Vznik úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) dnes v Lucembursku potvrdili ministři spravedlnosti dvaceti zemí Evropské unie, které se na věci hodlají podílet. Je mezi nimi i Česká republika. Úřad bude vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům EU, tedy především zneužívání unijních fondů, ale také velké přeshraniční podvody na dani z přidané hodnoty (DPH).
Evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová (ANO11) při příchodu na jednání označila dnešek za „historický den pro Evropskou unii a pro daňové poplatníky“. Urmas Reinsalu, ministr spravedlnosti nyní předsednického Estonska, připomněl, že nově bude možné účinněji zasáhnout v situaci, kdy zločin a zločinci operují přes hranice členských zemí bloku. Reinsalu zároveň uvedl, že v důsledku tohoto typu trestné činnosti přicházejí plátci daní v EU ročně až o 150 miliard eur (asi čtyři biliony Kč).
Jourová: Je to špatná zpráva pro kriminálníky
„Podle mne to je špatná zpráva pro kriminálníky, zloděje a korupčníky a dobrá zpráva pro evropské daňové poplatníky,“ řekla novinářům Jourová po konci jednání. Úřad by podle ní měl od roku 2020 pomoci s vyšetřováním velkých případů, do nichž nyní někdy nemají odvahu jít domácí prokuratury, neboť věc se týká politiků či dalších vlivných osob. „Ten prokurátor bude skutečně nezávislý, efektivní a bude měřit všem stejně,“ uvedla komisařka.
Vznik EPPO předpokládají unijní smlouvy, na jeho konkrétním ustavení se ale státy nemohly dlouho shodnout. Nakonec bude ustaven na základě takzvané posílené spolupráce 20 členských zemí EU. S věcí už vyslovil souhlas europarlament, dnešní potvrzení bylo posledním krokem pětileté snahy o vznik úřadu.
Projektu se neúčastní Británie, Dánsko a Irsko, které mají dojednané příslušné výjimky. Zapojit se zatím nehodlají ani Švédsko, Nizozemsko, Polsko, Maďarsko a Malta.
Státní zastupitelství čeká rozšíření o evropské kauzy
Komisařka Jourová ale dávala v minulých dnech najevo, že váhající státy chce o přínosu jejich zapojení ještě přesvědčit. Evropská komise navíc už nyní zvažuje, jak pravomoci EPPO v budoucnu rozšířit například o možnost vyšetřovat přeshraniční teroristické činy.
Český zástupce v EPPO bude ve spolupráci se svými evropskými kolegy řešit především kauzy týkající se ČR, vysvětlila Jourová. Prahu podle ní nejspíš čeká rozšíření té části státních zastupitelství, která se zabývá finanční kriminalitou tak, aby dokázala vyšetřovat velké kauzy.
Podle českého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána čekají nyní kvůli EPPO Česko určité drobné legislativní úpravy a příprava celé struktury. „Co přesně to bude znamenat, to se plánuje,“ řekl Pelikán.
Instituce bude stíhat podvody s fondy EU
Instituce se sídlem v Lucembursku by měla stíhat podvody s unijními fondy – vždy při škodě nad 100.000 eur (2,7 milionu Kč), mezi 10.000 eur (270.000 Kč) a 100.000 eur může o vyšetřování rozhodnout – a také složitými přeshraničními podvody na dani z přidané hodnoty se škodou přesahující deset milionů eur (přibližně 270 milionů Kč).
Fungovat začne nejspíš v roce 2020, přesné datum spuštění ohlásí komise po dohodě s budoucím evropským veřejným žalobcem.
Na centrální úrovni bude mít šéf úřadu k dispozici, kromě technického personálu, dvacet žalobců. V každé zúčastněné zemi bude existovat jeden místní žalobce, který bude do EPPO delegovaný a při vyšetřování bude úzce spolupracovat s národními orgány daného státu. Personální otázky, tedy kteří lidé budou v EPPO pracovat, se nyní řeší. Jourová by v úřadu ráda viděla největší odborníky na finanční kriminalitu z jednotlivých členských států EU.
(čtk)
