Budoucnost zemědělců v EU: Jurečka poslal mezi ministry zástupce svého náměstka

Evropská unie vyjednává, jak bude vypadat její Společná zemědělská politika po roce 2020, tedy po odchodu Spojeného království, s menším rozpočtem. Odpovědní ministři diskutovali naposledy tento týden v estonském Tallinnu. Lídr českého zemědělství, Marian Jurečka však chyběl, dal totiž přednost předvolební kampani KDU-ČSL. Mezi svými evropskými protějšky jinak patří mezi výjimky, neboť hájí současný systém dotací pro velké průmyslové korporace.

Většina členských států Evropské unie byla 3. až 5. září zastoupena svými ministry zemědělství v estonském Tallinnu, který v tomto pololetí předsedá Radě EU. Například za Slovensko přijela ministryně Gabriela Matečná, za Rakousko ministr Andrä Rupprechter, za Německo ministr Christian Schmidt (přestože jeho křesťanskou stranu CSU a celou Spolkovou republiku čekají 24. září celostátní parlamentní volby).

Diskutovali o Společné zemědělské politice, která nyní stojí 38 % rozpočtu EU: o finančních zdrojích po roce 2020 (po odchodu Spojeného království), o smyslu a distribuci dotací, o obraně proti rizikům a cenovým turbulencím na trhu s potravinami apod.

Český ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) místo sebe zapsal na prezenční listinu zástupce svého náměstka, Petra Jílka. Sám byl dopoledne 5. září na pražském Karlově náměstí, kde jeho KDU-ČSL zahajovala kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny, které nás čekají 20. a 21. října. “Návrh delegace byl schválen vedením Ministerstva zemědělství s ohledem na pracovní vytíženost a časové možnosti jednotlivých členů,” vysvětluje Markéta Ježková, tisková mluvčí rezortu.

Hlavní závěry zářijového schůzky nám přetlumočila právě Markéta Ježková a rovněž Kertu Kärk, tisková mluvčí estonského Ministerstva zemědělství:

• Společná zemědělská politika (SZP) pro roky 2014 až 2020 není dostatečně připravená pro krize, protože předpokládala, že budou setrvale růst ceny a taky poptávka.
• Pokud jde o I. pilíř SZP (společná organizace trhu a přímé platby zemědělcům, 313 miliard euro, 29 % rozpočtu EU): Dotace formou takzvaných přímých plateb plní svoji funkci, jakožto nástroj pro řízení rizika; panují však rozdílné názory, nakolik bychom ne/měli pokračovat v mezistátní harmonizaci přímých plateb. Dále, takzvaný krizový rezervní systém potřebuje revizi, aby byl v praxi rychlejší a flexibilnější.
• Pokud jde o II. pilíř SZP (rozvoj venkova, 96 miliard euro, 9 % rozpočtu EU): Panuje shoda, že implementace musí být zjednodušena a abychom při řízení rizik brali v úvahu rozdíly mezi státy.
• Obecná shoda na závěr: SOZ musí pomáhat zemědělcům, aby předcházeli krizím, ale taky zvyšovat konkurenci na volného trhu.

Ministerstvo zemědělství obhajuje dotace pro velké podniky

Naše Ministerstvo zemědělství již představilo vizi, jak má vypadat SZP po roce 2020. Vypočítává, že přímé platby pro tuzemské pěstitele a chovatele sice posledně stouply (z 4,54 miliard eur v období 2007 – 2013, na cca 6 miliard eur v období 2014 – 2020), ale v rámci celé Unie je dlouhodobý trend opačný. A po Brexitu (odchodu Spojeného království) prostředků možná ještě ubude. Považuje za “reálné”, že Evropská komise navrhne, abychom ušetřili na velkých podnicích (zastropováním dotací).

Jurečkovo Ministerstvo však požaduje, aby byla dotační podpora zachována “bez ohledu na velikost” příjemců, “bez diferenciace tak, aby striktně ocenila příspěvek zemědělců k naplňování konkurenceschopnosti, produkčních a neprodukčních funkcí SZP”. Argumentuje přitom “specifičností” a “historickým vývojem” České republiky, která má “největší průměrnou výměru zemědělského podniku (133 ha)”.

Například expertka na zemědělství za ODS, Veronika Vrecionová, v reakci zmiňuje korporaci, která patřila a v budoucnosti zase může patřit Andreji Babišovi (ANO): “Jurečkovo ministerstvo se stalo v podstatě pouhou divizí Agrofertu. Výsledkem této politiky je klesající schopnost naší krajiny zadržovat vodu, protože manažeři velkých agrárních firem nemají žádný vztah k místu svojí velkoprůmyslové výroby.”

Také expert na zemědělství za TOP 09, Herbert Pavera, kritizuje vládní podporu velkých agrárních komplexů: “Potřebujeme financovat především malé a střední podniky, šetrné zacházení s životním prostředím, rozvoj venkovských oblastí. Ale malí farmáři, kteří v uplynulých letech žádali o dotace, museli bojovat s neskutečnou byrokracií a opožděným vyplácením peněz.”

Podle Asociace soukromého zemědělství Marian Jurečka konzervuje “velkoplošné hospodaření na socialistický způsob, s úzkým spektrem produkovaných komodit”, čímž údajně nepodporuje venkov, vodu, půdu, ani krajinu. “Nechci pana ministra nařknout, že pracuje přímo pro Agrofert nebo jiné obří agrární komplexy, i když takové budou důsledky,” tvrdí Jaroslav Šebek, tajemník Asociace.

Petr Woff