Senátoři z ústavní komise dnes podpořili jednokolový systém voleb do horní komory, v němž by lidé mohli stanovit pořadí kandidátů. Senátorem by byl zvolen ten, kdo by dostal nejvíc preferenčních hlasů. Změna by volby zlevnila a zároveň by odstranila problém nízké voličské účasti ve druhém kole senátních voleb. Novelu volebního zákona chystá exministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).
Norma by byla protinávrhem proti zavedení prostého jednokolového systému, v němž by byl senátorem zvolen kandidát s největším počtem získaných hlasů, aniž by musel dosáhnout většiny.
Změnu dvoukolového systému na alternativní hlasování doporučil komisi politolog Tomáš Lebeda, podle něhož by lidé měli mít nejméně tři preferenční hlasy. Označil to za „rozumné minimum“. Mezi dva nejpreferovanější kandidáty by se pak rozdělily hlasy voličů méně úspěšných kandidátů, kteří by některého z finalistů označili jako svou druhou či třetí volbu.
Dienstbier původně počítal s tím, že by lidé mohli, nikoli museli, očíslovat kandidáty podle svých preferencí. Rizikem by ale byla možnost dodatečného vyplňování preferenčního pořadí při sčítání hlasovacích lístků.
Lebeda varoval také před návrhy na skenování hlasovacích lístků namísto jejich ručního převádění do elektronické podoby. Kvůli skenování lístků, které doporučovali senátoři Jiří Oberfalzer (ODS) a Jan Látka (ČSSD), by totiž každá ze zhruba 5000 okrskových volebních komisí musela být vybavena příslušnými čtečkami. Neautomatizovanou verzi preferovala také předsedkyně komise Eliška Wagnerová (za Zelené).
Ústavní právník Jan Wintr upozornil na to, že zamýšlenou změnu by bylo možné provést pouze úpravou volebního zákona, na níž by se ale musely shodnout Sněmovna i Senát. Nebylo by ale kvůli tomu třeba změny ústavy, neboť novela by zachovávala většinový systém voleb do Senátu.
Jinou změnu, podle níž by se finále senátních voleb konalo dva týdny po kole prvním podobně jako u prezidentských voleb, inicioval předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Návrh počítá i s tím, že by lidé dostali do schránek hlasovací lístky se jmény finalistů. Podle Dienstbiera by ale tato změna zvýšila voličskou účast jen o pár procent. Zároveň by nevyřešila náklady na organizaci druhého volebního kola, které podle exministra dosahují řádově stovek milionů korun. Senátor Michael Canov (SLK) má naopak za to, že by jednokolový systém se stanovováním pořadí kandidátů bylo možné zavést i pro volby prezidenta.
(čtk)
