O iniciativě Evropské komise zjednodušení a zrychlení veřejného zadávání, aby se nestalo brzdou ekonomického a technologického rozvoje Evropy již Ekonomický deník informoval. Pojďme se však blíže podívat na opatření, která Evropská komise pro splnění tohoto cíle navrhuje.
Obecné doporučení Evropské komise se zaměřuje na tři oblasti, které je nutné v procesu profesionalizace veřejného zadávání podpořit. Jedná se o definování dlouhodobé profesionalizační strategie v oblasti veřejného zadávání, vytvoření a rozvíjení strategie v oblasti řízení lidských zdrojů a poskytování účinných nástrojů a metodik zejména prostřednictvím informačních technologií.
EK doporučuje budovat veřejné zadávání koncepčně v rámci rozvoje veřejné správy, aby bylo možné oslovit všechny aktéry procesu veřejného zadávání koordinovaně s postupem v ostatních sektorech veřejné správy a s využitím zkušeností v ostatních členských státech. Podpora členských států se pak má obrátit směrem k povzbuzení a budování profesionalizace, vhodné struktury a spolupráce mezi těmito zaštiťujícími subjekty a zadavateli, vzájemném sdílení odborných znalostí a podporu vzdělávacích institucí, ústředních zadávacích institucí a profesních organizací zabývajících se veřejným zadáváním.
Velmi zajímavá opatření navrhuje EK v oblasti lidských zdrojů. Doporučuje definici základních kompetencí a dovedností, které by měl mít každý odborník v oblasti veřejného zadávání. Tento základní vzdělanostní profil by měl být společný jak pro zadavatele, tak pro související funkce, jakými jsou například auditoři a soudci. Součástí doporučení je vypracování vzdělávacích programů, ať už v rámci přípravného vzdělávání, jeho rozvoje na postgraduální úrovni i jako součásti celoživotního vzdělávání. Samozřejmou součástí musí být i řízení lidských zdrojů prostřednictvím systémů uznávání a certifikace, budování kariéry a ocenění přínosu v oblastech inovací, ekologického a společensky odpovědného veřejného zadávání nebo protikorupčních opatření.
V neposlední řadě mají členské státy zjednodušit a zlepšit fungování systémů zadávání veřejných zakázek. Jde o podporu IT nástrojů a řešení směřujících ke snadnějšímu zadávání nejen na přehledové, ale i na interaktivní bázi. Účinným nástrojem má být rovněž stanovení etických principů, využití kontrolních závěrů a způsobů předcházení a odhalování korupce. Nedílnou součástí je rovněž zvýšení právní jistoty rozhodování, vč. Přístupných poradenských a metodických materiálů, standardizovaných šablon a nástrojů. Osvědčené postupy by měly být sdíleny v co nejširším měřítku prostřednictvím horkých linek, seminářů a workshopů nebo on-line fór a sociálních sítí.
Materiál je zpracován do podrobnosti nástrojů dobré praxe na téměř sto stranách textu. Rozhodně nelze říci, že by Česká republika ve využívání doporučovaných nástrojů vysloveně zaostávala, přesto se zdá, že postup k profesionalizaci veřejného zadávání u nás směřuje spíše samospádem a vnitřní potřebou než řízeným vývojem. Důkazem může být, že v rámci příkladů dobré praxe figuruje Česká republika pouze dvakrát. V obou případech jde o iniciativy mimo veřejné struktury. Nechci v tomto kontextu hodnotit ani Zindex společnosti EconLab, ani komerční nástroj LexikonVZ, pozoruhodná je spíše absence dobrých zkušeností z pozice České republiky jako členské země. Pokud vytváří obecnou politiku a strategii veřejného zadávání, nechce, nebo nedokáže o ní hovořit.
Bude zajímavé sledovat, jakým způsobem se budou doporučení komise naplňovat, protože je zřejmé, že od líbivých strategií je cesta k jejich praktickému naplnění dlouhá. Je však užitečné vzít nastoupený trend přinejmenším na vědomí, neboť může pomoci alespoň některým aspektům veřejného zadávání. Možná časem rovněž zvážíme zavedení státem garantovaného tříletého vzdělávacího kurzu v oblasti veřejného zadávání, jaký zvažuje Malta.
Jiří Reichl
