Při vyslovené podpoře veřejného zájmu lze pod jejím pláštíkem obejít zákony i dobrou praxi a podvést a oloupit tak obyvatelstvo. Jde o dotace, různé žádosti i ovlivňování legislativního procesu ve prospěch některých skupin obyvatelstva. Tato praxe se od státu šíří do krajů, měst a obcí. Vyplývá to z výroční zprávy BIS za rok 2016. BIS tyto skutečnosti do zprávy zařadila opakovaně. Od loňska se tak v České republice nic nezměnilo.
Takřka totožné poznatky uvedla Bezpečnostní informační služba v loňské výroční zprávě za předcházející rok 2015. Česká justice o stavu státní správy dle BIS informovala v článku o nefunkčnosti státu, lobování a vykrádání rozpočtů.
Podle aktuální zprávy BIS se v České republice nezměnilo vůbec nic. Letošní výroční zprávu BIS by bylo možné doslova opsat od zprávy loňské. V oddíle „Organizovaný zločin“ uvádí BIS k dysfunkci na centrální úrovni toto: „V roce 2016 docházelo, stejně jako již dříve, k neúčelnému vynakládání veřejných prostředků, které bylo navenek prezentováno jako naplňování veřejného zájmu. Základní příčinou dysfunkce tohoto typu je zažité a praxí utvrzované přesvědčení, že při podpoře předmětu veřejného zájmu lze legitimně obcházet formální normy i principy dobré praxe. Tento způsob uvažování je přitom vlastní i některým vysoce postaveným státním úředníkům. V konečném důsledku pak umožňuje podporu partikulárních zájmů soukromých podnikatelských subjektů.“
Střet zájmů, nepotismus, nátlak
Podle předmětné zprávy BIS také v roce 2016 dále „přetrvávaly snahy klientelistických skupin o ovlivňování úředníků některých ministerstev a jim podřízených úřadů a o ovlivnění legislativního procesu“. „BIS informovala o případech, kdy se státní úředníci při výkonu funkce dostávali do zjevného střetu zájmů, a o situacích, kdy některým podnikatelským subjektům nabízejí služby, za které očekávají finanční zisk nebo jiné protislužby. Někteří státní úředníci například svým známým nabízeli pomoc s vyřízením dotací s tím, že za to vyžadovali finanční odměnu, či se angažovali ve změně rozhodnutí u zamítnuté žádosti o dotaci, nebo zjišťovali důvody vyplacení nižší dotace, než příjemce očekával,“ popisuje zpráva praxi podobnou situaci za socialistické diktatury.
BIS rovněž uvádí příklad ovlivňování legislativy: „BIS nadále sledovala případy snah o ovlivňování legislativního procesu za účelem prosazení partikulárních zájmů do výsledné podoby zákonných norem. Příkladem takových snah byl pokus některých subjektů o ovlivnění podoby vládního návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek,“ uvádí se ve zprávě, která však neříká, jak, kým a ve prospěch koho měl být zákon ovlivněn.
Města jsou prorostlá korupcí a nezákonnostmi
Jak dále vyplývá ze Zprávy, tyto jevy se dále šíří z horních pater státu do krajů a měst: „BIS monitorovala dysfunkční projevy ve veřejné správě u těch regionálních celků, které z hlediska každoročně přerozdělovaného objemu veřejných financí představují ekonomicky nejvýznamnější samosprávy v ČR. S tímto stavem je spojena i masivní pozornost nejrůznějších lobbistických a vlivových skupin se zájmem o ovlivnění rozhodovacího procesu či významných městských společností,“ uvádí se v letošní zprávě BIS.
Podle této zprávy se jako nejproblematičtější vyprofilovaly oblasti veřejného zadávání zakázek a obchodu s městským majetkem, ve kterých za přítomnosti klientelismu, korupce a střetu zájmů docházelo k nelegitimnímu či dokonce nelegálnímu vynakládání veřejných prostředků. „Tato praxe byla velmi často založena na nestandardních vazbách mezi úředníky a privátními společnostmi v pozici dodavatele veřejné zakázky či obchodního partnera. Dysfukční projevy postihovaly nejen finální fázi rozhodovacího procesu dodavatele, ale také jeho počátek v podobě manipulací s odbornými studiemi a posudky za účelem tendenčního ovlivnění výsledných závěrů a doporučení pro zadavatele,“ popisuje situaci BIS.
Vědomá účast managementů na rozvalu státu
Jak dále vyplývá ze zprávy, kvůli špatně uzavřeným smlouvám z minulosti docházelo k neefektivitě, maření, obstrukcím a dalším potížím u zadávání veřejných zakázek. Týká se to především ICT odvětví, dopravy a energetiky, zdůrazňuje Bezpečnostní informační služba. Chybné smlouvy byly příčinou jejich nuceného prodlužování. Dodavatelé využívali pro své záměry třetí strany a motivovali firmy, aby právně napadaly rozhodnutí investora. Dosahovaly mimo jiné i rušení soutěží a pokoušely se narušovat hospodářskou soutěž.
Podle zprávy BIS se takového jednání účastnily osoby z managementů předmětných společností: „BIS popsala několik konkrétních případů státem ovládaných společností, ve kterých se nedodržování vnitřních i vnějších norem stalo etablovaným systémem, který vedl ke značným finančním ztrátám. Podmínkou existence takového systému byla vždy vědomá, pasivní či aktivní, účast osob z vyššího managementu takové společnosti a více či méně dysfunkční kontrola vykonavatele akcionářských práv, resp. jeho zástupců v dozorčí radě. Nadále se tím potvrzovaly dřívější závěry BIS, že rozsah ztrát, hloubka dysfunkce i doba potřebná k odhalení problému a jeho nápravě jsou obvykle větší u státem ovládaných akciových společností, než u státních podniků,“ uvádí k tomu doslova BIS.
BIS zaslala stovky informací policii
Mezi vnější faktory nepříznivě ovlivňující veřejné zakázky patřily podle zprávy BIS zejména snahy soutěžitelů uzavírat dohody, které narušovaly řádnou hospodářskou soutěž. Podobně jako v předchozích letech zachytila BIS nejvíce případů tohoto druhu v oblasti investic do dopravní infrastruktury.
Dohody nabývaly různých podob: od dobrovolné domluvy na nabídkové ceně mezi relevantními uchazeči až po pokusy vyřadit konkurenty (nebo je přimět k dohodě) nátlakovými metodami, jako je např. hrozba obchodního bojkotu u soutěží na subdodávky v jiných tendrech, popisuje BIS, co se loni dělo v České republice.
O konkrétních zpravodajských zjištěních a výsledcích analýz, z nichž rámcový přehled o činnosti BIS v této veřejné výroční zprávě vychází, informovala BIS v průběhu roku oprávněné adresáty podle § 8 zákona č. 153/1994 Sb. „V tomto období předala BIS prezidentovi a členům vlády více než 500 dokumentů. Dalších více než 600 informací zaslala BIS příslušným státním orgánům, Policii ČR (PČR), Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenskému zpravodajství (VZ),“ stojí v úvodu zprávy o činnosti Bezpečnostní informační služby za rok 2016.
Irena Válová
