Bývalý dozorový státní zástupce VSZ Olomouc Michal Galát pochybil, když před podáním návrhu na ponechání podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha ve vazbě nepřijal adekvátní dozorová opatření, která by zajistila, že budou z vazebního návrhu vyřazeny všechny nedůkazní odposlechy.

Vyplývá to z odpovědi státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Zdeňka Kasala Unii obhájců, která na Galáta kvůli tomu podala trestní oznámení. Jak dále konstatuje, na druhé straně nic nenasvědčuje tomu, že by tímto postupem došlo ke spáchání trestného činu. „Z našeho pohledu se stále jeví stejné podezření, že ve věci došlo k trestnému činu,“ kontruje ve svém prohlášení Unie obhájců ČR.   

Podle členů vedení UO Václava Vlka a Lukáše Trojana, kteří ve věci odposlechů podávali trestní oznámení, Galát uvedené odposlechy soudu předložil společně s návrhem na prodloužení vazby, a tak se nutně musel s jejich obsahem seznámit, a to s vědomím, že takový postup je v příkrém rozporu s ochranou ústavního práva na spravedlivý proces. Nejen že tedy nedošlo k nápravě nezákonného stavu, na který bylo Nejvyšší státní zastupitelství upozorňováno od počátku, ale v mezidobí došlo k jeho dalšímu prohloubení, což podatelé považují za bezprecedentní porušení práva na obhajobu ze strany orgánů činných v trestním řízení, zejména ze strany dozorového státního zástupce VSZ v Olomouci.

Galát zákon porušil

„Opětovně je nutno zdůraznit, že na tomto samostatném procesním úkonu policejního orgánu se dozorový státní zástupce VSZ v Olomouci, pobočka v Brně, nepodílel, neučinil jej, nedal k němu souhlas ani pokyn,“ konstatuje ve svém dopise Unii obhájců Kasal, který v případu prováděl dohledovou prověrku.

Mohlo by vás zajímat

Podle něj bylo zjištěno, že Galát postupoval v souladu s pokynem Nejvyššího státního zastupitelství a nikoli v rozporu s tímto pokynem, protože nechal pořízené odposlechy zničit. Nicméně Kasal nepřisvědčil Galátovu vysvětlení, že podle svého právního názoru nemohl Městskému soudu v Brně předmětné záznamy nepředložit, neboť policejní orgán již předtím tyto záznamy předložil obhájcům, a dále z toho důvodu, že v okamžiku podání návrhu na ponechání obviněného ve vazbě doposud nebyly provedeny všechny vyšetřovací úkony, které mohly mít vliv a význam pro probíhající a v té době nedokončenou obsahovou analýzu předmětných záznamů o odposlechu telekomunikačního provozu z hlediska důkazní použitelnosti těchto záznamů. „Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství dospěl po přezkoumání všech rozhodných okolností této trestní věci k závěru, že postupu státního zástupce VSZ v Olomouci, pobočka v Brně, který Městskému soudu v Brně předložil jako součást policejního trestního spisu rovněž předmětné záznamy o odposlechu telekomunikačního provozu mezi jedním z obviněných a jeho obhájci, nelze přisvědčit a nelze jej označit za přiléhavý.“

Celé vyrozumění si můžete stáhnout zde.

Podle Kasalova názoru státního zástupce měl Galát před podáním návrhu na ponechání obviněného ve vazbě přijmout adekvátní dozorová opatření, která by zajistila, že budou z policejního trestního spisu, předkládaného Městskému soudu v Brně jako příloha vazebního návrhu, vyřazeny všechny nedůkazní odposlechy, což je ostatně postup, který předpokládá § 88 odst. 6 trestního řádu. Dohledový orgán Nejvyššího státního zastupitelství se tak neztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce, neboť má za to, že součástí trestního spisu mají být v souladu § 88 odst. 6 trestního řádu

pouze tzv. důkazní odposlechy a ostatní (nedůkazní) záznamy mají být uloženy odděleně od trestního spisu a spolehlivě uschovány tak, aby byla zajištěna jejich ochrana před jejich neoprávněným zneužitím.  „Lze tedy uzavřít, že podle právního názoru státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se jednalo o nesprávný postup, pokud dozorový státní zástupce ponechal v trestním spise záznamy o telekomunikačním provozu mezi jedním z obviněných a jeho obhájci, neboť v trestním spise, předloženém dne 24. 3. 2017 Městskému soudu v Brně, se neměly nacházet žádné záznamy telekomunikačního provozu, které obsahově nebyly použitelné jako důkaz v trestním řízení,“ konstatuje Kasal s tím, že s přihlédnutím ke všem skutečnostem je nutné dospět k závěru, že namítaným jednáním dozorového státního zástupce VSZ v Olomouci nebyla dodržena litera zákona, avšak na druhé straně nic nenasvědčuje tomu, že by tímto postupem došlo ke spáchání trestného činu.

Podle UO jde o trestný čin

 „Je zřejmě nesporné, že dosavadní výsledky interního šetření Nejvyššího státního zastupitelství, ale také výsledky šetření Stále komise pro kontrolu použití odposlechů a záznamu telekomunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací potvrzují, že ke skutku, tedy porušení ustanovení § 88 odst. 1 tr. řádu došlo,“ konstatuje prohlášení UO ČR ke Kasalovu dopisu. Dokonce dle informací prezidia Unie obhájců již byl v této souvislosti postižen policista, který se měl fakticky jednání dopustit.

Jak dále prohlášení konstatuje, na poslední jednání stále komise dne 7. 9., na níž byl přítomen i zástupce Unie obhájců ČR se dostavil i Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a z jeho vyjádření lze dovodit, že i on si uvědomuje a připouští zmíněné porušení. Jakékoliv další závěry pak chce činit pouze po skončení vnitřního šetření. Přítomný ministr spravedlnosti Robert Pelikán se vyjádřil tak, že vyčká výsledků tohoto šetření a poté zváží svůj vlastní postup ve věci, včetně možného podání kárné žaloby. „Prezidiu Unie obhájců ČR je zřejmé, že další běh událostí do určité míry ovlivní nečinnost stálé komise vzhledem k parlamentním volbám a zřejmé výměně jejích členů. To však jistě není na překážku postupu vnitřního šetření a proto budeme s napětím očekávat jeho výsledky a případnou následnou aktivitu ministra spravedlnosti, ať jím již bude kdokoliv.“

Podle členů vedení UO Václava Vlka a Lukáše Trojana, kteří ve věci odposlechů podávali trestní oznámení, Galát uvedené odposlechy soudu předložil společně s návrhem na prodloužení vazby, a tak se nutně musel s jejich obsahem seznámit, a to s vědomím, že takový postup je v příkrém rozporu s ochranou ústavního práva na spravedlivý proces. Nejen že tedy nedošlo k nápravě nezákonného stavu, na který bylo Nejvyšší státní zastupitelství upozorňováno od počátku, ale v mezidobí došlo k jeho dalšímu prohloubení, což podatelé považují za bezprecedentní porušení práva na obhajobu ze strany orgánů činných v trestním řízení, zejména ze strany dozorového státního zástupce VSZ v Olomouci. „Z našeho pohledu se stále jeví stejné podezření, že ve věci došlo k trestnému činu,“ trvá na svém i po Kasalově vysvětlujícím dopise Unie obhájců.

Na Galáta, který byl již z případu odvolán, míří kárná žaloba, kterou na něj podal vrchní státní zástupce Ivo Ištvan kvůli tomu, že Galát Zadehovi prodloužil protizákonně koluzní vazbu.

Dušan Šrámek