Krmení otesánka jménem NAKIT pokračuje. Dostane 10 mio na Portál občana

Nevyhovující, zastaralý a uživatelsky nepřívětivý, tak hodnotí zástupci ministerstva vnitra stávající portál veřejné správy a proto je podle nich potřeba nechat vyvinout nový. Rozhodli se využít „osvědčené“ cesty a tento úkol svěří státnímu podniku Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Vnitro za to zaplatí 10 milionů korun. Způsob zadání budí rozpaky.

Další zakázka zadaná bez výběrového řízení, tentokrát na zajištění pilotní fáze portálu občana, přímo státnímu podniku Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT), vzbuzuje mezi zasvěcenými v oblasti ICT průmyslu cukání v koutcích úst. Pod podmínkou anonymity říkají, že je urputná snaha vedení ministerstva vnitra státnímu podniku pomoct až příliš okatá. Někteří také říkají, že je to další pojistka náměstka pro náměstka ministra vnitra pro řízení sekce informačních a komunikačních technologií Jaroslava Strouhala, který by v čele státní agentury, jíž výrazně pomohl na svět, mohl po volbách usednout.

Tentokrát dostal NAKIT zakázku za 10 milionů korun na vývoj pilotní fáze portálu občana. Ten sice již dnes existuje, ale používá jej velmi málo lidí. „Portál veřejné správy v současnosti nevyhovuje současným trendům a standardům portálových řešení podobného typu ani u nás ani v zahraničí. Současná technologická infrastruktura navíc umožňuje již daleko pokročilejší funkce, než jsou v současnosti na Portálu veřejné správy implementovány. Personalizovaná část Portálu veřejné správy nazvaná Portál Občana je prvním krokem k rozsáhlejší přestavbě celého portálu a k implementaci dalších služeb využívající nové infrastruktury (NIA, eID) a propojeného datového fondu,“ uvádí se ve zprávě Ministerstva vnitra ČR pro členy Sobotkova kabinetu s tím, že:

Předkladatel realizací této vertikální spolupráce očekává naplnění následujících přínosů:

a) nový profesionální koncept řešení Portálu Občana, s použitím všech Best Practices pro portálová řešení, s maximálním důrazem na použitelnost řešení pro širokou škálu uživatelů a přehlednost nově vytvořené personalizované části umožňující kontinuální rozvoj
b) vytvoření jednotného grafického stylu vč. ikonek a piktogramů
c) pomocí nativního vývoje docílit intuitivního a jednoduchého uživatelského rozhraní, které bude plnit účely portálu.

Zejména bod b) působí až téměř směšně a podle mnohých je tam dodán jen pro to, aby ve zprávě pro ministry bylo víc informací. K materiálu je vypracován také znalecký posudek, který jednotlivé body zadání trochu víc specifikuje.

Nezávislý ICZ analytik Rostislav Kocman však upozorňuje, že se ve znaleckém posudku se vůbec nepočítá se specialisty na uživatelský design a použitelnost. „To je problém většiny „státních“ webů – jsou složité a těžké na používání. Za to by si měl stát připlatit, protože to k využívání online komunikace se státem přispěje víc než řešení dokonalé z pohledu projektového managementu, kde se naopak utrácí více, než je nutné,“ řekl Kocman.

Podle znaleckého posudku by nový portál občana splňovat mít následující funkce:

Technické parametry jsou pak následující:

Jenže právě autorizace pomocí datových schránek je podle Kocmana nadbytečná. „Zadání navíc požaduje funkcionality, které nejsou nutné nebo je možné je řešit jinak, aby se ušetřilo při budoucím rozvoji. Protože je zřejmé (ze zadání i požadavků na podobné portály), že bude muset dojít k dalšímu rozvoji. Pokud se bude dál pokračovat v rozvoji současných uzavřených systémů, tak to bude drahé. Ale nikoliv proto, že by došlo k nějakému předražení na straně dodavatelů, ale protože komplikovaný portál s funkcemi, které neřeší skutečné potřeby, ale snaží se vyhovět dřívějším špatným zadáním, to tak je zkrátka z principu a levně je udělat při minimální kvalitě a dodržení všech požadavků na funkčnost a bezpečnost zkrátka nejde,“ dodal Kocman.

„Portál veřejné správy je upraven zákonem č. 365/2000 Sb. Novela tohoto zákona (zákon č. 195/2017 Sb.) zavedla možnost přístupu k informačním systémům veřejné správy se zaručenou identitou. Zavedla taktéž právo osoby získat s využitím přístupu se zaručenou identitou informace, které jsou o ni v informačních systémech veřejné správy vedeny, a to prostřednictvím portálu veřejné správy. Tato změna uvedeného zákona a přijetí zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci tedy umožňuje implementovat všechny funkcionality nezbytné pro realizaci úplného elektronického podání s využitím portálu veřejné správy,“ udávají právní rámec zakázky předkladatelé zprávy.

O tom, že se vedení Vnitra rozhodlo na poslední chvíli před volbami tuto zakázku zadat přímo NAKITu evidentně ví také premiér Bohuslav Sobotka. Ten totiž o něm mluvil již na nedávném zasedání šéfů vlád EU v Tallinu.

„Pro Českou republiku je důležité dodržování principů ,digital by default’ a ,data only once’. Prosazujeme model veřejné správy jako služby, která je občanům snadno dostupná a přístupná. Česká vláda v té souvislosti na národní úrovni přijala zákon o e-občankách a o elektronické identifikaci. Do konce příštího roku budou všechny orgány státní správy připraveny na přijímání elektronických faktur. Pracujeme také na novém informačním systému veřejné správy Portál občana, který bude obsahovat všechny potřebné informace pro klienty veřejné správy,“ uvedl na summitu premiér Sobotka.

O tom, že NAKIT dostal řadu zakázek právě z ministerstva vnitra s odkazem na vertikální spolupráci jsme už několikrát psali. Psali jsme také o tom, že tuto praxi kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad, který kritizoval používání in-house výjimky. Tu lze totiž použít, pokud firma, kterou zadavatel hodlá oslovit, vykonává významnou část své činnosti pro zadavatele. To je v tomto případě splněno. NAKIT vykonává 92% činnosti pro vnitro. To ale nic nemění na skutečnosti, že využívání tohoto institutu bylo několikrát kritizováno Nejvyšším kontrolním úřadem, což jsme rozebírali například v textu NKÚ tepe vnitro za IT zakázky, ministerstvo chyby odmítá. Praxe s tímto způsobem zadávání je také terčem kritiky odborníků sledujících veřejné zakázky. „Některé veřejné zakázky související s realizací kontrolovaných projektů nebyly podle názoru NKÚ zadány v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb. Mezi nejzávažnější nedostatek patří nesprávné použití § 18 odst. 1 písm. e), tzv. in-house výjimka“, zněl jeden ze závěrů kontroly NKÚ v roce 2015.

Bude tedy velmi zajímavé sledovat, co se stane s projektem Portál občana, tak s NAKITem po nadcházejících volbách. Některé zasvěcené hlasy říkají, že by stávající vedení nejmladšího státního podniku mohlo být mezi prvními odvolanými státními úředníky.

Jiří Reichl