Dnes se v Lánech schází prezident republiky Miloš Zeman s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Tématem schůzky, jíž se mají zúčastnit mj. i dvě bývalé ministryně spravedlnosti, Marie Benešová a Helena Válková (ANO), je justice. České justici se z okolí Hradu podařilo získat text dopisu ministra Pelikána, který slouží jako podklad pro dnešní jednání.
Pelikán jako hlavní úspěchy ministerstva nepřekvapivě zmiňuje „naplnění priorit, týkajících se boje proti zneužívání exekucí a neférovým insolvencím“. Podle Pelikána se náklady na exekuce „u nejběžnějších pohledávek podařilo výrazně snížit“ a „odměna exekutora nyní odpovídá jeho skutečnému výkonu“.
Exekucím a exekutorům se posléze věnuje podrobněji dále, kde uvádí, že se počet kontrol exekutorů ze strany ministerstva se od roku 2013 ztrojnásobil a každý exekutorský úřad bude kontrolován jednou za dva roky.
Zmiňuje i posílení administrativy okresních soudů, kde se dozoru nad činností exekutorů věnuje nově jeden zaměstnanec. Ohledně snížení exekučního tarifu Pelikán v dopise pro prezidenta uvádí, že všechny jeho kroky v této oblasti „vedly k jednomu cíli: ke snížení neopodstatněně vysokých nákladů na exekuce“. Chválí se i za zavedení jednotných formulářů k exekučním příkazům, „které dlužníkům podávají informace přehledně a především srozumitelnou formou“.
Boj s exekutory
Jak Česká justice pravidelně informuje, většina kroků, které v oblasti exekucí Pelikán učinil, je naopak předmětem kritiky nejen samotných exekutorů v čele s Exekutorskou komorou, ale také advokátů a zástupců věřitelů.
Komora upozorňuje na nesolidnost údajů o příjmu exekutorů, o likvidačním dopadu úpravy tarifu na některé exekutorské úřady a také propad zájmu o exekutorské úřady. Odborná veřejnost části této kritiky přisvědčuje s tím, že časté novelizace předpisů a jejich represivní povaha svědčí o nesystémovém přístupu ze strany ministerstva spravedlnosti. Zástupci věřitelů zase poukazují na zvyšující se problém s vymahatelností pohledávek, což má podle nich negativní dopad do ekonomiky.
Mezi hlavní úspěchy řadí v dopise pro prezidenta Pelikán úpravu advokátního tarifu, což podle něj mělo dopad na snížení bagatelních žalob o třetinu a vedlo to k „odbřemenění soudů“. „Jinými slovy, obchod s chudobou již nezatěžuje soudy“, píše doslovně Pelikán. Dále vyzdvihuje posílení administrativy soudů o 460 zaměstnanců a také používání dynamického modelu při jmenování soudců, což podle něj vedlo hlavně u severočeských soudů ke snížení počtu nedodělků o třetinu.
Administrativa bez povšimnutí
Zde je potřeba zmínit zásadní a trvalý odpor České advokátní komory, která naopak upozorňuje na to, že advokátní tarif se nemění již několik let. Přitom se na advokacii zvyšují požadavky, výkon advokacie je zatěžován dalšími povinnostmi. V rozporu s všeobecně tradovaným obrazem se příjem tisíců tzv. lučních advokátů pohybuje okolo průměrného platu.
To je v ostrém kontrastu se stále rostoucími platy například státních zástupců, jejichž platy již na okresní úrovni mnohonásobně převyšují průměrný plat. V dopise se Pelikán nezmiňuje ani o problému katastrofálně nízkého platu administrativního personálu soudů a státního zastupitelství, kde jsou platy podprůměrné a velmi to komplikuje provoz těchto institucí.
Férové insolvence a zvýšený dozor nad insolvenčními správci
V dopise Pelikán vyzdvihuje především novelu insolvenčního zákona, která vstoupila v platnost v červenci tohoto roku, a která podle Pelikána „chrání dlužníky i podnikatele“.
Návrhy na oddlužení podle této úpravy nově mohou podávat pouze ministerstvem akreditované společnosti, přičemž Pelikán uvádí, že v současné době ji poskytuje 7 společností. Chválí se i za snížení odměny při sepisování takového návrhu. Novela podle Pelikána také řeší problém šikanózních insolvenčních návrhů, kdy má soudce podle Pelikána možnost odmítnout takové návrhy zveřejnit, což zabrání případnému poškození společnosti konkurencí.
Co se týče dohledu nad insolvenčními správci, pak tuto činnost provádí podle Pelikána nově zřízený odbor ministerstva, který „zpřísnil kontroly a zintenzivnil sankce“ a již v prvním čtvrtletí tohoto roku provedl údajně stejný počet kontrol, jako za celý rok 2016. Provedeno mělo být 90 kontrol provozoven insolvenčních správců, prověřeno 40 podnětů a dvěma správcům bylo odebráno povolení k výkonu činnosti.
Dále se Pelikán chválí za zpřísnění podmínek pro vstup mezi insolvenční správce, a to formou vyhlášky, kdy klesla úspěšnost uchazečů u písemné části z 25% na 10% a „zkouška je nyní považována za jednu z nejobtížnějších profesních prověrek vůbec“.
Odpor justice k oddlužení
Zde je potřeba uvést, že zmiňovaná novela insolvenčního zákona byla od počátku předmětem kritiky odborné veřejnosti v čele s Nejvyšším soudem, jehož připomínky k novele nebyly z velké většiny akceptovány. Soudci Nejvyššího soudu, a nejen soudci z této nejvyšší soudní instance, novelu považují za rizikovou a upozorňují, že naopak v sobě obsahuje mnohá ustanovení, vedoucí k přesnému opaku toho, co novela slibuje řešit. Stejně tak se ukazuje, že snížení odměny za sepsání návrhu na oddlužení vede k tomu, že kvalitní advokáti tuto službu nenabízejí. Přístup ministerstva k insolvenčním správcům nedávno kritizoval v rozhovoru pro Českou justici šéf jejich asociace a člen představenstva ČAK Michal Žižlavský.
Další oblastí pozitivních změn je podle Pelikána oblast vězeňství, které se „dlouhodobě potýká s vysokou mírou recidivy a s ní související přeplněností českých věznic“. Pelikán se chválí za zvýšení zaměstnanosti vězňů i zvýšení odměn odsouzených za práci.
Podle Pelikána se také podařilo konečně vybrat dodavatele tzv. elektronických náramků pro vězně. „V tomto volebním období byla (v únoru letošního roku) uzavřena důležitá kapitola aktuálního výběrového řízení: v rámci soutěžního dialogu byl vybrán vítězný dodavatel. Společnost SuperCom vyhrála výběrové řízení s cenou 15,5 mil. Kč za prvních 280 náramků a provoz systému v následujících šesti letech“, píše v dopise prezidentovi před dnešní schůzkou v Lánech Pelikán, který zároveň doufá v to, že budou brzy vyřešeny problémy s přezkumem výběrového řízení antimonopolním úřadem tak, aby náramky mohly být dodány již příští rok. Mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Milena Marešová v pátek České justici sdělila, že úřad dosud nerozhodl. Osud tendru je tak stále nejistý.
Zaměstnanost vězňů
Zvýšení zaměstnanosti vězňů je fakt. Otázkou je, do jaké míry k tomu přispívají aktivní kroky ministerstva spravedlnosti, vedení Vězeňské služby a ředitelů jednotlivých věznic na straně jedné a zvyšující nedostatek levné pracovní síly na trhu na straně druhé.
Cílem každého ministra spravedlnosti by mělo být snížení vězeňské populace, a to změnou trestní politiky státu a reformou vězeňství. Vzhledem k tomu, že v programu hnutí ANO se píše o stavbě nových věznic, je třeba takový závazek brát jako rezignaci na takový cíl.
Pelikán zmiňuje i sliby, které se naplnit nepodařilo a jejichž prosazení se přesouvá na další volební období, přičemž jako první na seznamu je reforma státního zastupitelství tak, „aby byl vytvořen útvar pro boj se závažnou hospodářskou a finanční kriminalitou“.
Ministerstvo sice podle Pelikána připravilo návrh zákona o státním zastupitelství, ten však „pro odpor koaličních stran nebyl schválen Poslaneckou sněmovnou“. Stejně tak prezidentovi slibuje prosadit další novelu insolvenčního zákona, která byla opět připravena, ale narazila na nevůli mezi poslanci a která podle Pelikána umožňuje „oddlužení pro větší část poctivých dlužníků, usnadňuje oddlužení manželů a zároveň zvyšuje uspokojení věřitelů“. Podobné je to i s návrhem novely zákona o znalcích a tlumočnících.
Odpor k zákonu o žalobcích
V případě zákona o státním zastupitelství je nutné připomenout, že sám Pelikán do doby, než se stal ministrem, patřil mezi hlasité odpůrce tohoto zákona. Důvod tak zásadního názorového obratu dosud nevysvětlil, včetně spekulací, že velmi vážně uvažoval i o výměně nejvyššího státního zástupce a vrchní státní zástupkyně v Praze. Věcně se dosud nevypořádal s námitkami, které k zákonu vznesla nejen odborná veřejnost, ale i samotní státní zástupci a také třeba Nejvyšší soud. I zde je třeba hledat možnou příčinu neúspěchu při prosazování tohoto zákona v Poslanecké sněmovně.
Jako poslední a více méně heslovitě oznamuje v dopise pro prezidenta Pelikán záměr novelizovat zákon o soudech a soudcích a to s „ohledem na kariérní řád soudců“.
Výčtově se pak v dopise Pelikán zmiňuje o přijatých zákonech z dílny ministerstva, aniž by se však jakkoliv dotkl důvodů, pro něž nebyl realizován slib na přijetí nových procesních předpisů, tedy trestního řádu a občanského soudního řádu.
(epa)
