Žádnou výtku ke své rozhodovací činnosti soudce Krajského soudu v Praze Ivo Zelinka od předsedy soudu Ljubomíra Drápala neobdržel. Česká justice to zjistila v souvislosti s informací, že podnět k podání kárné žaloby na soudce Zelinku má na stole ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Krajský soud v Praze letos v lednu vrátil k došetření druhou větev kauzy bývalého poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha. Ministr spravedlnosti má nyní podle zjištění zpravodajského serveru Seznamu na stole návrh, aby na Zelinku podal kárnou žalobu.
Kdo se na ministra s kárným návrhem obrátil, není zřejmé. Seznam uvedl, že přišel „od státních zástupců“.
Podání kárné žaloby na soudce obvykle předchází výtky ze strany jeho nadřízených. To se v případě soudce Ivo Zelinky nestalo. „Vzhledem k tomu, že pan předseda neměl žádné poznatky, které by nasvědčovaly kárnému provinění, a ani v tomto směru neobdržel žádný podnět, nezvažoval podání kárné žaloby na JUDr. Zelinku. Z tohoto důvodu mu nebyla udělena ani žádná výtka,“ uvedla pro Českou justici mluvčí pražského krajského soudu Jitka Vlnová. Pelikán prý zatím neví, zda kárnou žalobu podá.
Ministr nedávno podal kárnou žalobu na soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 1 Helenu Královou. Ta jako samosoudkyně nebo předsedkyně senátu nyní soudí rovnou několik politicky exponovaných kauz, například případ údajného zneužití Vojenského zpravodajství Janou Nečasovou a spol.
V tomto případě ministr možná předběhl podání kárné žaloby přímo od soudních funkcionářů. Činnost Králové totiž prověřoval předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra společně s předsedou OS Praha 1 Michalem Princem.
Případ druhé Rathovy kauzy se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic, kriminalisté v něm navrhli obžalovat devět lidí a osm firem včetně stavební společnosti Metrostav.
Mohlo by vás zajímat
Krajský soud policii a státním zástupcům případ vrátil kvůli nezákonně pořízeným odposlechům. Podle soudu v návrzích k povolení chybí například úvahy zabývající se důvodností návrhu či vysvětlením, proč byly povoleny na nejdelší možnou dobu. „Dále konstatuje, že polovina příkazů pak neobsahuje ani zmínku o tom, že je vedeno trestní řízení pro konkrétní trestný čin,“ stojí v usnesení. To soud považuje za závaznou podmínku pro vydání příkazu k odposlechu. Podobnou argumentaci měl i Vrchní soud v Praze v první části kauzy, který se týká modernizace středočeských nemocnic či opravy zámku v Buštěhradu na Kladensku.
Kvůli vadně nařízeným odposlechům tomu by podle usnesení soudu měly být odstraněny některé důkazy ze spisu. Při vrácení případu Zelinka také nařídil, aby byli znovu vyslechnuti někteří svědci. Zabývat by se měli také obviněnými firmami, u kterých by měli zjistit, zda měly interní protikorupční programy. „Za stávajícího důkazního stavu se však jeví postavení obviněných před soud jako přinejmenším předčasné,“ uvedl soud v závěru celého usnesení.
(epa)
