Šlo o jednu z oblastí, kterou chtělo ministerstvo práce a sociálních věcí posunout kupředu. Nyní je ale jasné, že rozlousknout problematiku sociálně zdravotního pomezí se mu nepovedlo. Změnový zákon, o němž se hovoří od roku 2015, totiž nestihla projednat ani vláda. MPSV by proto nyní chtělo po sousedním ministerstvu, aby alespoň navýšilo bonifikaci sester v sociálních zařízeních za práci v noci a ve dnech pracovního volna – což se také podle návrhu úhradové vyhlášky stane. Doufá také v nový kód zahrnující péči o pacienta v terminálním stadiu. Dění v oblasti sociálně zdravotního pomezí v poslední době přišli poslancům sociálního výboru shrnout v předminulém týdnu zástupci obou ministerstev.
„Chtěl bych se omluvit, že na předchozích výborech jsme slibovali a já jsem doufal, že sociálně zdravotní pomezí bude předloženo do dalšího legislativního procesu,“ řekl poslancům David Pospíšil, ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení na MPSV. Na změnovém zákonu, který by problematiku řešil, přitom pracovali zástupci obou ministerstev.
„Ministerstvo zdravotnictví navrhlo jako první krok řešení zdravotně sociálního pomezí systém pobytové sociální služby, takzvaný ošetřovatelský domov. S tím jsme chtěli provázat nový kód pro úhradu, odbornost 923, která by rozšířila zdravotní péči v domovech, které se starají o klienty vyžadující jak sociální, tak zdravotní služby, i na ošetřovatelskou, léčebně rehabilitační, paliativní a nutriční. To byl princip, který jsme navrhovali do zákona, který bohužel neprošel. Myslím si, že je to velká škoda, protože to byl první krok k tomu, aby se sociálně zdravotní pomezí začalo nastavovat,“ domnívá se Martina Novotná, ředitelka odboru zdravotních služeb.
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
