Degradace dopisem s jednou větou bez důvodů, zásahy do živých kauz pokyny z vyšších míst. Překládání, personální libovůle, zpětvzetí obžalob za nenávistné projevy členů fašistických pravicových hnutí. Tak popsali v Brně zástupci polských prokurátorů situaci v Polsku poté, co Polsko sloučilo funkci generálního prokurátora a ministra spravedlnosti. Nově vzniklou funkci obsadil předseda vládní strany Zbigniew Ziobro.
Méně informací se zatím objevilo o zásadních změnách v polské prokuratuře, přestože ty jsou možná ještě fatálnější než změny u soudů. Alespoň podle mínění sdružení části polských prokurátorů „Lex super omnia“, které přijalo nabídku svých českých kolegů z Unie státních zástupců seznámit se situací i českou odbornou a laickou veřejnost. Společná akce se uskutečnila ve středu 13. září 2017.
Zákon řídí prokuraturu metodou kyje a mrkve
Služební degradace třetiny prokurátorů ze dvou nejvyšších stupňů soustavy, libovůle v povyšování a hrubé politické zásahy do živých caus – tak vypadá v Polsku situace zhruba rok a půl po přijetí novely zákona o polské prokuratuře, konstatoval při setkání s novináři v Brně předseda polského sdružení Krzysztof Parchimowicz.
On sám musel z bývalé generální prokuratury odejít na regionální prokuraturu ve Varšavě. „Nejde nám ovšem o žádnou pomstu, koneckonců značné výhrady proti novému zákonu jsme měli ještě předtím, než v březnu loňského roku vstoupil v platnost, protože je zřejmé, že jeho znění dělá z prokuratury opět politický nástroj. Tím, že po šesti letech znovu sloučil funkce generálního prokurátora a ministra spravedlnosti, získal předseda jedné z vládních stran Zbigniew Ziobro velmi vlivné postavení – může sám vést trestní řízení, podávat obžaloby a zastupovat stát u soudu. Zákon také neobsahuje žádná objektivní pravidla pro služební postup prokurátorů, umožňuje řídit prokuraturu pouze metodou kyje a mrkve,“ popsal situaci v Polsku předseda sdružení.
Dopis o degradaci měl jednu větu
Nejde prý přitom pouze o hypotetické nebezpečí – ze svých postů na národní a zemských prokuraturách bylo krátce po nástupu Ziobry do funkce generálního prokurátora degradováno na 140 lidí. „Příslušný dopis obsahoval jedinou větu, o důvodech a možnosti podat proti tomuto rozhodnutí odvolání tam nestálo nic. Většina z nás nyní vykonává práci, kterou jsme dělali na začátku své kariéry někdy před dvaceti léty,“ dodává další z členek sdružení Lex super omnia Katarzyna Kwiatkowská.
Postižení prokurátoři intervenovali u Evropské komise pro lidská práva, později se obrátili i na polský pracovní soud. Personální libovůle prý pokračuje i nadále, i když v menší intenzitě: další prokurátoři jsou bez zdůvodnění a vlastního souhlasu posílání na nižší stupně soustavy, formálně sice jen dočasně, ale podle nového zákona až na 12 měsíců v roce a to i opakovaně . Stejně tak jsou bez transparentních konkursů a náležité praxe jiní prokurátoři povyšování – například bývalý asistent současného ministra spravedlnosti a generálního prokurátora prý povýšil během necelého roku z druhého nejnižšího stupně soustavy až do ředitelského postu na stupni nejvyšším. O povyšování přitom rozhoduje generální prokurátor na základě stanoviska národního prokurátora.
Zastavování příkazem shora
Ještě závažnější jsou ale zjevné zásahy do samotné práce polských prokurátorů, včetně konkrétních živých caus, upozorňuje Parchimowicz: „Mohu uvést příklad dvou prokurátorek z Gdaňska, které řešily případ jednoho tamního politika. Ještě před nástupem současné vlády ho obžalovaly a žádaly zcela přiměřený trest, soud ho také odsoudil zcela v mezích práva. Po změně vlády dostaly prokurátorky pokyn, že si mají podat stížnost proti rozhodnutí soudu – jedna odmítla, druhá napsala odvolání s odůvodněním, že tak činí z pokynu svých nadřízených. Oběma byla ukončena stáž na generální prokuratuře, na krátkou dobu se mohly vrátit na původní post Regionální prokuratury v Poznani, ale zanedlouho byly dočasně přeloženy na nižší stupeň. Jejich práce na tomto případu přitom byla plně v souladu s platným právem, nebyl tedy sebemenší důvod pro jejich postih.“
Naopak se objevily četné případy zpětvzetí obžalob vůči osobám, které se podle sdružení provinily nenávistnými projevy a jsou členy různých fašistických pravicových hnutí. Je prý příznačné, že voličstvo aktuálních vládnoucích stran pochází mimo jiné právě z prostředí těchto doslova fašistických uskupení. „Mnozí ještě pamatují dobu, kdy obžalobu podával politický prokurátor a rozhodoval politický soud, nejčastěji přitom byly odsouzeni občané, kteří ke straně nepatřili. V osmdesátých letech jsme tento právní systém rozhodně odmítli a nechceme, aby se vrátil,“uzavírá Parchimowicz.
Po každých volbách zemětřesení
Devět měsíců existující Sdružení má v současnosti asi 170 plnoprávných členů platících členské příspěvky. Jsou mezi nimi i ti prokurátoři, kteří nijak postiženi nebyli, ale také žalobci emeritní, protože i ti pociťují obavy ze současného stavu. A reaguje také veřejnost, která si prý uvědomuje, že nejde jen o soudce či prokurátory, ale hlavně o její vlastní právo na spravedlivý proces: „Srpnové demonstrace probíhaly několik dní před soudními budovami v řadě polských měst a městeček, i v těch menších se scházely stovky lidí. Myslíme, že v souhrnu to byly největší demonstrace za celou dobu, co je tato vláda u moci,“ zaznělo v Brně.
V současnosti se Lex super omnia zaměřuje na ochranu prokurátorů před šikanou ze strany nadřízených, dlouhodobým cílem je vlastní návrh zákona o státní prokuratuře, která bude nezávislá na státní moci. Musí ale přesvědčit politiky, že zásadní principy fungování prokuratury mají být zakotveny přímo v ústavě a že prokuratura nemůže být závislé na politicích a každé čtyři roky prožívat personální zemětřesení.
Reálnou šanci na změnu ovšem vidí až s dalšími volbami do Sejmu v roce 2019 – současná vládní koalice prý totiž svoji většinu v parlamentu využívá zcela bezohledně a nikoliv náhodou jedním z jejich prvních kroků bylo paralyzování ústavního soudu. Na druhou stranu ale zjevně neustále roste právní vědomí polské společnosti – mnozí občané prý nemají pochyb o tom, že řada přijatých zákonů je protiústavních a vládní koalice nedisponuje takovou většinou, aby mohla změnit ústavní pořádek.
Lata: Situace prokuratury ohrožuje soudy
Čtveřice zástupců sdružení Lex super omnia navštívila Českou republiku na pozvání Unie státních zástupců ČR, která jim kromě vystoupení před novináři zprostředkovala i schůzku s předsedou Ústavního soudu ČR Pavlem Rychetským, ombudsmankou Annou Šabatovou a náměstkem nejvyššího státního zástupce Jiřím Pavlíkem.
„Zásahy v polské prokuratuře považujeme za alarmující, současný generální prokurátor, který je současně ministrem spravedlnosti a předsedou jedné z vládních stran, má mnohem větší pravomoci, než náš nejvyšší státní zástupce,“ upozornil na tiskové konferenci prezident Unie státních zástupců Jan Lata. „Vysoce postavený politik tak může zasahovat do jakékoliv živé causy a to v principu znemožňuje věřit, že je všem věřeno stejným metrem. Prokuratura je přitom jediným orgánem, který může podávat žaloby, proto je ohrožena i nezávislost soudů. A přestože právě o polských soudech se u nás hodně mluví, chceme připomenout, že zasahování současné polské vládní koalice do justiční problematiky začalo právě u prokuratur,“ řekl Jan Lata.
Lata přitom pevně doufá, že tuzemští žalobci nikdy podobné situaci čelit nebudou. Podle něj to garantuje transformace tuzemské prokuratury v systém méně centralizovaných státních zastupitelství k 1. 1.1994 a další téměř čtvrtstoletý vývoj s řadou depolitizačních a stabilizačních kroků.
Ivan Holas
