BIS žádá, aby prověřování nebo sbírání informací pro cizí moc bylo trestné

Získávání, prověřování nebo vyhodnocování nejen tajných, ale jakýchkoli informací o komkoli by mělo být dalším trestným činem, pokud taková činnost způsobí jinému újmu a pokud je záměrem vyzradit informace cizí moci. Na to, že v návrhu novely trestního zákona oproti původnímu záměru toto ustanovení chybí, upozornila v rámci připomínek Bezpečnostní informační služba (BIS). Podle poslední zprávy BIS občané ČR vyzrazují ve velkém citlivé informace Rusům a republice to způsobuje rozsáhlé škody.

BIS proto jako obecnou připomínku v rámci připomínkového řízení k novele trestního zákona navrhuje příslušné ustanovení do trestního zákona zařadit: „V souvislosti s navrhovanou novelou trestního zákoníku uvádíme, že dosud nebyl realizován legislativní úkol zapracovat do trestního zákoníku ustanovení, které by postihovalo zpravodajskou činnost pro cizí moc i v případech, kdy není zaměřen na protiprávní získávání utajovaných informací. Odpovídající návrh zákona byl již projednáván v mezirezortním připomínkovém řízení jako návrh Ministerstva spravedlnosti  – č. j. předkladatele v eKlep 370/13-LO-SP,“ upozorňuje BIS.

Česká justice již dříve informovala, že přidat další ustanovení o nových trestných činech do trestního zákona žádají  MPSV a ministerstvo financí.

Naopak Ministerstvo vnitra, Nejvyšší soud a NSZ žádají vypustit nový trestný čin nucený sňatek jako privilegovaný zločin.

Šlo třeba o informace o zdraví nebo azylantech

Návrh ustanovení o vyzrazování i neutajovaných informací byl ministerstvem spravedlnosti předložen už v roce 2015, jak Česká justice od samého počátku informovala.

Podle zprávy RIA měla navrhovaná úprava umožnit trestněprávní postih „zpravodajských aktivit prováděných cizí mocí nebo ve prospěch cizí moci, jejichž cílem není získání utajovaných informací. Jde o postih vyzvídání informací, které, třebaže nejsou utajované, nejsou veřejně dostupné, a u nichž existuje riziko jejich zneužití ke způsobení vážné újmy na právech a oprávněných zájmech osob nebo ohrožení či porušení zájmů státních“.

Důvodem byl podle zprávy RIA především způsob získávání informací, nikoli jejich obsah. „Důvod je ten, že zahraniční zpravodajské služby zajímají informace často banální, např. o zvycích určité osoby, což usnadňuje navázání styků s ní za účelem získání této osoby pro další spolupráci. Znalosti o něčích zvycích navíc bývají v některých režimech používány jako forma psychologického nátlaku, kdy je této osobě demonstrováno, co vše o ní zpravodajská služba ví,“ vysvětluje zpráva

Jako příklad byl pak použit rozhovor švýcarské radní a zástupce kurdské organizace o zdravotním stavu Abdullaha Öcalana, když se informace poté dostala do rukou turecké tajné služby. „Dalším příkladem může být kromě shromažďování o důležité infrastruktuře také získávání informací o přistěhovalcích nebo komunitách přistěhovalců, u nichž je třeba mít na paměti také to, že mohou být ony samy nebo osoby jím blízké vystaveny v jejich domovské zemi persekuci, provázené někdy i velmi krutým zacházením; vyzvídání informací v těchto případech s sebou tak nese velmi vysoká rizika,“ stálo doslova ve zprávě RIA z roku 2015.

Irena Válová