Pokud Česká advokátní komora (ČAK), která se stane zprostředkovatelem bezplatné právní pomoci mezi žadateli a jednotlivými advokáty zjistí, že poskytnutí právní služby směřuje ke zneužití tohoto práva, bude mít právo žádosti i přes splnění zákonných podmínek nevyhovět. Stejně bude postupovat i v tom případě, že by poskytnutí právní služby bylo zjevně nesmyslné
Komora dále určení advokáta zruší, jestliže během poskytování právních služeb vyjde najevo, že příjmové a majetkové poměry klienta poskytnutí právních služeb neodůvodňovaly. Vyplývá to z Průvodce novelou zákona o advokacii, která vyšle v Bulletinu advokacie.
Pro účely ověření především nároku na právní porady z hlediska ročního časového limitu povede Komora seznam žadatelů, obdobně však bude muset vést i jakýsi podseznam advokátů, kteří se do systému přihlásí.
Zákon totiž předpokládá, že již nepůjde o automatickou, ze zákona plynoucí povinnost advokáta podrobit se určení, ale že advokáti se do systému určování sami přihlásí podobně, jako tomu je nyní u jejich ustanovování soudem. Reálně nepůjde o seznam, spíše o příznak v zápisu advokáta v seznamu advokátů.
Nebude-li však možné určit advokáta z tohoto zvláštního seznamu, je Komora oprávněna určit kteréhokoliv advokáta ze seznamu advokátů podle § 4 zák. o advokacii.
Podrobnosti určí MS
Jak dále autoři Daniela Kovářová, Petra Vráblíková a Johan Justoň uvádějí, v průběhu projednávání novely zákona o advokacii byla do tohoto předpisu vnesena pozměňovacím návrhem část, která nevytváří nový systém bezplatné právní pomoci, ale rozšiřuje stávající pravomoci České advokátní komory při určování advokátů s tím, že v části náklady tohoto systému ponese stát, a to tam, kde sama analytika ministerské legislativy shledává nedostatky v zajištění tohoto ústavního práva. V této části změna nabude účinnosti od 1. 7. 2018, odklad účinnosti je nezbytný pro zpracování prováděcích právních předpisů a přípravu Komory na rozšíření systému.
Na rozdíl od dosavadních neformálních právních porad, kdy nebylo zjišťováno, zda žadatel o patnáctiminutovou právní poradu nutně tuto službu potřebuje a nemůže si ji zajistit jinak, je určování k poskytnutí právní porady zajištěno již pouze pro osoby, které si právní pomoc ze sociálních důvodů zajistit nemohou, a tuto skutečnost musí při podání žádosti doložit alespoň ve zjednodušené formě. „Žadatel, který splní zákonné podmínky, má nárok na poskytnutí právní porady v délce 30 minut, maximálně čtyřikrát (tj. 120 min.) za kalendářní rok. Poradu mu poskytne advokát určený Komorou ve své kanceláři, případně i mimo ni, je-li to nezbytné. Rozhodnutí Komora vydá pouze tehdy, pokud žádosti (pro nesplnění zákonných podmínek nebo překročení ročního časového limitu) nevyhoví, aby byl zajištěn přezkum správnosti jejího závěru soudem.“
Šikanózní žaloby mají smůlu
Komora určí advokáta k poskytnutí právní bez zbytečného odkladu poté, co ověří splnění zákonných podmínek. Má právo žádosti i přes splnění zákonných podmínek nevyhovět, a to tehdy, pokud by zjistila, že poskytnutí právní služby směřuje ke zneužití tohoto práva (např. k podání zjevně šikanózní žaloby) nebo jestliže by poskytnutí právní služby bylo zjevně (tj. z obsahu žádosti a příloh) nesmyslné. Komorou určený advokát je povinen právní služby žadateli poskytnout, s výjimkou situace, kdy sám po prostudování věci zjistí, že je zde dán důvod pro nevyhovění žádosti (zneužití práva, zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva) nebo je zde překážka v komunikaci s klientem ve smyslu § 20 odst. 2 zák. o advokacii; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Je-li zde důvodem neposkytnutí právní služby střet zájmů ve smyslu ust. § 19 nebo narušení důvěry mezi advokátem a klientem ve smyslu ust. § 20 odst. 2, Komora bez dalšího určí nového advokáta.
Z uveřejněné analýzy rovněž vyplývá, že Komora určení advokáta zruší, jestliže během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci vyjde najevo, že příjmové a majetkové poměry klienta poskytnutí právních služeb neodůvodňovaly. Komora určení advokáta zruší také tehdy, jestliže během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci vyjde najevo, že se příjmové a majetkové poměry klienta změnily tak, že poskytnutí právních služeb již neodůvodňují; určení advokáta Komora zruší k okamžiku změny těchto poměrů. Žadatel má přitom zákonnou povinnost změnu poměrů Komoře nahlásit. „Zrušením určení zaniká nárok žadatele na poskytnutí právních služeb bezplatně, zaniká zde i právní důvod navázání vztahu mezi advokátem a žadatelem, strany tohoto vztahu se ale mohou dohodnout, že tento vztah zachovají (ovšem za jiných smluvních podmínek), nebo nikoliv. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi písemně sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.“ Od okamžiku právní moci rozhodnutí o zrušení určení však advokát má vůči klientovi nárok na odměnu za provedené právní služby, a to podle advokátního tarifu, a to i tehdy, když advokát plní pouze svou povinnost zajistit po dobu 14 dnů právní postavení klienta – žadatele.
Žádost musí kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat:
- prohlášení žadatele, že jeho poměry odpovídají podmínkám pro přiznání nároku na poskytnutí právní porady (tj. jeho průměrný měsíční příjem za období šesti kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce nebo osob s ním společně posuzovaných podle zákona upravujícího životní a existenční minimum);
- prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní porada žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba, která je podle § 2 odst. 2 písm. a) zák. o advokacii oprávněna k poskytnutí právní služby na základě zvláštního právního předpisu.
- Žádost musí být podána na předepsaném formuláři, jehož vzor bude stanoven prováděcí vyhláškou. Za vyřízení žádosti musí žadatel uhradit Komoře poplatek stanovený prováděcím předpisem (předpokládá se, že půjde o částku 100 Kč za žádost).
(sr)
