Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nedostal žádné upozornění, že by posudek k prodeji OKD měl nedostatky. Neměl proto důvod, aby se jím zabýval podrobněji. Sobotka to dnes uvedl před soudem, kde vystoupil jako svědek v trestní kauze spojené s privatizací těžební společnosti OKD. Sobotka v době prodeje státního podniku zastával funkci ministra financí a bývá kvůli údajně nevýhodnému rozhodnutí terčem kritiky. Výtky dlouhodobě odmítá.

Sobotka také uvedl, že nevěděl o tom, že by posudek nezahrnoval cenu za celý podnik. „Pokud to tak bylo, tak jsem o tom nevěděl,“ zdůraznil Sobotka. Znalec, na jehož základě vláda podíl v OKD prodala, ocenil cenu akcií a nezapočítal do ceny majetek dceřiných společností, kam spadaly například desetitisíce bytů.

Při dotazech soudu, státního zástupce nebo advokátů Sobotka popisoval, jak podklady na jednání vlády připravovali jeho podřízení. Na starosti to měl zejména jeho náměstek Zdeněk Hrubý. „Byl jsem v zásadě srozuměn s postupy, které materiál navrhoval,“ odpověděl Sobotka jednomu z advokátů, který se ho zeptal, zda vládnímu materiálu rozuměl.

Sobotka uvedl, že pro něj bylo důležité hlavně usnesení vlády, které k materiálu kabinet přijal. Tvrdil, že nedostal žádné upozornění, že by měl posudek k prodeji OKD nedostatky, a proto neměl důvod zabývat se jím podrobněji. „Po 13 letech nemůžu přesně uvést, kdo rozhodl o zadání posudku,“ poznamenal Sobotka před soudem. Znalecký posudek považoval za důležitý materiál pro rozhodnutí vlády. Při výpovědi Sobotka často opakoval, že si po dlouhé době nemůže přesně pamatovat, jak se některé věci staly.

Prodej akcií schválila v roce 2004 vláda Stanislava Grosse (ČSSD). Podle státního zástupce však byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, jimž Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun.

Mohlo by vás zajímat

V trestní kauze čelí obžalobě znalec, který vypracoval posudek ohledně ceny státního podílu, a dále dva bývalí místopředsedové Fondu národního majetku, kteří měli privatizaci na starosti. Vinu popírají mimo jiné i s argumentem, že fond byl pouhým administrátorem privatizace a odpovědnost za cenu prodávaného státního podílu nesla ministerstva financí a průmyslu.