Nový zákon o státním zastupitelství, novela občanského a exekučního řádu nebo změny týkající se oddlužení. To jsou jen některé ze záměrů, které se nepodařilo ministru spravedlnosti Robertovi Pelikánovi (ANO) dotáhnout do konce. Justice také volá po nových procesních kodexech. Ač je vláda slibovala, ministerstvo nepředložilo žádné výsledky. Jaké změny z dílny Ministerstva spravedlnosti naopak během jeho působení prošly?
Ministrovi spravedlnosti se předně podařilo prosadit novelu občanského zákoníku, ačkoliv zpočátku zásah do zákona účinného od 1. 1. 2014 vyvolával řadu negativních ohlasů. Novela například upravila podmínky pro rozhodování o omezení svéprávnosti fyzických osob či předpoklady pro zaměstnávání osob starších 15 let a znovuzavedla předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu na nemovité věci.
V oblasti insolvencí vstoupil prvního července v účinnost zákon č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Naproti tomu novela insolvenčního zákona, jejímž cílem má být mj. být zpřístupnění oddlužení širšímu okruhu subjektů, leží od února letošního roku ve sněmovně. Návrh ministerstva, jehož projednávání bylo přerušeno, kromě jiného nově stanovuje podmínky splnění oddlužení (konkrétně splacení nezajištěným věřitelům 50 % jejich pohledávek za dobu tří let, splacení 30 % pohledávek za 5 let, nebo oddlužení po 7 letech bez kvalifikovaného splacení pohledávek nezajištěných věřitelů) a povinně spojuje oddlužení formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
Generátor pro insolvence
U prezidenta je pak nyní k podpisu připraven zákon, kterým se mění občanský soudní řád, zákon o zvláštních řízeních soudních a některé další zákony. Uvedený zákon zahrnuje i novelu zákon o soudech a soudcích a zavádí přidělování insolvenčních věcí na základě principu náhodnosti za využití tzv. automatického generátoru.
Neúspěchem skončila připravovaná novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, v níž ministerstvo navrhovalo mj. zavedení koncentrace exekučního řízení nebo tzv. ochranného účtu povinného. Návrh byl v květnu letošního roku zastaven v legislativní radě vlády a vrácen ministerstvu k přepracování. Zcela stažen z dalšího projednávání pak byl návrh zákona, kterým mělo dojít k novelizaci zákona o obchodních společnostech a družstvech.
Z dílny ministerstva spravedlnosti dále pochází návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s veřejným opatrovnictvím. Uvedený návrh však leží v poslanecké sněmovně a neprošel ani prvním čtením. Z oblasti profesní legislativy pak nesplněným slibem zůstane nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. První čtení proběhlo v březnu tohoto roku, projednávání návrhu však bylo přerušeno.
Trestní legislativa
Pokud jde o oblast trestní legislativy, zde i nadále zůstává hlavním restem ministra spravedlnosti jedna z původních priorit Sobotkovy vlády, a to nový zákon o státním zastupitelství. Ten tak společně s rekodifikací trestního práva procesního čeká na nového ministra.
Během působení Pelikána se naopak podařilo prosadit několik změn trestního zákoníku a trestního řádu, resp. zákonu o výkonu trestu odnětí svobody. V rámci novelizace těchto předpisů byl mj. zaveden institut dočasného odložení trestního stíhání a rozhodnutí o nestíhání podezřelého. Dalšími změnami pak došlo k implementaci evropských směrnic či novému nastavení vnější diferenciace věznic (ze čtyř typů na dva typy – s ostrahou a zvýšenou ostrahou).
Dne 1. 4. 2017 nabyla účinnosti novela zákona o obětech trestných činů, reagující na evropskou směrnici a upravující například problematiku informování obětí. Od ledna příštího roku pak vejde v účinnost zákon o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů. Ten má dle ministerstva zlepšit postavení poškozených osob při uspokojování jejich majetkových nároků.
Poslední schůze poslanecké sněmovny bude zahájena dne 5. 9. 2017. Na pořad dne jsou zařazeny zejména zákony ve třetím čtení a ty vrácené či zamítnuté Senátem.
Jana Rosůlková
