Do zahanbující situace se dostává Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Zatímco tajemník obesílá jednotlivé státy ohledně peněz, počet nedodělků Soudu se nesnižuje. Světově unikátní systém žalob proti státům porušujícím základní svobody a práva občanů je podkopáván. ČR proto nechce poslat naturálie, ale další peníze. Jenže mezitím politici z Rady Evropy vytlačují Rusko, které v reakci dosud nezaplatilo jeden z největších příspěvků.
Skutečnost, že tajemník Evropského soudu pro lidská práva obesílá 48 členských států Rady Evropy ohledně peněz pro zvláštní účet nedodělků, vyplývá ze zprávy ministerstva spravedlnosti odůvodňující zvláštní příspěvek ČR štrasburskému soudu.
Politici z Rady Evropy blokují čtvrtého největšího plátce
Zpráva české vládě ovšem vůbec nezmiňuje politický rozměr hanebné situace, do které Soud dostávají politici – poslanci Shromáždění Rady Evropy, kteří hlasovali o odebrání hlasovacího práva svému členskému státu Rusku.
Že Rusko v reakci dosud nezaplatilo členský příspěvek, je fakt. Přitom příspěvek Ruska do rozpočtu Rady Evropy, ze které je hrazena činnost Soudu, činí přes 33 milionů euro a je po Francii, Německu a Turecku čtvrtým největším plátcem, jak Česká justice rovněž aktuálně uvedla.
Podle důvodové zprávy ministerstva spravedlnosti je současná situace komplikovaná a na vině je mimo jiné velké množství nedodělků u soudu, který nebyl technicky připraven a finančně vybaven na přistoupení dalších zemí k Úmluvě o lidských právech a základních svobodách v 90. letech minulého století.
ESLP má 80 350 neskončených věcí
Česká republika přistoupila k Úmluvě v roce 1992 po pádu železné opony. Přestože v minulosti byla mezi první desítkou, co se týče množství stížností, dnes už tomu tak není, na rozdíl od jiných zemí, proti kterým podávají jejich občané více stížností. „Soud sice v uplynulých letech výrazně snížil jejich počet (když, zjednodušeně řečeno, mezi předloženými kauzami odmítl, co se odmítnout dalo), ale počet věcí vyžadujících meritorní projednání se v posledním období opět zvýšil. Jinými slovy, jelikož se při existujících nedodělcích nesnižuje zejména právě počet těch stížností, které vypadají jako potenciálně důvodné, systém bohužel stále není s to poskytnout v reálném čase ochranu osobám, které se staly obětí někdy i velmi závažných porušení lidských práv,“ popisuje situaci zpráva ministerstva spravedlnosti.
V poznámce pod čarou pak ministerstvo uvádí fakta: „Pro ilustraci lze uvést, že ke konci června 2017 byl objem nedodělků celkem 80 350 věcí (na konci roku 2015 to však bylo jen cca 65 tis. věcí). Jak uvedl tajemník Soudu, ke konci prvního čtvrtletí letošního roku bylo asi 22 tisíc věcí zařazeno v některé z prioritních kategorií (oproti cca 11 tisícům koncem roku 2015) a 21 tisíc případů v kategorii běžných senátních věcí. Tyto stížnosti zpravidla vyžadují jednotlivý přezkum a nelze je pod úhlem ustálené judikatury automaticky považovat za klony již dříve rozhodnutých věcí, což by umožnilo zrychlený postup vyřizování.“
Ze zvláštního účtu se více spotřebovává, než ukládá
Podle zprávy ministerstva spravedlnosti zřídil Soud k likvidaci nedodělků v roce 2012 zvláštní účet, na který mohou členské státy zasílat své dobrovolné příspěvky. „V současné době představuje vůle některých států poskytnout Soudu dodatečné financování v podstatě jedinou možnost, jak poněkud zvýšit omezené zdroje Soudu. Třebaže by likvidace nedodělků měla být z povahy věci dočasnou záležitostí, podpory je třeba setrvale po více let,“ uvádí zpráva ministerstva spravedlnosti.
Jenže z tohoto zvláštního účtu se více vybírá, než na něj státy přispívají: „Ze zprávy o zvláštním účtu, kterou tajemník Soudu zpracoval za rok 2016 a rozeslal velvyslancům jednotlivých členských států Rady Evropy v dubnu 2017, vyplývá mimo jiné, že získané finanční prostředky umožnily v roce 2016 přijmout 14 kvalifikovaných právníků (nejvyšší) kategorie A, kteří vykonávali rozmanité úkoly; v průměru se v roce 2016 každý z nich zabýval 62 projednávanými věcmi. Objem prostředků spotřebovaných ze zvláštního účtu však v roce 2016 přesáhl objem poskytnutých příspěvků; k tomu, aby byl tento projekt udržitelný, je nezbytné prostředky (a tudíž souhrn dobrovolných příspěvků) navýšit. V roce 2016 přispělo celkem 13 států, a to průměrnou částkou přesahující 75 tis. eur. V letech 2012–2016 v souhrnu přispělo 26 různých států celkem 3 963 tis. eur, tj. v průměru každý přes 152 tis. Eur,“ cituje zpráva čísla od Evropského soudu pro lidská práva.
ČR už nechce posílat naturálie – právníky, nýbrž peníze
Ministerstvo spravedlnosti podle zprávy velmi zvažuje situaci a možná řešení situace Soudu: „Přispět na jeho činnost totiž lze také v ,naturáliích´, a sice financováním působení právníka v kanceláři Soudu. Ministr spravedlnosti tak v období září 2016 – srpen 2017 k výkonu funkce case lawyer (jde o funkci obdobnou funkci asistenta soudce ústavního či nejvyššího soudu) přidělil jednoho soudce okresního soudu v režimu zákona o soudech a soudcích,“ uvádí ministerstvo.
Podle zprávy ministerstva však na rozdíl od finančního příspěvku tato forma pomoci „dost dobře nemůže směřovat k vyřizování stížností podaných proti státům, které jich oproti České republice čítají o jeden až dva řády více (tj. tisíce až desetitisíce), nehledě na to, že přidělení s veškerými náležitostmi je ve skutečnosti finančně nákladnější než navrhované poskytnutí finančního příspěvku“. „Jinými slovy, jako účelnější se v tomto světle jeví podpora peněžní,“ uzavírá úvahu ministerstvo spravedlnosti.
Tato situace by měla trvat následujících pět let, pokud ji schválí usnesením česká vláda. „Finanční podporu se navrhuje poskytovat po období pěti let, přičemž v letošním roce by dosáhla dvojnásobné výše oproti dalším letům s ohledem na probíhající předsednictví České republiky ve Výboru ministrů,“ uvádí se v předmětné zprávě odůvodňující usnesení.
Irena Válová
