Jak by měla v příštím volebním období vypadat trestní politika státu podle kandidujících politických stran? Česká justice položila kandidujícím stranám a hnutím pět otázek. Systém státního zastupitelství je podle KDU-ČSL alibistický a bez sebereflexe, trestní řád je zastaralý. Nejsme pro monokratickou prokuraturu ani pro vyšetřující soudce, nýbrž pro rotaci vedoucích státních zástupců, říká za KDU-ČSL poslanec a člen parlamentních výborů pro bezpečnost a pro obranu Ivan Gabal.
Jak vaše strana formuluje trestní politiku státu pro příští volební období? Jaká má být priorita trestní politiky státu v tomto krátkodobém výhledu?
V trestním právu je velmi významnou hodnotou stabilita hmotněprávní úpravy a předvídatelnost práva. Chceme se proto zaměřit primárně spíše na procesně-právní aspekty, kde spatřujeme největší prostor pro zlepšení současné situace.
Jak hodlá vaše strana uvedené reálně uskutečnit? Jaký má vaše strana konkrétní plán pro trestní politiku?
Namísto překotných úprav se chce zaměřit na tvorbu propracovaných a s odbornou veřejností projednaných zákonů. S novým trestním řádem budeme požadovat i tvorbu nového zákona o státním zastupitelství, který s ním bude provázaný.
Z nelegislativní oblasti vnímáme jako velmi problematickou míru vysokou recidivy. Její snižování sledují nové programy a reorganizace vězeňství, je třeba v nich pokračovat i zapojením zpětné vazby hodnocení jejich výsledků. Vidíme i potřebu lepších státních programů zaměřených na zapojení propuštěných vězňů do běžného života. Typickým příkladem je odstranění požadavku čistého trestního rejstříku na pozicích, kde to není zapotřebí. Takové opatření by se týkalo zejména méně závažných trestných činů.
Je podle vás potřeba nějak měnit trestní legislativu? Pokud ano, jak a proč?
Hlavním dlouhodobým problémem tuzemského trestního práva je zastaralý trestní řád. V minulosti proběhly jeho dílčí novelizace, avšak pokusy o sepsání celého nového zákona dopadly vždy neúspěšně. Vždy, když je mezi hmotněprávní a procesně právní úpravou velký časový rozdíl, vzniká řada aplikačních problémů. Nový trestní řád by tak měl nejen lépe korespondovat s trestním zákoníkem, ale také reflektovat využívání moderních postupů a technologií a informačních systémů.
Je podle vás potřeba nějak z/měnit instituce, které zajišťují v ČR uplatňování a vymáhání trestní legislativy?
S novým trestním řádem bude vhodné vytvořit i nový zákon o státním zastupitelství. Rovněž zlepšit platové podmínky asistentů soudců a justičních čekatelů – mladí lidé s právnickým vzděláním jsou na těchto pozicích značně podhodnoceni.
Otázkou, která je přítomna již řadu let, je například vytvoření nejvyšší rady soudnictví. Tuto myšlenku v principu podporujeme. Před jejím uplatněním však musí proběhnout široká debata nad věcným záměrem takového zákona, aby byly složení i pravomoci takové rady správně nastaveno. V Evropě existuje několik typů nejvyšších rad soudnictví a jsou jak příklady hodné následování, tak příklady opačné.
Hodlá vaše strana prosazovat změnu zákona o státním zastupitelství? Pokud ano, tak proč?
Státní zastupitelství je jedním z pilířů prosazování spravedlnosti. Pokud by mělo dojít ke změně zákona o státním zastupitelství, mělo by se tak stát právě v souvislosti a zároveň s výše uvedenou změnou trestního řádu. Jako další důležitý prvek budeme chtít vést debatu o posílení pružné zpětné vazby a vnitřních kontrol práce státních zástupců uvnitř systému státního zastupitelství. Současný systém je svou složitostí alibistický, nemotivuje a nevede ke kritické reflexi práce státních zástupců. V úvahu podle nás připadá i systém rotací vedoucích krajských státních zástupců a výše po určitém období tak, aby se posílila právě zpětná vazba vůči práci státních zástupců a oslabilo se riziko přílišné vžitosti pracovních a osobních vazeb.
Není šťastné měnit zákon o státním zastupitelství před příchodem nového trestního řádu a následně v relativně krátké době i po jeho přijetí. Jedním z hlavních témat našeho programu v oblasti práva jsou změny zákonů méně časté, ale propracovanější.
Monokratický systém prokuratury nepodporujeme. Je nám rozhodně bližší současný systém oddělení jednotlivých článků státního zastupitelství. Systém dohledu a hodnocení činnosti jednotlivých státních zastupitelství však musí být důslednější a pružnější.
Větší zapojení soudců do vyšetřování považujeme za velmi problematické z důvodu komplikovaného rozdělení pravomocí mezi mocí soudní a výkonnou reprezentovanou státními zástupci. Uchování nezávislé a neutrální pozice soudců je systémově komplementární vůči pozici a působení státních zástupců v celém systému.
Irena Válová
