Když kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s jeho předsedou Zdeňkem Kühnem rozhodl o kárném provinění prezidentky Exekutorské komory Pavly Fučíkové, vymezil i hranice pro exekučním řádem povolené podnikání exekutorů. Tedy rozsah toho, co spadá pod termín „správa vlastního majetku“. Porušením zákazu podnikání, a tedy kárným proviněním, už totiž může být i samotná držba většinového podílu akcií ve firmě vyvíjející podnikatelskou činnost, jakkoliv v ní nemusí být exekutor nijak činný.
Pavla Fučíková coby exekutorka byla od roku 2011 do poloviny letošního roku většinovou akcionářkou ve společnosti Hicra Reality a.s., jejíž podnikatelská činnost spočívala v obchodování s realitami. V orgánech této firmy sice nefigurovala, ale různé funkce v ní zastávali její manžela a nevlastní dcera. S firmou pak exekutorský úřad uzavřel smlouvu na zajištění služeb, spojených s externí činností při dražbách nemovitostí, přičemž manžel Fučíkové Miroslav figuroval i jako oficiální kontakt na webových stránkách exekutorského úřadu. Právě podnikatelská činnost a navíc provázanost firmy a exekutorského úřadu byly důvodem pro rozhodnutí o kárném provinění Fučíkové, za což jí byl udělen nejnižší trest v podobě pokuty 50 tisíc korun.
Sama Fučíková před kárným senátem ve své závěrečné řeči uvedla, že v samotné držbě akcií firmy nevidí rozpor se zákonem. Stejně tak považovala za účelné a z pohledu ekonomiky úřadu i efektivní, když outsorcovala některé služby, které nespadaly podle ní do výlučného výkonu exekutorské činnosti, jako je například inzerce dražených nemovitostí či komunikace se zájemci o dražbu. Náklady na tuto činnost hradila ze svého zisku, nešly k tíži povinných či oprávněných. Pokud by však kárný senát dospěl k opačnému názoru zavázala se, že se z pozice šéfky komory zasadí o to, aby se rozhodnutí dostalo ke všem exekutorům, což následně shledal kárný senát jako polehčující okolnost při stanovení trestu.
A právě rozhodnutí kárného senátu, týkající se vůbec přípustnosti držby většinového podílu akcií ve společnosti, která vyvíjela podnikatelskou činnost, je pro celý exekutorský stav klíčové. „Je nepochybné, že vlastnila 96% akcií společnosti Hicra Reality a.s. a současně je nepochybné, že to nebyla jen společnost, která by byla zřízena za účelem správy vlastního majetku, což je jedna z těch možností, které zákon umožňuje, ale byla to společnost podnikatelská, která reálně podnikala, která podnikala v činnostech, které jsem tady uváděl. A je nutno říci, že jakkoliv uznáváme, že dosavadní judikatura tuto věc výslovně neřešila, rozhodně to není tak, jak tady zazněla obrana kárně obviněné nebo jejích zástupců, že snad judikatura řekla, že jakákoliv akciová účast, účast na akciové společnosti je v pořádku. Tak tomu rozhodně není. Na jednu stranu je nutno říci, že pouhá skutečnost, že někdo je akcionářem akciové společnosti bez dalšího nevyvolává porušení povinnosti zákazu podnikání ve smyslu exekučního řádu. Nicméně tady těch kombinací faktorů je vícero. Samozřejmě nevylučujeme, že ani 96% nebo 100% účast na akciové společnosti za určitých okolností nemusí být kárným deliktem, ale to v situaci, kdy ta společnost reálně nepodniká, kdy je zřízena za účelem správy vlastního majetku, například. V situaci, kdy ta společnost ale reálně podniká, tak takto majoritní participace na té společnosti, tedy participace taková, která má způsobilost ovlivnit například složení členů statutárních orgánů, nota bene v situaci, kdy tady členem statutárních orgánů i členem představenstva, dokonce předsedou představenstva, byl manžel kárně obviněné, to je naprosto nepochybné, že to již není přípustná správa vlastního majetku. Toto je naopak jasné a jednoznačné porušení exekučního řádu“, zdůvodnil rozhodnutí předseda kárného senátu Zdeněk Kühn.
Při zdůvodnění výše trestu pak mj. dodal: „Stejně tak přihlížíme k tomu, že tato otázka nebyla jednoznačně judikatorně rozřešena. Podotýkám, že to není otázka, která by snad připouštěla vícero výkladů v tom smyslu, že by snad kárný senát měl volit výklad pro kárně obviněnou příznivější. Ale je to otázka, která evidentně je otázkou, která je nepochybná, kterou kárný senát mohl řešit jenom a tímto způsobem. Ale současně uznáváme, že doposavad neexistuje jednoznačná rozhodovací praxe kárného soudu, která by toto řekla, toto rozhodnutí je v tom smyslu precedentním rozhodnutím, vykládajícím zákon, jehož znění je podle nás nepochybné a v tomto chápání toto bereme jako polehčující okolnost.“
Pavla Fučíková sdělila České justici, že vyčká na podrobné písemné zdůvodnění rozhodnutí tak, aby mohla jeho hlavní závěry sdělit členům Exekutorské komory. Podle informací České justice jsou mezi exekutory další, kteří podobnou formou nepřímo podnikají a potenciálně se tak vystavují kárnému provinění.
Petr Dimun
