Předseda Evropské komise i letos přednesl “projev o stavu Unie”. Vyzval, abychom využili dobré časy ke hlubší integraci. Následně však zazněl další projev o stavu Evropské unie, tentokrát promluvil předseda Evropského výboru regionů. Představitel samospráv tak učinil vůbec poprvé, a rovnou vyzval, aby integrace probíhala “zdola”. Souběžně byly vyhlášeny ceny “RegioStars”, jednu dostalo taky Brno.
Podobně jako prezident Spojených států amerických každoročně přednese “Zprávu o stavu Unie” (o USA), taky předseda Evropské komise koncem léta popisuje kondici a vyhlídky EU. Úřadující šéf bruselského kabinetu, Jean Claude Juncker letos stavěl na metafoře, že “máme znovu vítr v plachtách”, čehož chce využít, abychom vytvořili “jednotnější, silnější, demokratičtější Evropu”. Citoval taky amerického spisovatele Marka Twaina: “Po letech budeme pociťovat větší zklamání z toho, co jsme neudělali, než z toho, co jsme udělali.”
Shrňme několik čísel, které Juncker uvedl:
- Ekonomika Evropské unie v posledních dvou letech rostla rychleji, než ekonomika USA. Celá EU nyní meziročně posiluje o více než 2 %, eurozóna (státy platící eurem) o 2,2 %.
- Nezaměstnanost je nejnižší za posledních 9 let.
- Přesto jsou veřejné finance nadále v deficitu, ačkoli roční schodek klesl z 6,6 % na 1,6 % hrubého domácího produktu.
- Nezákonná imigrace klesla o 97 % (z východu) a 81 % (z Afriky). Účinnou bariéru údajně vytvořilo Turecko a taky nově ustanovená Evropská pohraniční a pobřežní stráž.
- Byly uzavřeny obchodní dohody s Kanadou a Japonskem, do konce roku mají přibýt Mexiko a země jižní Ameriky, Komise chce zahájit jednání s Austrálií a Novým Zélandem.
“Partneři z celého světa čekají v řadě, aby s námi uzavřeli obchodní dohody,” řekl Juncker. Zároveň však zřídil “pracovní skupinu pro subsidiaritu a proporcionalitu”, která má působit jako kritik, aby Komise jednala “pouze v případech, kdy EU přináší nějakou hodnotu navíc”.
Jednotu a demokracii nelze diktovat shora
10. října vůbec poprvé pronesl podobnou řeč taky předseda Evropského výboru regionů. Úřadující představitel samospráv, Karl Heinz Lambertz podpořil integrační snahy, které vycházejí z místních komunit: “Evropská unie dosáhne cíle, pouze pokud bude spolupracovat se všemi úrovněmi veřejné správy. Sjednocenější, silnější a demokratičtější společenství nelze diktovat shora.” Lambertz rovněž žádá, aby byl Výbor regionů zastoupený v nové pracovní skupině pro subsidiaritu a proporcionalitu.
“Potřebujeme větší rozpočet EU, který bude odpovídat evropským ambicím,” pokračuje belgický socialista. Přidanou hodnotu vidí především v policie soudržnosti, tedy v podpoře chudých regionů. Jako příklad uvádí průměrnou kupní sílu, přepočtenou na jednoho obyvatele Evropské unie. Některé oblasti dosahují přibližně 30 % této hodnoty (některé lokality v Belgii, Rumunsku, ale taky třeba francouzský zámořský department Mayotte), zatímco nejúspěšnější města přesahují 200 % (Brusel, Hamburk, bezmála taky Bratislava apod.).
Podobně jako Komise pořádá veřejné konzultace, Evropský výbor regionů nyní zahájil projekt “Úvahy o Evropě” *, kde můžeme odpovídat na otázky typu: “Jaké jsou podle vás hlavní problémy vašeho města a regionu.”
Brno bylo oceněno za sociální byty
10. října také Evropská komise udělila titul “RegioStar” samosprávám, jejichž projekty hodnotí jako inspirativní. Ocenila obnovitelné zdroje energie (Belgie, Nizozemsko, Německo, Irsko, Spojené království), nízkouhlíkové veřejné služby (Finsko), pomoc zneužívaným ženám (španělská Murcia), podporu seniorů (německý Düsseldorf), ekologické zemědělství (Chorvatsko) a taky sociální byty v Brně.
Jihomoravská metropole vloni dala nájemní smlouvy několika desítkám rodin, které tehdy trpěly “bytovou nouzí”. Většinou žily na ubytovnách. Skoro všechny vylosované rodiny prý samostatnou existenci ve městských bytech zvládají, a proto byly nájemní smlouvy většinou prodlouženy.
#RegioStars winner: Ending Family Homelessness Through Housing First in Brno pic.twitter.com/pyfFlJDApG
— EU Regional Policy (@EU_Regional) 10. října 2017
* Stejnojmennou knihu – Úvahy o Evropě – napsal Otto von Habsburg (1912 – 2011), který se vzdal dědičných nároků na rakouský císařský trůn a byl poslancem Evropského parlamentu.
Petr Woff
