Soudcovská samospráva má šanci na vznik a ukotvení v ústavním systému pouze v případě, že bude složena paritně. Část tzv. Nejvyšší rady soudnictví by měla být složena ze soudců, část z dalších odborníků. Jiné složení by podle předsedy Legislativní rady vlády Jana Chvojky (ČSSD) bylo politicky neprůchozí. Shodli se na tom experti na právo během tzv. kulatých stolů o úpravách Ústavy. „Hlavou orgánu by mohl být prezident nebo ministr spravedlnosti,“ míní Chvojka.

Zastánkyní nejvyšší rady soudnictví byla ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Její nástupce Robert Pelikán (ANO) se k myšlence staví rezervovaně. Podle jeho dřívějšího vyjádření neexistuje jistota, že případná rada bude správu justice vykonávat lépe než ministerstvo.

Prezident Miloš Zeman v roce 2015 nejvyšší radu soudnictví označil za možný stabilizační prvek justice, zvlášť s ohledem na časté střídání ministrů. Pro zřízení nového orgánu pro správu soudnictví se vyslovuje také Zelená kniha justice, kterou loni dokončil Nejvyšší soud. Rada by podle něj měla zajišťovat státní správu soudů, reprezentovat zájmy justice a komunikovat se zákonodárnou a výkonnou mocí i veřejností.

Kritici spatřují rizika zřízení soudní rady v tom, že by se soudnictví mohlo uzavřít do sebe. Experti se proto shodli, že soudní radu do podporovaných změn Ústavy nezařadí, když by v ní převažovali nebo dokonce výhradně zasedali zástupci soudců.

Na detailní seznam odborníků i jejich závěry se podívejte zde.

Mohlo by vás zajímat

Experti se také shodli na tom, že Ústava, která slaví 25 let od svého vzniku, by se neměla měnit ad hoc a pokud se do ní bude sahat, mělo by jít o změny komplexního rázu. V rámci kulatých stolů, které pořádal ministr Chvojka se odborníci shodli, že v zásadě není třeba měnit Ústavu, ale stačí parametrické změny v zákonech.

Ústavní právník Aleš Gerloch ale dnes připustil, že změny, které se dějí ve světe, mohou úpravu Ústavy vyžadovat.

Co se týče justice, shodli se odborníci na tom, že by mělo dojít k prodloužení výkonu funkce soudce Ústavního soudu z 10 na 12 let bez možnosti opakování a k prodloužení délky požadované právní praxe pro jmenování soudcem Ústavního soudu z 10 na 15 let. Žádoucí by také bylo přesunutí pravomoci jmenovat předsedu a místopředsedu Nejvyššího správního soudu z čl. 63 do čl. 62 Ústavy. Podle Gerlocha se v rámci kulatého stolu otevřela i diskuze o zúžení okruhu právnických profesí pro kandidáty na ústavní soudce, na takové změně ale shoda nakonec nebyla.

Odborníci se neshodli ani v názoru na zrušení okresních soudů, které by se staly pobočkami krajských soudů, ani na tom, zda by bylo dobře v Ústavě upravit postavení rozhodčích soudů. Názor, že by se měly zrušit vrchní soudy, je podle Gerlocha již minoritní.

V rámci kulatých stolů proběhla také debata o tom, zda by nebylo žádoucí obměňovat třetinu soudců Ústavního soudu vždy po 4 letech. Závěr byl ale takový, že by byl takový krok obtížně realizovatelný z hlediska přechodu ze stávajícího systému na nový.

Debat se od počátku letošního roku zúčastnily desítky právníků, například experti na ústavní právo Gerloch, Václav Pavlíček, Zdeněk Jičínský a Jan Wintr, šéfové nejvyšších soudů, členové státního zastupitelství a pedagogové právnických fakult.

(epa)