Ústavní soud (ÚS) neobnoví řízení o stížnosti tří lidí, kteří se soudili o výši náhrady za někdejší regulaci nájemného. V návrhu na povolení obnovy neúspěšně poukazovali na letošní verdikty Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který zvolil vstřícnější metodiku výpočtu náhrady určené majitelům domů. Rozhodnutí štrasburského tribunálu se totiž týkala jiných žadatelů.
Lidé, kteří nyní navrhli obnovu řízení o své stížnosti, nebyli účastníky sporu řešeného Evropským soudem pro lidská práva. Proto o obnově rozhodnout nelze, jejich kauzy jsou tím pádem definitivně uzavřené, plyne z rozhodnutí pléna Ústavního soudu.
„Lze očekávat, že tento závěr Ústavní soud zaujme i v budoucnu vůči návrhům na povolení obnovy řízení v situaci, kdy navrhovatel nebyl účastníkem řízení před Evropským soudem pro lidská práva,“ uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková. ČTK řekla, že soud obdržel v záležitostech regulace nájemného ještě přinejmenším jeden podobný návrh na povolení obnovy.
Štrasburský soud v únoru uvedl, že v případě nezákonné regulace nájemného náleží majitelům jako náhrada rozdíl mezi neregulovaným, tedy tržním, a regulovaným nájemným před deregulací. Pisatelé návrhu, který nyní Ústavní soud odmítl, se domnívali, že verdikt mezinárodního soudu svědčí i v jejich prospěch, přestože se sami do Štrasburku neobraceli.
Deregulace nájemného, která začala v roce 2007, skončila v Česku s posledním dnem roku 2012. Týkala se zhruba 700.000 domácností. Do rozhodnutí štrasburského soudu kompenzoval stát majitele domů podle verdiktu českého Ústavního soudu od roku 2009. V podstatě odškodnění představovalo rozdíl mezi dvěma hodnotami regulovaného nájemného.
Mohlo by vás zajímat
Občanské sdružení majitelů domů ovšem opakovaně označovalo náhrady za nedostatečné. Po výrocích Evropského soudu pro lidská práva, které třem konkrétním stěžovatelům přinesly celkem 2,19 milionu korun navíc, vyjádřilo naději, že se metodika i rozhodovací praxe českých soudů změní.
