Čeští ministři dál vynechávají ministerské schůze EU. Teď Zaorálek a Stropnický

O migraci, radikalismu a bezpečnosti Evropské unie jednali odpovědní ministři členských států v Estonsku, které nyní předsedá Radě EU. Členové české vlády však opět chyběli. Naši ministři zahraničí a obrany, Lubomír Zaorálek a Martin Stropnický, totiž mezitím zůstali v Praze, kde vedli předvolební kampaň.

V estonském Tallinnu proběhly další neformální schůzky národních ministrů. 7. září tam rokovali šéfové obrany: například Ursula von der Leyen (za Německo), Florence Parly (za Francii) nebo Roberta Pinotti (za Itálii). 7., 8. a 11. září jednali taky šéfové diplomacie: například Sigmar Gabriel (za Německo), Jean – Yves Le Drian (za Francii) nebo Boris Johnson (za Velkou Británii). Většinu členských států v obou případech zastupovali odpovědní ministři, českou delegaci však opět vedli nižší úředníci: náměstci (Jakub Landovský a Ivo Šrámek) a ředitel odboru rozvojové spolupráce (Václav Bálek).

Stejně jako krátce předtím šéf českého zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), také ministr obrany Martin Stropnický (hnutí ANO) a vrchní diplomat Lubomír Zaorálek (ČSSD) totiž zůstali v Praze, kde dbali o vlastní propagaci. Na sociální síti Facebook.com mezitím první sdílel svůj foto-portrét a druhý vyprávěl, jak navštívil Národní divadlo. Například Německo přitom bylo pokaždé zastoupeno svými ministry, přestože tamní parlamentní volby proběhnou ještě dříve (24. září) než české (20. a 21. října).

Příspěvky Martina Stropnického a Lubomíra Zaorálka na sociální síti v době, kdy jejich evropští protějšci jednali v Tallinnu o migrační krizi a obraně kontinentu:

Ministerstvo zahraničí nám nechtělo absenci svého šéfa vysvětlit, Ministerstvo obrany až do uzávěrky tohoto článku vůbec nereagovalo na dotazy.

Rakousko chce vyřešit migrační krizi

V Tallinnu byla na programu migrační krize, respektive její řešení, ale taky boj proti radikalismu a rozvojová pomoc. Pozornost na sebe dokázal strhnout například rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz, který již dříve inicioval uzavření balkánské uprchlické trasy, kudy zkoušejí proniknout běženci z blízkého východu. Nyní varuje, že zabezpečí severní italskou hranici, pokud se nepodaří zastavit proud přistěhovalců ze severní Afriky. Taky požaduje, aby zůstalo pouze 14 členů Evropské komise, namísto současných 28.

Česká republika, Polsko a Maďarsko, jsou nadále jedinými členskými státy, které podle Evropské komise nedostatečně naplňují nařízení Rady EU 2015/1601. Tam stojí, kolik máme převzít migrantů z Řecka (1 215) a Itálie (376). Spor může skončit před Soudním dvorem EU. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) prohlásil, že Evropská komise Českou republiku šikanuje.

Estonci představili novou počítačovou aplikaci

Estonci nadále dbají o svoji pověst digitálního premianta. Ministrům představili novou počítačovou aplikaci, kterou chtějí dokončit a zveřejnit do konce září: Budeme tam moci sledovat, vůči komu a v jakém ohledu uplatňuje Evropská unie sankce. Nyní jde o téměř 40 států, jejichž režimy EU “trestá” zbraňovým embargem, zmrazením majetku nebo zákazem vstupu.

Nejmenší pobaltský stát jako vzor pro samosprávy?

“Estonsko patří v oblasti digitalizace mezi nejrozvinutější společnosti na světě. Perfektně ukazuje, jak můžeme zlepšit veřejné služby a životy obyvatel. Lokální a regionální úřady jsou v první linii, ale Evropská unie musí zajistit, aby z digitální revoluce těžil výhody každý kraj,” řekl Karl-Heinz Lambertz, předseda Evropského výboru regionů.

Estonsko vytyčilo modernizaci jako svůj národní program v raných 90. letech, ještě když tam měla telefonní připojení menšina obyvatelstva. Tehdy odmítlo nabídku, aby od Finska zadarmo přijalo vyřazenou analogovou techniku a raději vybudovalo vlastní digitální systém. Do roku 1998 zavedlo internet do všech škol a roku 2000 estonská vláda vyhlásila internetové připojení jako lidské právo.

Následně bylo průkopníkem v elektronických politických volbách, zprovoznilo vlastní “eGovernment”, aby občané nemuseli zbytečně chodit na úřady a nabídlo cizincům status “e-Rezidenta”: Kdokoli může požádat o virtuální identitu Estonce, aby potom mohl například podnikat v celé Evropské unii. Nabídku zatím využilo 20 000 lidí, nejmenší pobaltský stát chce do roku 2025 přilákat 10 milionů virtuálních obyvatel (reálně tam žije 1,3 milionu lidí).

Podle OECD Estonsko dohání mzdami Českou republiku: Na konci minulého století jsme vydělávali o 45 % více, nyní vedeme o 2,5 %. Estonsko jako jeden z mála členských států NATO investuje přes 2 % HDP do obrany. Podle svojí prezidentky rovněž přijímá z Řecka a Itálie migranty tak, aby splňovalo unijní kvóty a přistěhovalci neodcházejí jinam, za lepšími podmínkami. V roce 2011 Estonsko vyměnilo národní měnu (korunu) za euro, ale nyní plánuje taky zavedení vlastního virtuálního platidla (na způsob bitcoinu).

Petr Woff