Zaorálek: V RBP je nutné potrestat viníky a pojištěncům pomoci vybrat novou pojišťovnu

Potrestání viníků, řádný dohled správní a dozorčí rady i kontrolních ministerstev nebo jeden zákon pro všechny pojišťovny – taková řešení navrhují kandidáti do sněmovny v souvislosti se situací ve zdravotní pojišťovně Revírní bratrská pokladna, na niž poukázala nedávná kontrola (více jsme psali zde, zde či zde). Nejrazantněji by přitom postupoval lídr kandidátky ČSSD pro Moravskoslezský kraj Lubomír Zaorálek, podle kterého je třeba neprodleně zjednat nápravu. Pokud by kandidát ČSSD na předsedu vlády skutečně usedl do premiérského křesla, mohlo by to znamenat, že dny Lubomíra Káňi v pozici ředitele RBP jsou sečteny.

„Je dobře, že kontrola tyto skandální praktiky odhalila. Nyní je potřeba neprodleně zjednat nápravu, potrestat viníky a pomoci pojištěncům s výběrem nové pojišťovny. Vyžádám si od ministra Ludvíka podrobné informace a budu prosazovat rychlé vyřešení této věci,“ napsal na dotaz ZD ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, který je lídrem kandidátky ČSSD v Moravskoslezském kraji, hlavním působišti RBP.

Rostislav Vyzula, současný šéf sněmovního zdravotnického výboru a kandidát Ano v Jihomoravském kraji by spíše volil systémové řešení. „Problémy zaměstnaneckých pojišťoven průběžně sleduji a jsem si vědom řady nesrovnalostí – např. v transparentnosti hospodaření, funkčnosti správních rad atd. Jsem přesvědčen, že v novém volebním období je třeba se zabývat nerovností mezi VZP a těmito pojišťovnami. Obávám se, že nyní se nic dalšího již nestihne a nerad bych, aby téma zapadlo. Jsem zastánce jednoho zákona pro všechny pojišťovny, to by mohlo napomoci řešit i tyto problémy,“ uvádí profesor Vyzula.

Heger: Manažeři ve veřejném prostoru by měli být cepováni k askezi

Jeden zákon by byl řešením i podle místopředsedy zdravotnického výboru a kandidáta TOP 09 za Královéhradecký kraj Leoše Hegera. „Nálezy kontrolorů v Revírní bratrské pokladně jsou jistě pobuřující. Ve zdravotní pojišťovně, která hospodaří s veřejnými prostředky, by se měla provádět výběrová řízní, nemělo by se nakupovat luxusní zboží pro vrcholový management a neměly by se předražovat nákupy odborných služeb, tak jak to referují novináři. Bez detailnějších informací nemohu být příliš ultimativní, ale jsem přesvědčen, že manažeři, kteří si chtějí užívat lukrativních možností ve svých funkcích, to sice mohou dělat v komerční sféře, jsou-li úspěšní, ale ve veřejném prostoru by měli být cepováni k určité askezi. Jaký bude zvolen v našem případě prostředek, zůstává na dozorujících ministerstvech, která by však měla vedle chování managementu organizace posoudit i činnost její správní a dozorčí rady, a navíc zrevidovat zákony o zdravotních pojišťovnách v tom smyslu, zda je obsah povinného reportingu dostatečný pro průběžnou transparentní kontrolu. Zároveň by měla ministerstva zvážit i to, o čem se již dlouho mluví. Odpolitizování řídících a dozorových orgánů zdravotních pojišťoven a sjednocení dvou klíčových právních norem, zákonů o veřejné zdravotní pojišťovně a o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách. Důvodů pro to, aby zde pro téměř shodnou veřejnou činnost existovaly odlišné podmínky, mnoho není. Tyto systémové věci jsou určitě důležitější, i když pro pojištěnce a naštvané občany možná méně atraktivní, nežli otázka osudu aktuálního managementu RBP,“ domnívá se Leoš Heger.

Podle Hegerova stranického kolegy Herberta Pavery, který vede kandidátku TOP 09 v Moravskoslezském kraji, by ovšem měly nápravu sjednat rady pojišťovny. „V pojišťovně si musí uvědomit, že nakládají s penězi daňových poplatníků a pojištěnců, a také to, že každá koruna je jenom jedna. Pokud ji vydá neúčelně, chybí jinde tam, kde by mohla pomoci. Jestliže např. pojišťovna platila luxusní pobyty svým manažerům z fondu prevence, peníze pak chyběly třeba na prevenci pro dětské pacienty. Dohlédnout na nápravu musí správní a dozorčí rada pojišťovny, tedy zástupci příslušných ministerstev, největších zaměstnavatelů a svazů odborů,“ domnívá se Herbert Pavera.

Leoš Heger ovšem zároveň připomíná, že podle veřejných údajů o RBP z roku 2015 nejsou signály ohledně problémů s poskytováním zdravotní péče pojištěncům. Pojišťovna však hospodařila s mírným propadem zhruba 150 milionů při obratu 8,9 miliardy, propad se ale meziročně snížil a je kryt mimořádně vysokou rezervou na běžných účtech, kde je přes jednu miliardu. Počet pojištěnců pak mírně klesá a počet zaměstnanců lehce stoupá, takže počet pojištěnců na jednoho zaměstnance klesá. „Vše včetně kontrolních nálezů tedy naznačuje, že RBP má určité problémy s efektivitou své činnosti, ale pojišťovna má na druhou stranu dostatečné rezervy a není jako celek v akutním ohrožení. Nicméně nemravnosti, popisované kontrolory a novináři, zde jsou, i když nemám k dispozici oponenturu ke kontrolní zprávě ze strany pojišťovny,“ dodává Heger.

Mohlo by vás zajímat

Dvořák: ČR půjde u eura spíše spontánní cestou, politická podpora teď není

Golasowská:1,9 milionu za auto je za hranicí přiměřenosti

Argumenty obou stran by si chtěl vyslechnout i lídr kandidátky KSČM v Moravskoslezském kraji Leo Luzar a dvojka kandidátky ODS praktická lékařka Marie Manoušková. „Tento případ nesleduji, ale samozřejmě údaje v článcích vypadají velmi závažně. V těchto věcech je ale nutné znát argumenty obou stran, abych si mohl udělat kompletní obraz a zaujmout relevantní stanovisko,“ napsal nám Leo Luzar. „Určitě jsem pro řádné hospodaření s finančními prostředky a proti zbytečnému plýtvání financemi ve zdravotnictví. Než však zaujmu konečné stanovisko, musím se podrobně seznámit s fakty a potřebuji si vyslechnout obě strany,“ říká Marie Manoušková.

Zjištění kontroly provedené ministerstvem financí a zdravotnictví pak zaskočily poslankyni Pavlu Golasowskou, lídryni kandidátky KDU-ČSL v Moravskoslezském kraji. „Zdraví a práva pacientů jsou vždy na prvním místě. Musím konstatovat, že uvedené odkazy mě velmi překvapily, protože při projednávání zdravotně pojistných plánů Revírní bratrské pokladny vždy tato pojišťovna vykazovala velmi dobré výsledky a výrazné přebytky na svých účtech,“ napsala nám Pavla Golasowská. „Domnívám se, že osobní automobily i pro manažery by se měly nakupovat ve všech státních a veřejných institucích, i ve zdravotních pojišťovnách, uměřeně potřebám k výkonu funkce, přičemž uváděná částka 1,9 milionu za osobní automobil je za hranicí přiměřenosti. Na účelnost vynakládání finančních prostředků by měla především dohlédnout správní a dozorčí rada zdravotní pojišťovny,“ dodává.

Podle Golasowské je navíc nepřípustné, aby byl fond prevence využíván na benefity manažerů na úkor pojištěnců zdravotní pojišťovny, nemluvě o tom, že by ozdravné pobyty pro pojištěnce měly být organizovány v oblastech, které splňují požadavky čistého životního prostředí z pohledu emisí. Na druhou stranu má Golasowská pochopení pro výdaje, které pojišťovna platila za právní služby právničce Libuši Šmehlíkové.

„Pokud se týká nákladů na právní služby a způsobů zadávání právních služeb, pak po změně zákona o veřejných zakázkách již není nutno zadávat právní služby podle tohoto zákona. Domnívám se, že RBP zadávala právní služby právničce, s jejíž prací byla dlouhodobě spokojena. Právní služby nejsou levná záležitost a daleko vyšší  prostředky za právní služby vynakládaly a vynakládají ročně mnohé nemocnice, aniž by se nad tím někdo pozastavoval,“ uzavírá Pavla Golasowská.

Michaela Koubová, Zdravotnický deník