Majetková přiznání politiků, soudců, státních zástupců a dalších veřejných funkcionářů hned po vstupu do úřadu zavádí novela zákona o střetu zájmů, která dnes nabývá účinnosti. Soudci budou mít zvláštní režim ukládání na Nejvyšším soudu v „papírové“ podobě. „Nejvyšší soud oznámení uchová až po dobu pěti let ode dne skončení výkonu funkce soudce,“ napsal České justici mluvčí Petr Tomíček.
Všichni soudci, jejichž jména budou zapsána do Centrálního registru oznámení budou povinni podávat oznámení na Nejvyšší soud periodicky ve lhůtách daných § 12 zákona o střetu zájmů. Oznámení se budou zasílat pouze v písemné podobě na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou č. 79/2017 Sb. „Oznámení o činnostech, majetku, příjmech, darech a závazcích soudců jsou neveřejná (viz § 14 odst. 3 zákona č. 159/2006), nelze se proto domáhat informací z nich ani pomocí zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Přístup k informacím, které budou v jednotlivých oznámeních obsaženy, mají pouze subjekty přímo vyjmenované v § 14b odst. 3 zákona o střetu zájmů, ve znění platném od 1. 9. 2017,“ dodává mluvčí Nejvyššího soudu. První oznámení soudců by měla přicházet v polovině října.
Do poloviny září Nejvyšší soud zřídí na svých webových stránkách speciální sekci, ve které budou moci soudci nalézt formuláře oznámení a také podrobnou nápovědu k jejich vyplnění.
Již nyní soudcům k činnosti Nejvyššího soudu podle zákona č. 159/2006, o střetu zájmů, v aktuálním znění, poskytuje informace vedoucí oddělení střetu zájmů Nejvyššího soudu Ing. Ivana Zámečníková, a to na telefonním čísle 541 593 581 nebo také prostřednictvím e:mailu [email protected].
Ministerstvo spravedlnosti aktuálně pracuje na sestavení registru oznámení. „Odbor střetu zájmů začal fakticky vykonávat svou činnost v závěru roku 2016, a to v omezené míře, věcným garantem a útvarem odpovědným za činnost v oblasti střetu zájmů v rámci Ministerstva spravedlnosti se pak stal 1. 1. 2017. Jeho personální kapacity jsou k dnešnímu dni téměř naplněny,“ uvedl už dříve pro Českou justici Jakub Říman z tiskového odboru.
Dosud veřejní činitelé podávali přiznání průběžně jednou za rok bez vstupních dat. Přiznávat majetek jich nově bude víc než dřív. Jmény se tak začne plnit nový centrální registr oznámení o střetu zájmů. Část normy přezdívané lex Babiš, která omezuje možnost podnikání členům vlády, platí od 9. února. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) kvůli tomu převedl svůj majetek do svěřenských fondů.
Povinnost oznamovat svoje majetkové poměry se bude týkat zhruba 35.000 veřejných funkcionářů. Oznámení do nového registru ve správě ministerstva spravedlnosti musejí podat během října a listopadu. Výjimku mají pouze současní poslanci a senátoři, kteří podají oznámení až na konci června příští roku. Ke konci června musejí funkcionáři nadále každoročně podávat průběžná majetková přiznání.
Jednotný registr má podle vlády zlepšit veřejnou i úřední kontrolu přiznání. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje jeho zavedení za úspěch v boji s korupcí. „Nová pravidla budou platit od září 2017, to znamená už v nadcházejících parlamentních volbách, budou také přísněji nastaveny sankce za případné porušení zákona,“ uvedla při nedávném hodnocení práce legislativní sekce úřadu vlády.
Novela rozšiřuje okruh funkcionářů, kteří jí podléhají, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení bude shromažďoval Nejvyšší soud a nebudou veřejná. Nově zvolené funkcionáře, tedy i poslance vzešlé z říjnových voleb, budou do registru jejich instituce nahlašovat do 15 dnů ode dne zahájení výkonu jejich funkce. Stejnou lhůtu budou mít pro oznámení o skončení funkce.
Část zákona platná od února zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Zakazuje také členům vlády a dalším politikům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš proto akcie svých firem Agrofert a SynBiol počátkem února vložil do dvou svěřenských fondů. Součástí Agrofertu je i mediální dům Mafra. Tyto pasáže zákona napadli u Ústavního soudu poslanci ANO a také prezident Miloš Zeman. Prezident zákon dříve vetoval, Sněmovna ho ale přehlasovala.
(epa, čtk)
