Evropský parlament doposud reguloval stavebnictví tak, abychom platili méně peněz za topení. Teď ale poslanci řeší, jestli energeticky výhodné materiály odolají ohni. A zjišťují, že při současných požárech většinou nezabíjejí samotné plameny, nýbrž toxický dým. Široká koalice firem a spolků požaduje, aby Evropská unie zavedla pro všechny členské státy přísnější legislativu. Za vzor přitom dávají Českou republiku.
Stavebnictví prochází rychlým vývojem, jednak díky inovativním firmám, ale taky kvůli legislativě. Platí směrnice Evropského parlamentu a Rady národních ministrů 2010/31/EU, respektive česká ministerská vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Teplárenské sdružení ČR spočítalo, že za 20 let klesla spotřeba tepla v průměrném bytě přibližně na polovinu, při zachování tepelného komfortu. Europoslanci však nyní začínají řešit, jestli moderní budovy ochrání svoje obyvatele nejenom proti zimě, ale taky před požárem.
“Byl jsem naprosto zděšen, když jsem zjistil, že konstrukční materiály jsou testovány pouze na hustotu kouře, nikoliv na jeho toxicitu. Chci prosadit změnu, protože většinou nezabíjejí ohnivé plameny, nýbrž jedovatý dým,” říká Pavel Poc (ČSSD, S&D), místopředseda skupiny “Poslanci proti rakovině”. Upozorňuje přitom na červnový požár londýnského věžáku, kvůli kterému uhořely desítky lidí.
“V České republice máme dobré bezpečnostní normy, což ale není případ všech členských zemí. Kvůli požárům je v Evropské unii hospitalizováno 70 000 lidí ročně, třetinu zraněných nebo obětí tvoří děti. Nastavme nová pravidla,” pokračuje europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE). Chce, aby byla hořlavost stavebních materiálů testována v běžných podmínkách, nikoli v laboratořích. Zvažuje taky, jestli nadále povolovat hořlavé fasády výškových budov.
Česko vychází ze srovnání dobře, na rozdíl od Itálie nebo Španělska
Oba jmenované poslanci odkazují na iniciativu Fire Safe Europe, která sdružuje především nadnárodní korporace, zaměřené na stavební materiály: například Rockwool, Knauf Insulation, asociace betonářů (ZDE a ZDE) atd. Mezi spolupracovníky však najdeme taky hasiče a další experty na protipožární bezpečnost.
“Evropská unie v poslední době učinila důležité kroky, aby podpořila bezpečnost svých obyvatel, ale přitom uhnula jedné z nejstarších hrozeb: ohni. Oheň je stále nebezpečný, avšak protipožární regulace jsou nebezpečně různé,” shrnuje spolek svoje hlavní poselství. A přidává čísla:
V polovině minulého století trvalo zhruba 25 minut, než se malý oheň vymkl kontrole, takže hasiči a záchranáři mohli zavčas dorazit na místo. Dnes přijíždějí za 8 až 15 minut, ale tragédie nastává ještě dříve. Někdy se totiž ohníček změní v “sálající peklo” za méně než 3 minuty. Například v italských školách jsou přitom únikové východy průměrně šestkrát dále, než v německých vzdělávacích institucích.
V modelových příkladech ovšem vychází nejlépe tuzemsko. Z 10 porovnaných států jenom Německo a Česká republika požadují, aby budovy obsahovaly odolné protipožární stěny, které mají izolovat nebo zpomalit oheň. A pouze Slovensko a Česká republika požadují, aby v každém poschodí byly z odolného materiálu rovněž nosné konstrukce – zatímco Švédko nebo Španělsko nemají žádné regulace podobného zaměření.
Sdružení Fire Safe Europe varuje, že kvůli výměnným studijním pobytům, dovoleným a dalším zahraničním cestám máme sledovat bezpečnostní standardy ve všech členských státech. “Oheň způsobuje Evropské unii škody ve výši 1 % jejího HDP. Na následky požárů, které propukají v budovách, zemře každodenně v průměru 11 obyvatel,” uzavírá iniciativa.
Petr Woff
