Jak by měla v příštím volebním období vypadat trestní politika státu podle kandidujících politických stran? Česká justice položila kandidujícím stranám a hnutím pět otázek. Principy trestní politiky podle Pirátské strany jsou tyto: nezávislost státních zástupců, nezávislost policie, proces bez inkvizice, nový trestní řád bez opakování důkazů a právních kliček v trestním řízení, tlak na propadnutí majetku odsouzených a více alternativních trestů.
Jak vaše strana formuluje trestní politiku státu pro příští volební období? Jaká má být priorita trestní politiky státu v tomto krátkodobém výhledu?
Vedle rozhodování soudů v soukromoprávních věcech lidé chápou spravedlnost také skrze schopnost státu postihovat kriminalitu. Vyšetřování významných korupčních a jiných kauz, v nichž figurovali vysoce postavení podnikatelé, nebo tvz. kmotři spjatí s těmito politiky, v minulosti často končilo u ledu na základě zásahů vysoce postavených státních zástupců nebo nestandardního postupu soudů. Přestože se situace do značné míry zlepšila a například nejnovější postup v případě Andreje Babiše svědčí o tom, že se příslušné orgány přestaly bát stíhat tyto kauzy, je stále co zlepšovat.
Priority trestní politiky pro příští volební období by měly být následující:
– přijetí zákona o státním zastupitelství zajišťující nestrannost a nezávislost státních zástupců
– ve spolupráci s ministerstvem vnitra zabezpečení nezávislosti policie – zabránění dalších účelových a nepřipravených „reorganizací“
– příprava nového trestního řádu, který zamezí zbytečnému opakování důkazů a právním kličkám
– zvýšení důrazu na používání trestu propadnutí majetku u odsouzených podvodníků a korupčníků a ještě většího využívání alternativních trestů u odsouzených, kteří nejsou nebezpeční pro společnost
Jak hodlá vaše strana uvedené reálně uskutečnit? Jaký má vaše strana konkrétní plán pro trestní politiku?
Hodláme se aktivně účastnit legislativního procesu a prosazovat naše programové priority, ať už budeme ve vládě nebo v opozici. Nový zákon o státním zastupitelství již leží v poslanecké sněmovně (ale do konce volebního období nebude projednán) a na novém trestním řádu se pracuje – při přípravě hodláme vycházet ze stávajících prací a kontinuálně v nich pokračovat. Při přípravě zákonů se chceme inspirovat zeměmi, kde trestní právo a spravedlnost funguje.
U využívání trestů chceme jednak působit na soudce, aby více využívali trest propadnutí majetku a alternativní tresty a z pozice strany zastoupené v parlamentu nebo případně ve vládě připravíme podmínky, aby ukládání alternativních trestů mělo smysl – projekty pro výkon veřejně prospěšných prací, technologické zajištění výkonu trestu domácího vězení atd.
Je podle vás potřeba nějak z/měnit trestní legislativu? Pokud ano, jak a proč?
V oblasti hmotného práva, které bylo rekodifikováno v roce 2009 podle našeho názoru není třeba zásadnějších změn. Prioritou pirátů je zajištění toho, aby trestné činy byly rychle a spravedlivě vyšetřeny a potrestány a případný trest byl odpovídající spáchanému trestnému činu a nebezpečnosti pachatele. Není například možné, aby podvodník s desítkami milionů korun uhradil pokutu v řádu jednotek milionů a od soudu odešel s „výdělkem“, který mu zůstane po zaplacení pokuty. Stejně tak není žádoucí, aby do vězení byli zavíráni pachatelé trestné činnosti, jejíž škodlivost nedosahuje zvýšené úrovně a kteří pro společnost nejsou nebezpeční.
Hlavní změny je třeba provést v oblasti procesního práva. Stávající trestní řád byl schválen v listopadu 1961, tedy ve zcela jiném světě – jak politicky, tak společensky i technologicky. Pro časté a mnohdy nekoncepční novely trestní proces netvoří homogenní celek. Celková vyváženost a homogennost trestního procesu je přitom důležitá pro dosažení jeho hlavního účelu. Trestní řád má být nástrojem jednoduché, přehledné a spravedlivé komunikace mezi státní žalobou a obžalovaným a má vést k nalezení spravedlivého a rychlého rozsudku. Máme za to, že nový trestní řád musí respektovat jak rychlost a ráznost procesu, tak zachování všech legitimních práv a oprávnění obžalovaných, aby se mohli bránit všemi dostupnými prostředky, ale nebylo možné řízení účelovými obstrukcemi prodlužovat.
Je podle vás potřeba nějak z/měnit instituce, které zajišťují v ČR uplatňování a vymáhání trestní legislativy?
Jsme pro zjednodušení soudního systému. Ze čtyřčlánkové na trojčlánkovou soustavu a také revizi územní působnosti jednotlivých soudů ve spolupráci s odborníky.
Současná struktura již neodpovídá ani územnímu rozdělení České republiky ani požadavkům na odbornost.
Oblast státního zastupitelství by měla kopírovat strukturu soudů a pro vyšetřování nejzávažnějších forem majetkové a hospodářské kriminality navrhujeme zřídit celostátní speciální státní zastupitelství. Jde nám o efektivnějšímu zajištění výkonu státního zastupitelství a koncentraci a propojení speciálních znalostí za účelem odbornějšího a aktivnějšího přístupu ke komplikovaným trestním věcem.
Hodlá vaše strana prosazovat změnu zákona o státním zastupitelství? Pokud ano, tak proč? A jak konkrétně – návratem k monokratickému systému prokuratury? Zavedením systému vyšetřujících soudců? Jinak?
Při přípravě nového zákona o státním zastupitelství hodláme navázat na stávající zákon připravený ministerstvem spravedlnosti, který již byl připraven k projednání do poslanecké sněmovny.
Nemáme v úmyslu měnit základní principy fungování státního zastupitelství ani zavádět systém vyšetřujících soudců. Dle programu Pirátů by měla být státní žaloba reprezentována nezávislým a nestranným státním zástupcem, který nese vlastní odpovědnost za rozhodování v konkrétní věci. Stejně tak projednání žaloby má být provedeno nezávislým soudem bez inkvizičních prvků, kdy proti sobě stojí rovnocenné strany vybavené stejnými právy předkládat důkazy prokazující vinu nebo nevinu obžalovaného.
Irena Válová
