Neobvyklý případ soudního ping-pongu se děje ve věci manželů Karla a Lenky Hnilicových, kde se argumentuje mimo jiné porušením práva na spravedlivý proces a kdy Městský soud v Praze sám v odůvodnění rozsudku uvádí, že je vystaven různým atakům, šikanózním návrhům a podáním a zcela nepřiměřenému zájmu osob organizujících kampaň proti Hnilicovým. Manželé Hnilicovi tvrdí, že jim soud v rozporu se svým rozvrhem práce odejmul zákonného soudce a že je jim tak upíráno právo na spravedlivý proces. Městský soud v Praze tuto námitku neuznal. Další jednání má proběhnout už tento týden.
Manželé Hnilicovi jsou advokáti. Oba roky čelí obžalobě, že se jako majitelé domu v Lopatecké ulici v Praze pokusili zbavit stávajících nájemníků tak, že jim měli odebrat okna a nedodávat vodu, a tak jim znepříjemňovali život. „Okna se odebrala na základě pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci projednávané pod sp.zn.: 43C 296/2006, když jsme se museli vydání oken domáhat v exekučním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci projednávané pod sp.zn.: 35E 2827/2009,“ uvádí k tomu Lenka Hnilicová. „Možnosti vrácení oken jsme se domáhali i před Obvodním soudem pro Prahu 4 ve věci projednávané pod sp.zn.: 12C 269/2010, jelikož poškozená odmítala okna při pokusech o navrácení opakovaně převzít,“ dodává advokátka.
V domě se také netopilo a ten tak byl neobyvatelný. V prosinci 2010 také kvůli havárii vodovodního potrubí nešla rok voda.
V celé věci existuje velké množství rozhodnutí. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 11. 2013 byli manželé Hnilicovi uznáni vinnými přečiny útisku, ale na základě odvolání obou obžalovaných Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 2. 2015 napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a věc postoupil Úřadu městské části Praha 4, neboť podle něj nešlo o trestný čin, ale žalovaný skutek by mohl být jiným orgánem posouzen jako přestupek. Odvolání poškozené soud zamítl.
Kvůli tomu podal ve věci dovolání Nejvyšší státní zástupce. Nejvyšší soud pak rozhodnutí MS v Praze zrušil a přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Trestní věc manželů Hnilicových je tedy opět ve fázi odvolacího řízení před Městským soudem v Praze.
Hnilicovými byly opakovaně vznášeny námitky podjatosti členů senátu 67 To. Také dříve podali návrh na odnětí a přikázání věci jinému soudu, o kterém rozhodl Nejvyšší soud ČR tak, že se věc MS v Praze neodnímá.
Hnilicovi namítli v dubnu 2017, že MS v Praze byla porušena pravidla pro přidělování věcí zákonnému soudci a věc je vyřizována v senátu složeném v rozporu s příslušným rozvrhem práce.
Po obživnutí věci v roce 2016 totiž případ projednával senát ve složení předsedy senátu JUDr. Jaroslava Pytlouna a soudci senátu JUDr. Petrem Benešem a JUDr. Věrou Trojanovou, ačkoli dle rozvrhu práce Městského soudu v Praze platného k 20. 1. 2016 měl rozhodovat senát ve složení JUDr. Petr Beneš, JUDr. Eva Brázdilová a JUDr. Jaroslav Pytloun. Hnilicovi proto namítají, že tímto postupem došlo k porušení jejich práva na spravedlivý proces.
Z rozvrhu práce soudu podle Hnilicových vyplývá, že od 1. 1. 2017 není JUDr. Pytloun zákonným soudcem v jejich věci, neboť není členem senátu 67 To, ale senátu 8 To, přičemž dle stejného rozvrhu práce věci přidělené do jednotlivých soudních oddělení rozvrhem práce pro rok 2016 „budou dokončeny soudními odděleními, které je již mají přiděleny… tyto věci dokončí soudní oddělení, které věc původně vyřizovala, a to ve složení platném po dobu, kdy je rozhodováno, tedy v případě změny složení soudního oddělení v novém složení soudního oddělení platném pro okamžik rozhodování.“
Ze spisu nevyplývá, proč není senát 67 To sestaven v souladu s platným rozvrhem práce a proč byly provedeny změny v osobách soudců, kteří již ve věci rozhodovali. MS v Praze nicméně námitku neuznal. Když si Lenka Hnilicová na usnesení stěžovala, navrhla dokonce celou věc úplně MS v Praze odejmout.
Vrchní soud v Praze návrh obžalovaných přezkoumal v neveřejném zasedání a dospěl k tomu, že podle § 25 tr. řádu lze z důležitých důvodů věc příslušnému soudu odejmout a přikázat ji jinému soudu téhož druhu a stupně. „Pojem „důležité důvody“ v trestním řádu není blíže vysvětlen, přičemž podle respektované judikatury se za ně považují takové skutečnosti, které mají zásadní vliv na řádné objasnění věci, její včasné projednání a nestranné posouzení (viz R č. 12/1972). Musí se ovšem jednat o skutečnosti zásadního významu, neboť postup podle § 25 tr. řádu je z povahy věci možno aplikovat jen zcela výjimečně,“ uvedl VS v Praze doslova.
Nicméně Vrchní soud v Praze svým usnesením konstatoval, že: „Na základě zjištění učiněných ve vztahu k rozvrhu práce Městského soudu v Praze však upozorňuje, aby Městský soud v Praze věnoval dostatečnou pozornost zásadě zákonného soudce v návaznosti na pravidla vyplývající z příslušných rozvrhů práce Městského soudu v Praze.“
Podle názoru Hnilicových není možné ignorovat práva obžalovaných na spravedlivý proces. „Pokud budou rozhodovat nezákonní soudci, kteří se sami přiznali k nepřiměřenému mediálnímu tlaku a označili ho za kampaň proti obžalovaným, není možné očekávat spravedlivý rozsudek. Nechápeme proč Městský soudu v Praze nerespektuje stanovisko Vrchního soudu ohledně zákonného složení senátu v souladu s platným rozvrhem práce a již dávno se senát nevyloučil sám,“ dodává Lenka Hnilicová.
(epa)
