Stát si na zdanění hazardu polepšil víc než obce. Ministerstvo financí se dostalo pod palbu kritiky kvůli nedostatečnému a pomalému uvádění zákona o hazardních hrách do praxe.
Obce získaly v roce 2016 šest miliard a sto čtyři miliony korun do svých rozpočtů z odvodů firem, provozujících hazardní hry. Bylo to o 616 milionů více než v předchozím roce. Ještě výrazněji si polepšil stát. Díky růstu trhu i zvýšení daňových sazeb si vláda ve stejném období přišla navíc na miliardu osm set milionů korun. „V roce 2016 získaly veřejné rozpočty z odvodů z hazardních her 10,5 mld. Kč, což je o 2,4 mld. Kč (30 %) více než v roce 2015“ uvádí Výroční zpráva o hazardním hraní v ČR v roce 2016, která vznikla na Úřadu vlády.
V létech 2013–2015 připadlo obcím 80 % odvodů z provozování technických her, lidově řečeno automatů, a 30 % odvodů z provozování ostatních hazardních her, což jsou například loterie a kurzové sázky. Do státního rozpočtu šlo 20 % odvodů z technických her a 70 % z ostatních her. V r. 2016 došlo ke změně tohoto poměru u hlavního zdroje odvodů z hazardních her, což jsou právě „automaty“. Do státního rozpočtu putovalo nově 37 % odvodů, podíl obcí klesl. Spolu se zvýšením zdanění a nárůstem tržeb se to projevilo ve výrazném nárůstu příjmů státu z technických her. Ten se více než zdvojnásobil z 1,23 mld. Kč na 2,67 mld. Kč. „I když se podíl, který dostávají obecní rozpočty, snížil z 80 % na 63 %, díky nárůstu tržeb a zvýšení daňové sazby dostaly obce v roce 2016 o 464 mil. Kč (10 %) více než v r. 2015“říká vládní materiál. U ostatních hazardních her též výrazně narostly odvody jak do státního rozpočtu (o 357 mil. Kč, resp. 26 %), tak do obecních rozpočtů (o 152 mil. Kč, resp. 26 %).
Ministerstvo financí nezvládá implementaci zákona o hazardních hrách
Mohlo by vás zajímat
Přestože si státní rozpočet značně polepšil, zůstává ministerstvo financí pod palbou kritiky. „Vzhledem k tomu, že dosud nebyl zprovozněn informační systém provozování hazardních her a nebyla ani vyhlášena jeho technická specifikace, není jasné, kdy bude funkční rejstřík osob vyloučených z hraní hazardních her. Na problematickou a pomalou implementaci zákona o hazardních hrách upozorňují jak občanská sdružení, tak provozovatelé. Podle ministerstva má na zpoždění vliv složitost a délka výběrového řízení na zhotovitele informačního systému“ uvádí Výroční zpráva o hazardním hraní v ČR v roce 2016. Ministerstvo financí v létě 2016 odhadovalo, že plný provoz by mohl naběhnout až od září 2018.
Není to však jediný problém ministerstva financí s uváděním nového zákona o hazardních hrách do praxe. Vládní zpráva upozorňuje také na miliardové ztráty z provozování nelegálních on-line her. Problém mělo do značné míry vyřešit udělení licencí zahraničním provozovatelům. Do konce ledna letošního roku se z trhu stáhlo 44 firem s webovými stránkami v češtině. To představovalo podle odhadu ministerstva financí asi 90% nepovoleného internetového hazardu. V lednu udělilo ministerstvo financí první licenci firmě PokerStars a podle náměstka ministra Závodského ministerstvo řešilo dalších dvacet žádostí. Jenže v tom příliš nepokročilo. Někteří velcí hráči na trhu dokonce žádost o licenci stáhli. To je příklad firmy Unibet, která podle neoficiálních informací Ekonomického deníku tak učinila proto, že se jí dosavadní postup českého ministerstva jevil jako podezřele nepřehledný a nepřiměřeně zdlouhavý. Podle odhadu Asociace provozovatelů kurzového sázení dosahovaly tržby nelegálních internetových kursových sázek v roce 2015 zhruba 38 miliard korun. Stejně závratné tržby se odhadují pro nelegální internetová kasina. Kam jdou zisky z hazardu po té, co 90% nelegálů opustilo trh, není zřejmé. Hráči si mohli najít jiné „nelegální hry“ nebo se mohli přesunout k Fortuně a Tipsportu. Hráči Tipsportu – největší firmy v kurzovém sázení v Česku – sázejí ve více než 90% přes internet. Podle analytiků se i u Fortuny na růstu přijatých sázek výrazně projevilo spuštění on-line hazardních her. Proto je jisté, že Fortuna a Tipsport si na zdlouhavý postup ministerstva financí při udělování licencí zahraničním provozovatelům budou stěžovat jen stěží. V lednu ČTK uvedla, že „pokud jde o udělování nových licencí, MF podle Závodského nebude nikam spěchat.“ Podle dosavadního průběhu poskytování licencí vše nasvědčuje tomu, že náměstek ministra financí myslel svá slova naprosto vážně.
Obce regulují hazard vyhláškami
Obce ve stále vyšší míře regulují dostupnost technických her na svém území prostřednictvím obecně závazných vyhlášek. „V r. 2016 mělo takovou obecně závaznou vyhlášku 621 obcí, což je téměř 10 % všech obcí v ČR. Stále větší podíl obecně závazných vyhlášek úplně zakazuje provoz technických her, v r. 2016 to bylo 59 % všech obecně závazných vyhlášek“ shrnuje statistiku Výroční zpráva.Podle nového zákona o hazardních hrách mohou obce omezit čas nebo místo provozování technické hry, živé hry, binga nebo turnaje malého rozsahu. Obce rovněž mohou tyto typy hazardních her na svém území úplně zakázat. Obec je povinna vyhlášku zaslat ministerstvu financí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 kalendářních dnů ode dne jejího vyhlášení. Při povolování by tak již neměl nastat rozpor mezi vyhláškou a povolenými hrami, protože povolení k umístění herního prostoru, včetně povolovaných her, budou vydávat samy obce, a to nejdéle na 3 roky.
Krajskými městy s plošným zákazem technických her na svém území jsou Brno, České Budějovice a Jihlava. Brno patří k nejaktivnějším samosprávám v oblasti regulace hazardu, neboť po komunálních volbách v r. 2014 má v zastupitelstvech města Brna i některých jeho městských částí své zástupce subjekt „Žít Brno s podporou Pirátů“, pro nějž přísná regulace hazardního hraní byla jednou z programových priorit. „Bylo zjištěno, že na zákaz technických her v Brně platný od 1. 1. 2015 reagoval trh několika způsoby:
Nabídka technických her se přesunula za hranice města Brna. V Popůvkách u Brna byla dokončena dvacet let rozestavěná stavba a je v ní provozováno kasino. Snaha vybudovat kasino v Podolí u Brna byla zastavena místním referendem. Herny podle autorů vznikly v nákupních centrech v okolí Brna, příkladem je nákupní centrum Olympia.Provozovatelé začali nabízet bezplatnou dopravu pro dojíždějící hráče formou proplacení jízdného. Podle informací jednoho z hráčů např. v herně v Olympii propláceli hráčům taxislužbu do výše 600 Kč. Rovněž se objevily nelegální herny a tzv. kvízomaty“ upozorňuje vládní výroční zpráva.
Do konce roku 2016 povolovalo většinu typů hazardních her ministerstvo financí, do pravomoci obcí spadalo pouze povolování výherních hracích přístrojů v hernách a provozovnách se zvláštním provozním režimem. Od letošního roku se systém povolování změnil. Je nutné mít tzv. základní povolení k provozování určitého typu hazardní hry, o kterém na základě žádosti rozhoduje ministerstvo. V základním povolení je uveden typ hazardní hry, o jakou konkrétní hru jde (např. válcová hra či EMR) a podmínky jejího provozování. Finance rovněž schvalují herní plán a zařízení, jehož prostřednictvím je hra provozována. Provozování prostřednictvím internetu není specifickým typem hazardní hry, základní povolení k provozování daného typu hazardní hry umožňuje její provozování jak v kamenných provozovnách (tzv. land-based), tak prostřednictvím internetu (tzv. on-line). On-line lze provozovat všechny hry s výjimkou tomboly a turnaje malého rozsahu. Pokud provozovatel již disponoval oprávněním a chtěl by daný typ provozovat on-line, musí požádat o změnu povolení za účelem rozšíření.
K provozování technických her, binga a živé hry v kamenné provozovně je nutné také povolení k umístění herního prostoru, které vydává příslušný obecní úřad. Obecní úřad povoluje umístění herny či kasina, druh hazardních her, provozní dobu a počet koncových zařízení včetně uvedení jejich typu a výrobního čísla. Podmínkou je, aby toto povolení nebylo v rozporu s platnou obecně závaznou vyhláškou. Podle zákona o loteriích povolovalo ministerstvo každý jednotlivý přístroj kromě výherních hracích přístrojů v hernách a provozovnách se zvláštním provozním režimem. V řadě obcí tak v roce 2016 stále existoval rozpor mezi platnou obecně závaznou vyhláškou a přístroji povolenými ministerstvem, a to kvůli velkému objemu a lhůtám správních řízení při rušení povolení. Tento nesoulad bude vyřešen tím, že povolení k umístění herny či kasina včetně konkrétních her přísluší podle zákona o hazardních hrách obci. Kraje (resp. krajské úřady), kterým dříve příslušelo povolování výherních hracích přístrojů v případě, že jejich provozovatelem byla obec, nemají od roku 2017 žádné pravomoci v oblasti hazardních her.
Automaty v hospodách až do konce roku 2022, ale jen tam, kde již jsou
Starý zákon o loteriích umožňoval provozovat technické hry také v provozovnách se zvláštním režimem (restaurace, hospody, bary apod.). Nový zákon o hazardních hrách umožňuje provozovat technické hry pouze v hernách a kasinech, do kterých je zakázán vstup osobám do18 let. Provozovny se zvláštním provozním režimem, v nichž jsou umístěny automaty povolené podle starého zákona, mohou existovat i po 1. 1. 2017, ale maximálně do konce roku 2022. Provozovatel již nesmí poskytovat účastníkům hazardních her jakékoliv výhody v podobě potravin, nápojů, tabákových výrobků nebo povzbuzujících látek. V minulosti někteří provozovatelé podávali hráčům jako bonusy např. alkoholické nápoje či kávu, čemuž nový zákon o hazardních hrách zamezuje.
Dozor nad hazardními hrami v kamenných provozovnách vykonává od 1. 1. 2017 Celní správa, která tuto pravomoc převzala od finanční správy, která nadále vykonává dozor nad on-line hazardním hraním. Celní správa rovněž vykonává dozor nad reklamou, propagací nebo podporou hazardních her zakázaných podle nového zákona – tuto kompetenci převzala od živnostenských úřadů již 17. 8. 2015. Výjimkou je reklama šířená v rozhlasovém a televizním vysílání nebo na internetu formou audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání (např. tzv. streamování), kde dozor spadá pod Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Krajské živnostenské úřady vykonávají v současnosti dozor ve věci reklamy na legálně provozované hazardní hry. Obce nejsou na základě zákona o hazardních hrách orgánem dozoru, ale formou tzv. pasivního dozoru by měly celní správě podávat informace o podezření na porušení zákona na svém území.
Jiří Reichl, článek vyšel v sesterském Ekonomickém deníku
