Nedůstojné platy administrativy soudu? Nejhůře jsou na tom zapisovatelky

Někteří administrativní pracovníci soudů jsou podle Soudcovské unie i předsedů soudů platově hrubě podhodnoceni. Česká justice se proto pokusila situaci zmapovat. Statistiky Ministerstva uvádí, že pomocní zaměstnanci berou průměrně 16 572 tisíc korun hrubého.

Startovací hrubý plat zapisovatelky (6. plat. třída, pokud přijde úplně bez praxe a je zařazena do 1. stupně pozn. red.) činí pouhých 12 350 korun. „Je tedy natolik nízký, že jej musíme doplácet do výše zaručené mzdy do výše 13 400 Kč,“ vysvětluje mluvčí ústeckého krajského soudu Marcela Trejbalová.

Podle prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové mají administrativní pracovníci soudů velmi odborné a zodpovědné zaměstnání, přesto pobírají plat srovnatelný s pokladními v supermarketu. Považuje to za neodpovídající a nedůstojné. Podobný názor mají i českou justicí oslovení předsedové krajských soudů.

Průměrné platy administrativního personálu za rok 2016 najdete v následující tabulce:

Zdroj: MSP – více zde.

Podle Soudcovské unie stávající stav může znamenat i bezpečnostní rizika, protože motivaci přijmout takto špatně placenou práci mohou mít například lidé, kteří chtějí mít přístup k informacím. Přestože v tomto volebním období došlo k navýšení administrativního personálu, některé soudy ho mají stále nedostatek. Někde si nestěžují na počet zaměstnanců, ale neadekvátní ohodnocení může být v tomto směru časovanou bombou. „Ve srovnání s platy zaměstnanců ostatních sfér státní sféry je justice značně podhodnocena a již dlouho volá po nápravě tohoto nedůstojného stavu. Tabulky pracovního zařazení totiž delší dobu neodpovídají náročnosti a skutečnému obsahu činnosti ve výkonu justice,“ uvedla mluvčí ústeckého krajského soudu.

Mohlo by vás zajímat

Nejvyšší soud odmítl dovolání Dominika Feriho

Dorovnávání mzdy je nutností

Zapisovatelka bere plat, který není o moc vyšší, než minimální mzda. Vykonává přitom kvalifikovanou činnost, která vyžaduje aktivní znalost uživatelských programů soudních rejstříků. „Pokud tabulkový plat nastupující zapisovatelky je takový, že jej musíme dorovnávat na tzv. zaručenou mzdu, tak to důstojné asi není,“ komentuje výši platu předseda KS v Plzni Miloslav Sedláček.
Jeho soud se snaží zaměstnancům nabízet další benefity, které byly omezeny v důsledku restriktivní politiky předchozích vlád (příspěvky z FKSP na dovolenou, k důchodovému spoření, na sport atd.), ale i tak není konkurenceschopný privátní sféře a hraje podle Sedláčka „druhou ligu“.
„Při současném stavu na trhu práce je problematické získat uchazeče o pozici zapisovatelky, protože je požadována maturita, perfektní znalost práce na počítači a 300 úhozů za minutu, ale lepší finanční ohodnocení dostanou jako prodavačky v obchodním řetězci,“ doplňuje mluvčí KS v Ostravě Lucie Olšarová s tím, soud má v této oblasti podporu Ministerstva spravedlnosti, které platy zaměstnanců postupně zvyšuje, bylo by však potřeba provést v této sféře komplexní změny. KS v Ostravě kritizuje i nízké mzdy asistentů. Vzhledem k vysokému zatížení soudu i okresních soudů v jeho obvodu by navíc byly potřeba další posily.

Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána je třeba hledět na platy zapisovatelek více komplexně, tedy započítávat i praxi. „Je pravda, že tarifní plat zapisovatelky s praxí do 12 let, čili ne 12 let, ale do 12 let, tedy také třeba dva roky, je 13 680 korun, k tomu ovšem skutečně náleží nenárokové složky a ty nejsou pár stokorun, ty jsou v průměru 3,5 tisíce korun. To znamená, v průměru si zapisovatelka přijde na 17 180 korun,“ uvedl ministr letos v lednu při interpelacích v Poslanecké sněmovně. 

U rejstříkové vedoucí, která je v 7. platové třídě 1. stupeň, činí základní hrubá mzda13 400 korun. Kromě práce v soudních programech má tato pracovní pozice plnou odpovědnost za správné vedení soudních rejstříků a soudních spisů. Soudy jsou ovšem nuceny doplácet mzdu do výše zaručené mzdy, tedy 14 800 korun. Doplatek do výše zaručené mzdy se bude od dalšího roku ještě zvětšovat, protože sice dochází k nárůstu platů, ale i výši zaručené mzdy. To se týká zejména zkušební doby, zaměstnanci dostávají po zkušební době osobní příplatek, a pokud mají nějakou praxi, tak již doplatky nejsou potřeba. „Východiskem by mohl být právní předpis obsahující katalog prací a platů v justici, aby platové poměry soudních zaměstnanců byly aspoň srovnatelné s platovými poměry u většiny ostatních zaměstnavatelů,“ myslí si předseda KS v Hradci Králové Jan Čipera.

Justice nemůže konkurovat

Jak bylo již uvedeno výše, situace s nesoudcovským personálem se u jednotlivých soudů liší. „Zatímco u krajského soudu jsme limitováni spíše prostorem (nemáme kam posadit lidi) a poté také kvalitou uchazečů o zaměstnání, zejména u některých okresních soudů se již nedaří příliš nové pracovníky nabírat a nahrazovat odchody, zejména z pohraničí nám utíkají zaměstnanci do SRN, ale poznali jsme například i otevření logistického centra na Tachovsku, kde jsou i na nekvalifikované pozice nabízeny mzdy, kterým nemůžeme jako justice konkurovat. Běžně nám odcházejí zaměstnanci do samospráv i k orgánům státní správy, kde jim služební zákon (na justici se nevztahuje) zajistí vyšší výdělky. Snahou ministerstva je zaplnit tabulková místa. Pod tímto vlivem jsem nabrali za poslední období cca 120 lidí v kraji, ovšem 80 stávajících zaměstnanců nám odešlo. Takže dostat se na „plné stavy“ se nám nedaří,“ vysvětluje předseda plzeňského krajského soudu.

S podstavem zaměstnanců se potýká i Krajský soud v Praze. „Nejsme schopni dlouhodobě naplnit systemizovaný počet míst. Je velmi obtížné získat zaměstnance na všechny nesoudcovské profese, tedy nejen zapisovatelky, ale i vyšší soudní úředníky, asistenty soudců, případně lidi do správy soudu (účetní, rozpočtáře, investiční techniky apod.). Potýkáme se i v důsledku jejich nedostatečného platového ohodnocení s vysokou fluktuací těchto zaměstnanců,“ uvedla místopředsedkyně pro správu soudu Ivana Švehlová. Podle ní jsou mzdy administrativních pracovníků nedůstojné a současný stav podle ní může ohrozit plynulý výkon soudnictví. „Zaměstnancům je nutné doplácet nejen v 6., ale i v 7. a dokonce 8. platové třídě do zaručené mzdy. Problém je tedy nejen s absolutní výší platu, ale především v nemožnosti konkurenceschopnosti zaměstnanců soudů a dalších zaměstnanců v jiných institucích. Proto bylo opakovaně požadováno, aby pro zaměstnance soudů byla vytvořena buď samostatná tabulka, která by byla další přílohou vládního nařízení č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a v ní byly navýšeny platy zaměstnanců soudů, a nebo přijato zcela samostatné vládní nařízení, které by řešilo odměňování administrativních zaměstnanců soudů,“ dodává Švehlová.

Konkurence v podobě mezd nabízených v privátním sektoru je ovšem celorepublikovým problémem. „Obsazování přidělených, platově zajištěných míst obecně není snadné, neboť především výše tarifních platů, které mohou soudy zájemcům o práci nabídnout, je nízká v porovnání s požadavky, které soudy na zaměstnance kladou a zároveň je nízká i v porovnání s finančními nabídkami jiných zaměstnavatelů,“ vysvětluje Jan Čipera. Podle něj zřejmě většina předsedů již zažila situaci, kdy se do výběrového řízení na obsazení uvolněného pracovního místa nikdo ani nepřihlásil.

Ministr spravedlnosti také uvedl, že platy administrativních pracovnic soudu nemůže vyřešit, protože výše platu zapisovatelek a nesoudcovského personálu není upravena žádným předpisem, který by byl v gesci Ministerstva spravedlnosti, ale obecnou platovou tabulkou, která řeší výši platů podle kvalifikací pro celou oblast veřejného sektoru. „Vláda během svého funkčního období již opakovaně zvýšila platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě včetně justičních pracovníků,“ upozorňuje mluvčí resortu práce Petr Sulek. To na sněmu Soudcovské unie zdůrazňoval i ministr Pelikán.

Zvýšení platových tarifů justičních pracovníků

Zdroj: MPSV

Z údajů v tabulce plyne, že od roku 2014 tak dojde ke čtvrté plošné valorizaci, kdy celkové zvýšení platových tarifů pro justiční pracovníky bude činit 20,5 %.

Při zařazování zaměstnanců ve veřejných službách a správě do platové třídy postupuje zaměstnavatel podle § 123 odst. 2 zákoníku práce, tj. zaměstnanci jsou do platové třídy zařazeni podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. Nejnáročnější práce jsou stanoveny v nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Výkon nejnáročnějších prací justičního pracovníka je v katalogu prací zařazen od 6. do 13. platové třídy. Ministerstvo práce nyní slibuje situaci justičních pracovníků změnit přípravou rozsáhlé novely katalogu prací. V rámci této novely se navrhuje v povolání „Justiční pracovník“ doplnit pro 8. a 13. platovou třídu nové příklady prací v tomto znění:

 8. platová třída: Samostatné organizování rozhodovací činnosti soudu v rámci pracovního týmu nebo soudního oddělení spadajícího podle rozvrhu práce do jejich působnosti.

13. platová třída: Samostatná rozhodovací činnost namísto zákonného soudce podle zvláštního zákona v odborně nejnáročnějších věcech na základě rozvrhu práce, například rozhodování o nařizování výkonu trestu a ochranného léčení, o zastavení exekuce, o zajištění majetku nebo o odmítnutí insolvenčního návrhu.

Eva Paseková