Otakar Motejl, který se narodil 10. září 1932, patřil od konce 60. let minulého století k nejuznávanějším českým právníkům. V září 1968 se stal soudcem Nejvyššího soudu v Praze, odkud musel v dubnu 1970 kvůli reorganizaci a federalizací justice odejít.
Během normalizace působil Motejl jako advokát, jméno si získal jako obhájce řady disidentů. Po roce 1989 působil jako předseda Nejvyššího soudu, byl ministrem spravedlnosti a prvním ombudsmanem.
Otakar Motejl pocházel z právnické rodiny, jeho otec i dědeček působili jako advokáti. Po studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou absolvoval v roce 1955, krátce působil jako advokát v Banské Bystrici, od roku vykonával advokátní praxi v Kladně a později také v Praze. V letech 1966 až 1968 působil také jako vědecký pracovník právnického ústavu ministerstva spravedlnosti, odkud přešel na Nejvyšší soud.
Díky svému renomé dohlížel Motejl po pádu komunistického režimu na vyšetřování událostí 17. listopadu 1989, jako zástupce Občanského fóra se stal členem parlamentní komise. Už v lednu 1990 ovšem opět oblékl soudcovský talár. Předsedal federálnímu Nejvyššímu soudu a stejnou funkci vykonával také po rozdělení československé federace, než jej premiér Miloš Zeman v roce 1998 – jako jediného nestraníka – přivedl do své menšinové vlády jako ministra spravedlnosti.
Ač původně nepatřil k horlivým zastáncům zřízení úřadu ombudsmana, byl v roce 2000 zvolen do jeho čela. Veřejným ochráncem práv jej poslanci v roce 2006 zvolili i na další šestileté období. Respektovaný právník byl držitelem několika domácích i zahraničních vyznamenání, mimo jiné stříbrné medaile Sdružení amerických právníků (1991). V roce 2000 jej francouzský prezident jmenoval komandérem Řádu Čestné legie. Silný kuřák Motejl zemřel 9. května 2010 ve věku 77 let.
(čtk)
