Minimálně další dva měsíce potrvá kárné řízení se soudcem Krajského soudu v Ústí nad Labem Reném Příhodou. Podezření, že zmanipuloval veřejně vyhlášený rozsudek ve sporu dvou správců konkursních podstat, přitom Nejvyšší správní soud řeší už od roku 2010.
Průtahy v tomto případě způsobila nejen úspěšná žádost soudce o obnovu procesu, ale také trestní řízení vůči němu, které ovšem skončilo osvobozujícím verdiktem. I při dnešním jednání kárného senát Nejvyššího správního soudu (NSS) Příhoda jakékoliv pochybení popřel. Lidé svědčící proti němu prý lžou, aby zakryli vlastní trestnou činnost.
Nikdo by asi nečekal, že písemné znění rozsudku se bude výrazně odlišovat od toho, co zaznělo při jeho veřejném vyhlášení v soudní síni – jeho smyslem je přeci pouze právně precizovat důvody, které k danému rozhodnutí vedly. A přece se nemyslitelné mělo stát – 14. srpna 2008 vynesl René Příhoda verdikt týkající se nemovitého majetku za necelých sedm milionů korun, o který se svářili dva insolvenční správci. Jenomže za šest týdnů dostali oba do ruky písemný rozsudek, kde pouhá další dvě slova na samém konci výroku otočila situaci o 180 stupňů.
Vítězstvím si byla jistá
„Když jsem odcházela ze soudní síně, hovořila jsem se zástupcem protistrany a bylo naprosto jasné, že i on chápe rozsudek stejně jako já,“ uvedla už dříve klíčová svědkyně Marie Huspeková.
Svým vítězstvím si byla natolik jistá, že po doručení písemné verze ani obálku nerozlepila a pouze ji zařadila do šanonu. Po čase ale zjistila, že v textu stojí pravý opak toho, co mělo padnout z Příhodových úst, a obrátila se proto na vedení Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Interní šetření vyneslo na světlo ještě pět dalších případů, ve kterých měl Příhoda rovněž manipulovat s rozsudkem, kárný senát NSS ale dal tehdy žalobě zapravdu jen právě v tomto případu, ostatní se nepodařilo prokázat. I tak byl soudce potrestán maximálně možnou platovou sankcí – ročním snížením o 30%.
Příhodovi se ale podařilo kárné řízení obnovit, to však trvá od roku 2011 dodnes. Než totiž senát stačil stačil opět dospět k závěru, vložila se do hry protikorupční policie. To mělo pro soudce ještě mnohem závažnější následky – nejenže mu hrozil trest odnětí svobody ve výši 3 až 10 let, ale od jara 2012 ho ministr spravedlnosti dočasně zprostil výkonu funkce, takže čtyři roky pobíral jen polovinu platu.
Navíc Okresní soud v Mělníku ho shledal vinným a uložil mu trest, byť na samé dolní hranici sazby s pětiletým podmínečným odkladem, naopak Krajský soud v Praze a později i Nejvyšší soud ČR, kam dovolání podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, dospěly k názoru, že nešlo o trestný čin. Kárný senát tak mohl v jednání pokračovat až po šesti letech.
Stáž na ministerstvu
Ne však nadlouho – po zhruba dvou hodinách se případ zasekl na klíčové otázce, zda byla v roce 2010 kárná žaloba vůbec podána v zákonné půlroční lhůtě. Zatímco místopředseda ústeckého krajského soudu Tomáš Zadražil jako zástupce kárně žalujícího argumentoval tím, že tato pochybnost byla naprosto jasně vyvrácena už při prvním řízení u NSS, Příhoda a jeho dva advokáti vehementně oponovali – jako na zcela nové skutečnosti se odvolávali zejména na výpovědi z trestního řízení, se kterými se nyní soud musí teprve podrobně seznámit.
V úvahu přitom musí vzít také fakt, že před podáním kárné žaloby byl soudce Příhoda vyslán na roční stáž k ministerstvu spravedlnosti, kde podle vlastních slov zastával funkci ředitele jednoho z odborů. Zadražil je přesvědčen, že po tuto dobu byl dočasně zbaven výkonu funkce soudce a nemohl být tedy kárně žalován, Příhoda tvrdí opak.
Kárně obviněný, který od dubna loňského roku opět soudí, opakovaně popřel, že by mohl s písemným vyhotovením rozsudku jakkoliv manipulovat – ten byl totiž uložen v interním informačním systému krajského soudu, kde k němu sami soudci přístup nemají.
Stejně jako v minulosti velmi detailně a barvitě zpochybnil věrohodnost všech svědků, zejména bývalé správkyně konkurzní podstaty Marie Huspekové. Obhajoba naznačila, že patrně šlo o cílenou diskreditaci, aby insolvenční správci zakryli své vlastní nezákonné machinace v konkursech, Příhoda navíc naznačil, že vše může souviset i s jeho možnou kandidaturou na soudcovský post ve Štrasburku, která mu byla nabídnuta právě v době jeho působení na ministerstvu, kárná žaloba byla podána pár dní po jeho návratu do Ústí.
Kárný senát NSS v čele s předsedkyní Marií Žiškovou nakonec po více než půlhodinové poradě dospěl k závěru, že je skutečně nejprve zcela jednoznačně vyjasnit, zda žaloba byla v roce 2010 podána včas. Na zkoumání trestního spisu a další kroky v této otázce si ponechal dva měsíce – jednání bylo odročeno na 29. listopadu s tím, že buď v tento, nebo následující den by po sedmi letech konečně mohl padnout definitivní verdikt.
Ivan Holas
