Pokuty pro lobbyisty až 200 000 Kč za neregistraci nebo za nedodání čtvrtletní zprávy o schůzkách a obsahu jednání, elektronickou registraci všech osob, které se jakkoli podílely na návrzích zákonů a pozměňovacích návrhů nebo registr darů nad 5000 Kč a zrušení ročního limitu darů 100 000 navrhuje věcný záměr zákona o lobbingu. Poprvé v ČR vznikne definice lobbingu. Záměr v navrhované podobě však bude projednávat až příští vláda.
Věcný záměr zákona o lobbingu měl být podle usnesení vlády předložen do 30. září 2017. Ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD) návrh předložil o celý měsíc dříve 30. srpna 2017. Současně vzhledem k „vysokému datu“ před volbami uznává, že o osudu návrhu rozhodne až příští vláda: „Předpokládaná účinnost navrhovaných opatření je závislá na finální podobě schváleného věcného záměru zákona a dále na stanovisku budoucí vlády k regulaci lobbingu v České republice,“ uvádí se v závěru zprávy, která je určeny veřejnosti.
Kdo jsou lobbyisté a kdo lobovaní? Manželé i asistenti.
Podle věcného záměra má být činnost lobbyistů poprvé v ČR definována zákonem: „Lobbing bude vymezen jako opakovaná činnost vykonávaná systematicky a organizovaně za účelem ovlivnění veřejného rozhodování (při přípravě, schvalování a projednávání návrhů obecně závazných právních předpisů a dokumentů strategické, koncepční a plánovací povahy),“ představuje věcný záměr obsah definice lobbingu, přičemž záměr klade důraz na „soustavnost a systematičnost“ uvedené činnosti.
Kdo mají být za ze zákona lobovaní? „Lobbovaní budou určeni za použití výčtu § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů. Bude se tak jednat o následující osoby: poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, senátor Senátu Parlamentu České republiky, člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, náměstek člena vlády nebo náměstek ministra vnitra pro státní službu, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucí Kanceláře Senátu nebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky.“
Za lobované budou považování i partneři uvedených činitelů, jejich asistenti a zaměstnanci: „Dále mimo osoby vyjmenované v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů budou za lobbovanou osobu považováni poradci a asistenti poslanců, senátorů a členů vlády, zaměstnanci kabinetů členů vlády a osoby blízké všech výše uvedených lobbovaných osob,“ uvádí věcný záměr.
Lobbyisté budou pod sankcí hlásit co a s kým
Každý lobbyista by měl o své činnosti posílat do registru jednou za tři měsíce zprávy o své činnosti: „Registrace i čtvrtletní zprávy o činnosti by se měly podávat v elektronické podobě na standardizovaném formuláři, jež budou vydány prováděcím právním předpisem,“ uvádí se v záměru.
Ve čtvrtletní zprávě bude muset lobbyista nahlásit lobbované osoby pod sankcí až 200 000 korun: „Sankce budou stanoveny za porušení povinností, a to s horní hranicí pokut za přestupky stanovenou v rozmezí 100 000,- Kč až 200 000,- Kč, sankce bude následovat za neprovedení registrace či neuvedení úplných údajů, sankce budou rovněž stanoveny za nepodání čtvrtletní zprávy o činnosti či její podání v neúplné podobě (bez všech identifikačních údajů),“ uvádí se doslova ve věcném záměru.
Dojde ke zveřejnění podílu kohokoli na zákoně
Co konkrétně budou lobbyisté státu nahlašovat? „Údaji zapisovanými do registru lobbistů při registraci budou identifikační údaje o lobbistech a oblastech, ve kterých lobbují. Lobbisté budou dále prostřednictvím čtvrtletních zpráv o činnosti (reportů) čtvrtletně informovat o uskutečněných schůzkách s lobbovanými osobami s uvedením názvu materiálu, který byl předmětem lobbingu ve sledovaném období,“ píše se ve věcném záměru zákona.
Dalším opatřením bude tzv. legislativní stopa. Pod tímto pojmeme věcný záměr uvádí povinnost uvádět v obecné části důvodové zprávy k návrhu obecně závazného právního předpisu seznam osob, jež se podílely na jeho vypracování, změnách či doplněních. „Údaje budou zaznamenávány během předparlamentní (vládní) fáze přípravy i během projednávání v komorách Parlamentu,“ vysvětluje návrh. Uvedení jména osob, které se jakkoli podílely na přípravě zákona se nebude týkat jen lobbyistů, nýbrž všech takových osob.
Stopa poslanců, senátorů a jejich poradců až v roce 2022
Legislativní stopa by se v budoucnu měla dotknout celého legislativního procesu od jeho samého počátku a všech poslanců, senátorů, výborů. „V části týkající se povinných součástí důvodové zprávy bude stanoveno uvádění seznamu osob zapojených do tvorby předpisu,“ uvádí téma věcný záměr.
Poslanci, jejich asistenti, porady či zaměstnanci úřadu člena vlády však nemusí mít obavy – toto opatření má platit až od roku 2022: „V případě legislativní stopy by účinnost byla stanovena až na 1. ledna 2022, z důvodů nekomplikovaného spuštění systému eSbírky a eLegislativy od 1. ledna 2020, dotčených poslanců a senátorů (včetně jejich asistentů, poradců, zaměstnanců kabinetu člena vlády, který je současně poslancem či senátorem a osob blízkých) budou uváděna jména/názvy subjektů, se kterými byl (pozměňovací) návrh na změnu právního předpisu projednáván, resp. jimiž byl iniciován,“ vysvětluje záměr zákona.
Registrace pozměňováků a konzultací
Zcela nová bude povinnost výborů Sněmovny i Senátu registrovat, kdo předkládá pozměňovací návrh a s kým o něm jednal: „Povinnost uvádět legislativní stopu budou mít i výbory Poslanecké sněmovny a Senátu, kterým byl daný návrh právního předpisu přikázán, přičemž by měly uvést, který člen výboru pozměňovací návrh předložil a s kým jej konzultoval. V předparlamentní fázi bude za uvádění údajů legislativní stopy v důvodové zprávě odpovědný předkladatel, v parlamentní fázi pak kancelář příslušné komory,“ uvádí se v záměru.
Zvláštní oddíl pro dary v registru
Další opatření se bude týkat darů. V rámci centrálního registru oznámení podle zákona o střetu zájmů dojde vytvoření registru darů, které v daném období přijali veřejní funkcionáři, rovněž dojde ke snížení finanční hodnoty registrovaného daru z 10 000,- na 5 000,- Kč.
Současně ovšem dojde ke zrušení ročního limitu 100 000 korun hodnoty daru. „V zákoně o střetu zájmů bude stanovena nižší spodní hranice hodnoty daru, uváděného v oznámení o příjmech a závazcích (ze současných 10 000,- Kč na 5 000,- Kč). Dále bude zrušena hranice celkové hodnoty přijatých darů v kalendářním roce, která v současné době činí 100 000,- Kč. Pro evidenci jednotlivých darů bude zaveden speciální oddíl v nynějším registru oznámení,“ navrhuje
Irena Válová
