Programy politických stran pro oblast justice jsou velmi stručné, u některých stran pak chybí prakticky úplně. Mnoho stran trpí i personálním deficitem kandidátů, kteří by se justici věnovali. Výhodu v této oblasti má ODS. Tématu se zde dlouhodobě věnuje nejen exministr spravedlnosti Pavel Blažek, ale i poslanec Marek Benda. Ten odpovídal na dotazy České justice.
Jaké zásadní změny jsou třeba v oblasti civilního práva? Konkrétně které zákony je po volbách třeba nutně novelizovat či přijmout nové úpravy?
Nepokládáme oblast civilního soudnictví za nějaký zásadní problém dnešního času. Určitě je co zlepšovat, ale současně nechystáme žádné revoluce. Bylo by potřebné dále zvyšovat elektronizaci justice a sjednotit různé typy doručování v různých řízeních do jednoho. Jinak spíše opatrně vyčkávat na vyhodnocení přínosů a případných problémů uvádění nového občanského zákoníku do života. Chceme ovšem zrušit princip „presumpce viny“ u předpisů, jako je antidiskriminační zákon.
Co zásadního by měl změnit nový občanský soudní řád?
Bylo by užitečné, aby nedocházelo k dalšímu prohlubování „advokátského“ procesu. V civilním řízení by osoba běžného rozumu měla být schopna vystupovat před soudem sama a nepotřebovat k obhajobě svých zájmů advokátní zastoupení.
Typově které osobnosti by ho měly napsat?
Určitě by bylo dobré, aby autoři pocházeli jak z justice, tak advokacie, tak i z teoretické, vysokoškolské sféry, aby žádný z prvků nebyl upozaděn.
Měl by existovat kariérní řád pro soudce? V jaké podobě?
Odmítáme jakékoli kariérní řády, to je jen způsob, jak odebrat jakoukoli pravomoc odpovědným řídícím pracovníkům. Kdo má odpovědnost, má rozhodovat, a ne se schovávat za řády a komise.
Mohlo by vás zajímat
Měla by vzniknout Nejvyšší rada soudnictví? Jaké by měla mít parametry?
Už i spory v okolních zemích (Slovensko, Maďarsko, Polsko), které si Nejvyšší radu soudnictví zavedly, a dnes provádějí zásadní odklon, ukazují, jak jsme byli moudří, že jsme nic takového nepřipustili. Dokážeme si představit takový neformální orgán u prezidenta republiky či ministra spravedlnosti, který by měl poradní pravomoc a mohl vznášet protinávrhy či pochybnosti. Jinak představu samogenerující se justice stále odmítáme.
Měl by se změnit způsob výběru soudců, případně jak?
Všechny Pelikánovy Bílé knihy justice pokládáme jen za PR aktivity, případně přiznání, že tým ANO na Ministerstvu spravedlnosti o justici před svým nástupem na ministerstvo nic nevěděl. Výběr soudců prochází dost přísným sítem, místní soud, Ministerstvo spravedlnosti a prezident republiky. Uvítali bychom více soudců z praxe, ale to není tak úplně o výběru, jako o schopnosti je přilákat k justici. A tomu by se muselo hlavně změnit množství papírování, aby soudce opravdu rozhodoval a ne sepisoval stohy zbytečných úředních lejster.
Jaké další zásadní reformy jsou v justici potřeba?
Zaměřili jste své dotazy na oblast civilního práva, kde zásadní změny nepřipravujeme. Za mnohem zásadnější pokládáme oblast trestní justice, kde je opravdu co zlepšit. Od postavení státního zástupce a jeho odpovědnosti, přes zásadní zkrácení přípravného řízení, až po přechod na kontradiktorní proces. Současně chceme trestání řetězení drobných přestupků na jedné straně a současně větší využívání alternativních trestů zvláště v ekonomické kriminalitě.
(epa)
