Na soudkyni Obvodního soudu pro Prahu jedna Helenu Královou by možná kárná žaloba zamířila i bez zásahu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Činnost jejího senátu prověřoval předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. „Chystáme se udělat ještě jednu prověrku, zatím jsme se k podání kárného návrhu nerozhodli. To, že to mezitím udělal ministr, to už je hezká spekulace pro novináře,“ řekl Vávra České justici. U rozhodování Králové se podle něj objevilo větší množství chyb.
Podle Pelikána se Králová při svých rozhodnutích opakovaně neřídila závaznými pokyny nadřízeného soudu, aniž to patřičně zdůvodnila a vyargumentovala. Soudkyně se s pražským městským soudem neshodla v kauze zpravodajců, kde figuruje mimo jiných bývalá šéfka kabinetu premiéra Jana Nečasová. Poté, co aktéry případu opakovaně zprostila viny, zpochybnil jiný senát městského soudu její nestrannost a vytkl jí nelogické hodnocení důkazů. Věc proto loni v prosinci přidělil nové soudkyni.
Krok ministra Pelikána přichází chvíli před volbami do Poslanecké sněmovny. Nemůže být jeho krok politicky motivován? Kauza totiž není pravomocně skončená. Podle Vávry takové spekulace budou za stávající situace vždy. „Je v tom nelogika našeho systému, kdy justici řídí ministerstvo. Je to nevýhodné i pro ministry, protože jakýkoliv krok, ať už je správný či nikoliv, je vždy vnímán politicky. Pokud kárné řízení směřuje na soudkyni, která soudí takto politicky významné věci, tak samozřejmě podezření stoupá,“ myslí si Libor Vávra v narážce na fakt, že česká justice stále nemá svůj samosprávný soudcovský orgán.
Mluvčí ministerstva Tereza Schejbalová k načasování žaloby uvedla, že úřad vyčkával na přípis od předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1, kde Králová působí.
Vávra ale upozorňuje, že on i předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 měli pochybnosti o rozhodovací činnosti Králové. „Politicky nepopulárních věcí, kdy došlo k témuž, tedy k odejmutí věci kvůli nerespektování názoru a chybám bylo více, než bývá obvyklé,“ dodává předseda MS v Praze.
Pelikán Vávru kritizoval ve čtvrtečním pořadu Události, komentáře na ČT. Kárnou žalobu podle něj měl podat dříve. „Pokud by to justice řešila jaksi takto pomalu, takže to není správné, “ míní ministr.
Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová by považovala za nepřijatelné, pokud by byla kárná žaloba podána proti soudci z důvodu jeho postupu ve věci, ve které stále vede řízení. „Z informací, které uvádí tisk, ministr spravedlnosti napadá postup soudkyně ve věci, ve které již ona nepůsobí a ani v budoucnu již působit nebude. To samo o sobě vyloučené není. Bez znalosti obsahu kárné žaloby nemohu posoudit, zda by zde uvedené skutečnosti mohly ovlivňovat řízení, které vede jiný soudce,“ sdělila Zemanová České justici s tím, že bez znalosti kárné žaloby se vyjadřuje pouze obecně.
Podle obhájce bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka Tomáše Sokola je potřeba brát na zřetel, že Králová ve více případech rozhodovala v rámci senátu, jehož byla předsedkyní. „Kárnou žalobu nepovažuji za rozumný přístup,“ dodal Sokol s tím, že o politických souvislostech nebude spekulovat.
Kárným proviněním soudce se rozumí buď zaviněné porušení soudcovských povinností, nebo zaviněné chování, kterým soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v rozhodování soudů. Ministr spravedlnosti může navrhnout zahájení kárného řízení proti jakémukoliv soudci. Stejnou pravomoc má i prezident. Kárnou žalobu projednává Nejvyšší správní soud. Podle závažnosti provinění může soudci uložit důtku, snížení platu, odvolání z funkce předsedy soudního senátu nebo odvolání z funkce soudce.
Soudkyně Helena Králová (66) se zabývala:
– Kauzou zneužití Vojenského zpravodajství se soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 zabývala od června 2014, kdy státní zastupitelství podalo obžalobu. Koncem června nejprve Králová trestním příkazem Nečasové uložila roční podmíněný trest, stíhání jednoho obviněného zastavila a případ dalších dvou předala ministerstvu obrany, aby ho řešilo jako kázeňské provinění. Pražský městský soud však už tehdy případ zpravodajců vrátil. Nečasová (dříve Nagyová) i státní zástupce navíc podali odpor, takže se muselo konat hlavní líčení.
– Loni v květnu Králová dospěla k závěru, že nikdo trestný čin nespáchal. Městský soud v Praze vyhověl odvolání žalobců a vrátil věc k doplnění dokazování. Králová proto rozhodovala znovu a loni v červnu čtveřici znovu nepravomocně osvobodila. Odvolací soud ale verdikt znovu zrušil a případ vrátil k projednání. Letos v lednu pak pražský městský soud kauzu zneužití zpravodajství Králové odebral. Vytkl jí nelogické hodnocení důkazů a zpochybnil její nestrannost. Případ nyní řeší nová soudkyně Pavla Hájková.
– Od konce loňského roku Králová soudí i další případ, související se zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013. Jedná se o kauzu takzvaných trafik, tedy podplácení poslanců funkcemi. Žalobě kromě Nečasové čelí i její manžel a bývalý premiér Petr Nečas či někdejší vládní úředník Roman Boček. Králová požádala, aby jí případ odebrali kvůli tomu, že její kolegyně je manželkou exposlance ODS Petra Tluchoře (v kauze byl dřív obviněn a nyní je svědkem), městský soud jí ale nevyhověl. Letos soud zamítl stížnost státních zástupců, podle nichž je Králová podjatá. Soudní líčení v této kauze nadále pokračuje.
– Mezi další mediálně sledované případy, které soudkyně Králová v uplynulých letech rozhodovala, patří i obvinění někdejšího šéfa Správy železniční a dopravní cesty Jana Komárka za uzavření nevýhodných smluv na nákup elektřiny. Po dvojím osvobození senát pod vedením Králové v listopadu 2013 Komárka odsoudil k dvouleté podmínce (za pokus o porušení povinnosti při správě cizího majetku mu hrozilo až osmileté vězení). Městský soud ale nakonec Komárka, který vinu od počátku odmítal, osvobodil.
– V listopadu 2013 padl verdikt i v kauze bývalého ředitele firmy Čepro Tomáše Kadlece a jeho někdejšího obchodního ředitele Alexandra Houšky. Podle žalobce podepsali v letech 2003 až 2005 nevýhodné smlouvy – podnik levně prodával palivo prostředníkovi a poté je mnohem dráže nakupoval zpět. Králová oba muže osvobodila, po dovolání nejvyššího státního zástupce se však proces vrátil na začátek. Kadlec a Houška byli osvobozeni i v prosinci 2015 a loni v září. Oba tyto verdikty Králové městský soud zrušil – první s odůvodněním, že hlavní líčení provázely podstatné vady a také porušení trestního zákoníku. Letos v dubnu byla Králové kauza odebrána.
– V listopadu 2013 padl další osvobozující rozsudek ve sledované kauze, pod který se podepsala Králová. Obžaloby zprostila bývalého velvyslance v Thajsku Milana Sedláčka a další dva lidi, obžalované za zneužití pravomoci a podvodu při uzavření tří smluv na marketingové akce kolem česko-asijského fóra 2009. Zhruba o dva měsíce dříve padl osvobozující verdikt i v podobném případu někdejšího ministra a velvyslance v Austrálii Juraje Chmiela, kterého žaloba vinila z porušení zákona o veřejných zakázkách.
– V předchozích letech soudila Helena Králová například i výtvarníka Romana Týce kvůli jeho konfliktu se strážníky. V červnu 2012 rozhodla, že umělec nespáchal trestný čin a případ skončil jako přestupek na radnici. Na starosti měla také kauzu Čechoameričana George Novotného, obžalovaného mimo jiné z vydírání bývalého šéfa televize Nova Vladimíra Železného (případ souvisel s kauzou, ve které byli oba potrestáni za krácení daní při dovozu obrazů z ciziny). Novotnému v červnu 2009 vyměřila dvouletou podmínku.
– Králová (narozena 12. srpna 1951) začínala podle informací médií v justici v polovině 70. let, nejprve působila v Chebu a Karlových Varech. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1 byla jmenována v roce 1990 po několikaleté pauze, na přelomu století působila i jako jeho místopředsedkyně. Podle seznamu, který začátkem roku 2011 zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, byla před rokem 1989 členkou komunistické strany.
(epa, čtk)
