Zatímco počet odposlechů loni klesl, prodlužuje se doba, po kterou jsou využívány. Nejvíce odposlechů je nasazováno na toxikománii, násilí a trestnou činnost proti veřejnému zájmu a daňové zločiny. Policie měla loni povinnost vyrozumět 234 osoby, že byly odposlouchávány. Celkem 128 lidem byla tato informace ze zákona odepřena kvůli maření účelu trestního řízení, účasti na organizovaném zločinu nebo riziku ohrožení bezpečnosti státu.
Vyplývá to z Analýzy odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí dle trestního řádu a rušení provozu elektronických komunikací Policií ČR za rok 2016. Jak dále analýza uvádí, nejvíce odposlechů bylo loni nasazeno na toxikománii.
Toxikománie, násilí, daně
Stran absolutního počtu odposlouchávaných linek, jednoznačně nejvyšší počty odposlechů za rok 2016 vykazuje Národní protidrogová centrála NPC (1 439 linek), Národní centrála proti organizovanému zločinem NCOZ (993), SKPV Krajské ředitelství hl. m. Prahy (792) a Moravskoslezského kraje (682). Nejvyšší počet odposlouchávaných osob byl zaznamenán u NCOZ (770 osob), NPC (697), SKPV Krajského ředitelství hl. m. Prahy (450) a Krajského ředitelství Moravskoslezského kraje (344).
„Při analyzování jednotlivých druhů trestné činnosti, na které byly odposlechy nasazeny, lze konstatovat, že největší podíl tvořily odposlechy použité na toxikománii 4 182 (tj. 58,9 %) úkonů, na násilnou trestnou činnost (791, tj. 11,1 %), trestnou činnost proti veřejnému zájmu (491, tj. 6,9 %), daňovou trestnou činnost (420, tj. 5,9 %) a podvody (356, tj. 5,0 %).
Souběhy odposlechů zločinů proti veřejnému zájmu
Úkony použité na další druhy trestné činnosti se pohybovaly pod hranicí 4 %,“ pokračuje dále analýza. Na násilnou trestnou činnost vykázala nejvíce úkonů NCOZ, kde bylo rovněž registrováno nejvíce úkonů použitých na trestnou činnost proti veřejnému zájmu (410 úkonů), na daňovou trestnou činnost (189 úkonů), ostatní majetkovou trestnou činnost (97 úkonů), podvody (78 úkonů), trestnou činnost proti hospodářské kázni (68), obecně nebezpečnou trestnou činnost (25 úkonů) a na trestnou činnost proti hospodářské soustavě (18 úkonů). Odposlechy na zneužívání pravomoci veřejného činitele (93), úplatkářství (79) a ostatní trestnou činnost proti veřejnému zájmu (32) využila NCOZ ze všech útvarů nejčastěji.
Odposlechy NCOZ vykázané na trestnou činnost proti veřejnému zájmu dosahují většího počtu souběhů, a to jak v rámci této kategorie, tak i s dalšími druhy trestné činnosti. Nejčastěji se jedná o souběhy se zločinným spolčením. Účast na organizované zločinecké skupině), dále s násilnou trestnou činností (zejména vydírání) a ostatní majetkovou trestnou činností (legalizace výnosů z trestné činnosti). Z celkového počtu 6 717 odposlechů, jich bylo 2 136, tj. 31,8 % využito na organizované skupiny. „Útvary SKPV s celostátní působností souhrnně vykazují, vzhledem k celkovému množství odposlechů, vyšší podíl odposlechů použitých na organizovanou kriminalitu. Toto je způsobeno větším množstvím odposlechů na organizované skupiny zaznamenaným zejména u NPC, odposlechy NPC představují 44,8 % ze všech úkonů na organizovanou trestnou činnost, u NCOZ se jedná o 21 %.
Délka odposlechů se prodlužuje na 102,6 dní
Jak dále analýza uvádí, je evidentní výrazná sestupná tendence počtu ukončených odposlechů do roku 2009, tato byla vystřídána pětiletým setrvalým nárůstem. V roce 2015 se směr vývoje opět změnil, a počet odposlechů klesá. V roce 2016 činil úbytek, oproti předchozímu roku, celkem 261 úkonů (tj. 3,7 %). Do celkového snížení počtu ukončených odposlechů v roce 2016 se promítl pokles odposlechů evidovaný u útvarů SKPV KŘP a nárůst vykázaný útvary SKPV ÚCP.
Zatímco v období po novele trestního řádu z roku 2006, která zkrátila prodloužení odposlechů ze šesti na čtyři měsíce, se délka platnosti prvního soudního příkazu zkrátila v průměru zhruba o 25 dní, skutečná průměrná délka odposlechu se prodlužuje. V roce 2016 představovala délka odposlechu v průměru 102,6 dne, což je nejvíce od počátku hodnoceného období. Od počátku vyhodnocovaného období lehce stoupá podíl prodloužených odposlechů. Před účinností novely trestního řádu bylo prodlouženo v průměru asi 7 % odposlechů, po novele se jednalo zhruba o 10 % prodloužených úkonů. V roce 2016 bylo prodlouženo celkem 721 odposlechů (tj. 10,7 % ze všech odposlechů).
Informováním o odposlechu mohlo dojít k ohrožení státu
Novelou trestního řádu – zákonem č. 459/2011 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 2012, byla policejnímu orgánu podle § 88 odst. 8 tr. ř. uložena informační povinnost vyrozumět osobu, vůči níž byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu, v případě, že trestní věc byla skončena pravomocným rozhodnutím policejního orgánu. Do této doby se povinnost vztahovala pouze na státního zástupce a předsedu senátu.
V roce 2016 vznikla policejnímu orgánu dle § 88 odst. 8 tr. ř. povinnost informovat osobu u věcí pravomocně skončených policejním orgánem celkem u 234 osob, z toho počet informovaných osob v roce 2016 představoval 106 osob.
Celkem 128 osob nebylo informováno o nařízeném odposlechu, z důvodů uvedených v § 88 odst. 9 tr. ř., kdy se jednalo o zločin s horní hranicí trestní sazby nejméně 8 let spáchaný organizovanou skupinou – 3 osoby, na spáchání trestného činu se podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno – 27 osob, proti osobě, jíž má být informace sdělena, je vedeno trestní řízení – 13 osob, poskytnutím informace by mohl být zmařen účel trestního řízení – 83 osob a informováním by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod osob – 2 osoby.
Čísla a statistiky o policejních odposleších
V roce 2016 byly z celkového počtu 124 029 „živých“ trestních spisů odposlechy nasazeny pouze v 1 617 (tj. 1,3 %) spisech. V porovnání s rokem 2015 došlo k poklesu počtu tzv. „živých“ spisů, i ke snížení počtu spisů, v rámci nichž byly odposlechy a sledování osob a věcí použity. Útvary SKPV KŘP vykázaly 123 125 „živých“ trestních spisů, přičemž zmiňované úkony byly použity v 1 350 (tj. 1,1 %) spisech. Nejvíce trestních spisů s těmito
úkony vykázala SKPV KŘP hl. m. Praha (291 spisů), následovala SKPV KŘP Jihomoravského kraje (173 spisů).
Útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností z celkového počtu 904 „živých“ trestních spisů, nasadily tyto prostředky ve 267 (tj. 29,5 %) spisech. „Frekventovanější využívání těchto úkonů útvary Policie ČR SKPV s celostátní působností oproti útvarům SKPV KŘP vyplývá obecně z vyšší závažnosti a složitosti řešených případů útvary NCOZ a NPC,“ uvádí analýza. Stran absolutního počtu odposlouchávaných linek, jednoznačně nejvyšší počty odposlechů za rok 2016 vykazuje NPC (1 439 linek), NCOZ (993), SKPV KŘP hl. m. Prahy (792) a Moravskoslezského kraje (682). Nejvyšší počet odposlouchávaných osob byl zaznamenán u NCOZ (770 osob), NPC (697), SKPV KŘP hl. m. Prahy (450) a KŘP Moravskoslezského kraje (344).
Dušan Šrámek
