Podnikatelé mají problém s tím, aby právní předpisy byly při podnikání dodržovány, říká v rozhovoru pro Českou justici kandidát do představenstva České advokátní komory (ČAK) František Smejkal. „Někdy je to těžké, a stojí to značné prostředky, jako např. kontrolní hlášení k DPH, zavedení EET. Státu se jejich zavedení vyplácí ve formě zvýšeného výběru daní, avšak podnikatelé bohužel na plnění povinností doplácí, čímž snižují svůj zisk a možnost dalších investic do podnikání.“
V jednom rozhovoru jste se označil za „venkovského právníka“. V čem je úloha mimopražských advokátů důležitá, a jaká jsou její specifika oproti těm z hlavního města?
Pokud jsem se ve vámi zmiňovaném rozhovoru označil jako „venkovský právník“, tak šlo o určitou nadsázku. Působím v krajském městě Českých Budějovicích, které určitě nelze jako venkov označit. Ale v advokacii se spíše používá označení pro mimopražské advokáty jako polní a luční advokát, což je nutné chápat tak, že se jedná o univerzální, či spíše generální výkon advokátní praxe.
Jsem přesvědčen o tom, že advokát, který vykonává svoji praxi v celém rozsahu, se setká s celou řadou různorodých právních problémů a situací, které se snaží pro své klienty vyřešit, a právě s prostředím, kde je advokacie vykonávána, souvisí i právní problémy, které život s sebou přináší – sousedské spory, nemovitostní právo, zemědělské restituce apod., kterých bude zřejmě více než v Praze. Nelze rozlišovat úlohu pražských a mimopražských advokátů, neboť všichni mají stejná práva a povinnosti stanovené zákonem o advokacii a stavovskými předpisy.
Nepochybně specifika advokacie vykonávané v Praze a mimo ní existují, neboť v počtu cca pěti tisíc pražských advokátů a dvou tisíc advokátních koncipientů je značná anonymita, je proto velmi těžké udržovat nějaké kolegiální vztahy mezi advokáty. Celkový život v Praze je specifický proti životu mimo Prahu. Rozdíly mezi výkonem advokacie je nutné vidět ve velkých advokátních kancelářích a samostatným výkonem advokacie, jehož jsem já představitelem.
Jsem přesvědčen o tom, že advokát, který nikdy nezastupoval klienta v soudním řízení, by nebyl schopen jako polní a luční advokát působit, a sebe si nedovedu představit působit v nějaké velké kanceláři, kterou bych přirovnal k továrně na právo.
Existuje mezi oběma typy advokacie rivalita, anebo si každý najde svoje hřiště?
Nesetkal jsem se dosud s žádnou rivalitou, a každý si své hřiště najde. Nepochybně velká advokacie nerada vstupuje na hřiště při zastupování a řešení obyčejných lidských vztahů a sporů z nich vyplývajících, musí se chovat ekonomicky, aby vydělala na náklady, které jí vznikají.
Samostatný advokát se spíše přizpůsobí, je flexibilnější, odpovídá sám za sebe a za svoji kancelář. Nechtěl bych advokacii vykonávat jednotvárnou činností v kanceláři nad textem mnohastránkových smluv, bez účasti u soudních jednání, bez jednání s konkrétními lidmi.
S tím souvisí i postavení jednotlivých regionů vůči centru. Je dnes nastaveno optimálně, nebo by mělo dojít k posílení jejich významu?
Činnost regionálních středisek Komory za jejich více jak dvacet let jejich působení se značné rozšířila, což souvisí i se zvýšením počtem advokátů. Na počátku si region musel na svoji činnost vydělat. V posledních letech však Komora pro každý region uvolňuje prostředky zejména ze sociálního fondu, a regiony tak mohou pořádat řadu akcí, ať již společenských, kulturních či sportovních.
Regionální představitel je důležitým prostředníkem kontaktů mezi soudy, státními zastupitelstvími a Komorou. Důležitá úloha regionů byla a je dosud při zajišťování bezplatné právní poradny, a chtěl bych zmínit i v posledních dvou letech účast na zajišťování bezplatné poradny pro oddlužení, která nově působí ve všech okresních městech Jihočeského kraje. Se zvyšováním počtu advokátů a se změnami, které může přinést novela zákona o advokacii, lze předpokládat, že bude úloha a postavení regionálních středisek Komory posíleno, snad i v budoucnu i více či méně zprofesionalizováno. Jejich význam podle mého názoru bude posílen.
Věnujete se obchodnímu právu, tedy zastupujete podnikatele. Se kterými největšími problémy se dnes střetávají, a kdy nejčastěji vyhledávají advokáta?
Nejčastějším důvodem, se kterým se setkávám při zastupování podnikatelů, je stále zastupování při vymáhání pohledávek z obchodního styku, zastupování v uplatňování přihlášek pohledávek v insolvenčním řízení a ve smluvní agendě. Velmi značně opadl zájem o zastupování v řízení v souvislosti se zápisy do veřejného, tedy obchodního rejstříku.
Vedle této běžné obchodněprávní agendy se občas vyskytne problém v souvislosti s kontrolami prováděnými ze strany živnostenských úřadů, finančních úřadů, obchodní inspekce, či inspektorátu bezpečnosti práce. Pokud při kontrolách jsou zjištěny nedostatky, potom se společně s podnikateli snažíme o řešení problémů, není jich však mnoho.
Snažil jsem vždy na své paušální podnikatelské klienty působit tak, aby ke kontrolním zjištěním nedošlo, aby právní předpisy byly při podnikání dodržovány. Někdy je to těžké, a stojí to značné prostředky, jako např. kontrolní hlášení k DPH, zavedení EET. Státu se jejich zavedení vyplácí ve formě zvýšeného výběru daní, avšak podnikatelé bohužel na plnění povinností doplácí, čímž snižují svůj zisk a možnost dalších investic do podnikání.
Setkáváte se ve svém oboru s tzv. vinklařením, a jak hodnotíte právní úpravu, aby tato činnost byla sankcionována formou správního řízení?
Ano, setkávám, a pokud jsem vinklaření zjistil, avizoval jsem to Komoře. V poslední době se rozmohlo vinklaření prostřednictvím realitních kanceláří, které samy připravují nemovitostní smlouvy, uzavírají smlouvy o úschovách kupních cen, a to bez jakékoliv odpovědnosti klientům, či bez pojištění. Rovněž tak se rozmáhá nabídka poskytování právních služeb prostřednictvím internetu, když zde neproběhne nutná identifikace klienta a není zřejmé, zda právní služby poskytuje advokát.
Je jisté, že tento způsob poskytování právních služeb se bude rozvíjet, a je nutné se zasadit o stanovení pravidel a jejich dodržování prosazovat. Přes řadu trestních oznámení, které byly na vinkláře podány, se s tímto problémem orgány činné v trestním řízení nevypořádaly, proto byla v rámci novely zákona o advokacii zařazena možnost stíhání vinklářů právě pokutami ve správním řízení. Ukáže čas, jak toto opatření bude využíváno, a jak bude účinné, byl bych samozřejmě rád, pokud by tomu tak bylo.
ČAK komunikuje s antimonopolním úřadem nekalou soutěž mezi advokáty. Jde skutečně o tak závažný problém? V čem je jeho jádro – v množství advokátů, anebo prostě v tom, že někteří nectí etické otázky?
Je to problematika stanovení minimální odměny, za kterou lze právní služby poskytovat. Jediným předpisem zabývajícím se stanovením odměny advokáta, je advokátní tarif, tedy vyhláška Msp ČR č. 177/1996 Sb., která řeší mimosmluvní odměnu. Komora se snažila o stanovení minimální výše hodinové sazby a právě s touto snahou u ÚOHS narazila.
Jedná se o problém těch advokátních kanceláří, které se účastní výběrových řízení na poskytování právních služeb, a pokud některá z nich nabídne neúměrně nízkou hodinovou sazbu, stane se vítězem výběrového řízení, a potom odměnu získává vyúčtováním neúměrného počtu hodin.
Může se jednat o neetické poskytování právních služeb, což však v rámci advokacie lze v konkrétním případě posoudit pouze na základě zahájení kárného řízení podáním kárné žaloby kontrolní radou nebo mistrem, a přijetím kárného opatření kárnou komisí. Nepochybně na podbízení se nabízením neadekvátní odměny má vliv neustále se zvyšující počet advokátů a konkurenční prostředí.
Byl byste případně pro nějaký numerus clausus, nebo by se měly zpřísnit podmínky či nároky na uchazeče o povolání advokáta?
Pokud nebylo již v r. 1990, či v r. 1996 přijato opatření o stanovení počtu advokátů, potom dnes již toto opatření stanovit podle mého názoru nelze. Je to otázka trhu, a je nepochybné, že pro většinu advokátů již časy, kdy nestíhali, vyřizovali právní věci po večerech, o sobotách a nedělích již skončily, stejně jako skončily restituce, privatizace a rozvoj podnikání a tomu odpovídá i skončení zlatých časů odměňování advokátů.
Trh právních služeb je nepochybně rozebrán a rozhodně bych dnes nechtěl zahajovat poskytování právních služeb otevřením si vlastní advokátní kanceláře. O menším zájmu o advokacii svědčí i ta skutečnost, že za poslední tři roky klesl počet advokátních koncipientů zapsaných v Komoře o cca 300 osob a absolventi právnických fakult si hledají uplatnění mimo advokacii, např. ve státní správě.
Ani zpřísnění podmínek a nároků na uchazeče o výkon advokacie nemůže vyřešit stále se zvyšující počet advokátů, když za poslední tři roky bylo nově zapsáno téměř jeden a půl tisíce osob, avšak počet aktivních advokátů stoupl o jeden tisíc osob. Z toho vyplývá, že téměř každý třetí nově zapsaný advokát si hledá uplatnění mimo advokacii, zpravidla v pracovním poměru.
V jižních Čechách působí i bezplatná insolvenční poradna, kterou jste výše zmiňoval. Vy jste spoluotvíral pobočku například ve Strakonicích Zapojil jste se do její činnosti?
Nejen ve Strakonicích, ale v ostatních okresních městech. Tento projekt vznikl z podnětu místopředsedy Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeňka Strnada, kterému se podařilo pro něj získat Krajský úřad Jihočeského kraje a jeho prostřednictvím i sociální odbory městských úřadů okresních měst v celém Jihočeském kraji. Účast na poradně zajišťuje Spolek insolvenčních správců Jihočeského kraje a regionální středisko ČAK.
V rámci tohoto projektu jsem oslovil písemnou výzvou všechny advokáty v kraji a zhruba padesátka advokátů se do tohoto projektu přihlásila, a to v době kdy nebyla ještě přijata poslední novela insolvenčního zákona, která právě účast advokátů na zpracování návrhů na oddlužení občanů upravuje. Společně jsme navštívili všechna okresní města a od května se podařilo bezplatné poradny pro oddlužení otevřít, a za účasti advokátů a insolvenčních správců tento projekt zajišťovat.
Já osobně věnuji tolik svého času pro výkon funkcí v rámci Komory jako člen jejího představenstva, v rámci hospodářského a rozpočtového výboru, zkušební komise a regionální představitel, že pro mé osobní zapojení do poradny jsem již prostor nenašel.
Máte nějaký osobní námět pro příští volební období?
Představenstvo je kolektivní orgán a společně kandidující kandidáti vytvořili a budou prosazovat společné programové prohlášení. V rámci tohoto programu je řada priorit, která je mi blízká a na jejich prosazování se chci, pokud budu do představenstva Komory zvolen, aktivně podílet.
Dušan Šrámek
