Sportovní střelci ze samonabíjecích zbraní se budou muset úředně organizovat, prokazovat, že posledních dvanáct měsíců pravidelně trénovali a že jejich zbraň splňuje specifikaci pro danou disciplínu, a to mezinárodně úředně uznaným svazem. K výjimce ČR nepomůže ani existence Svazarmu a Lidových milicí za diktatury, protože jejich členům komunisté neumožnili vlastnit zbraně doma a žádný systém neexistoval v ČR 50 let.
Vyplývá to z analýzy vytvořené ministerstvem vnitra před návrhem nového zákona o zbraních a střelivu podle nové evropské směrnice. Nový zákon musí ČR implementovat do konce září 2018, a to bez ohledu na žalobu podanou 8. Srpna 2017 k Evropskému soudnímu dvoru, jak už Česká justice informovala.
Potvrzení, evidenci a agendu zbraní povedou podle analýzy veřejnou mocí úředně uznané sportovní střelecké organizace podle zákonem popsaných postupů. Sportovní střelecké svazy proto budou rovněž vykonávat veřejnou moc.
Tím se státem uznané sportovní organizace stanou veřejnoprávními korporacemi jako například advokátní komora, která rovněž podle zákona potvrzuje, kdo je advokát a nese za to odpovědnost.
Ze sportovců budou úředníci pod dohledem státu
Z nového statutu sportovních organizací jako vykonavatele státní moci pak vyplývá, že stát nad nimi bude držet dohled: „Nový okruh tzv. sportovních výjimek si v nové právní úpravě vyžádá zejména zakotvení postupu uznání (úředně uznaných) ,sportovně střeleckých organizací dotčeného členského státu nebo mezinárodně úředně uznaných sportovně střeleckých svazů´. V tomto ohledu se bude jednat o zcela nový postup, který s ohledem na charakter střeleckého sportu bude muset být obsažen přímo v zákoně o zbraních. Současně bude zcela nezbytné podrobit tyto subjekty – s ohledem na skutečnost, že se budou de facto podílet na výkonu veřejné moci (tím, že budou vydávat potvrzení pro účely vydání povolení, resp. výjimky pro držení zbraně kategorie A) – důsledné veřejnoprávní kontrole,“ uvádí se doslova v analýze k nové evropské směrnici o zbraních.
Podle analýzy ministerstvo vnitra zvažuje, že střelci budou podléhat právě jemu: „To platí zejména s ohledem na jejich vnitřní pravidla vztahující se na vydávání takovýchto dobrozdání – jeví se jako účelné, aby tato pravidla byla stanovena formou vnitřního předpisu či statutu a poskytnuta příslušnému správnímu orgánu, popř. Ministerstvu vnitra. Případně pak také s ohledem na prokázání specifikací daného druhu samonabíjecí palné zbraně vyplývající z pravidel střelecké disciplíny uznané mezinárodně úředně uznaného sportovně střeleckého svazu,“ uvádí se v analýze.
Předmětná evropská směrnice o sportovní střelbě říká toto:
Členské státy mohou povolit sportovním střelcům nabývat a držet samonabíjecí palné zbraně zařazené do kategorie A bodů 6 nebo 7, jsou-li splněny tyto podmínky:
a) | uspokojivé posouzení příslušných informací vyplývajících z uplatňování čl. 5 odst. 2; |
b) | předložení dokladu, že dotčený sportovní střelec aktivně trénuje nebo se účastní soutěží ve střelbě uznaných úředně uznanou sportovně střeleckou organizací dotčeného členského státu nebo mezinárodním úředně uznaným sportovně střeleckých svazem, a |
c) | předložení osvědčení vydaného úředně uznanou sportovně střeleckou organizací, v němž se potvrzuje, že:
|
Z tohoto ustanovení si vymohly výjimku ty státy, které umožňovaly občanům po skončení branné povinnosti vzít si svoji zbraň domů a pokračovat ve střelbě sportovně. Takový systém však musel v členském státu existovat 50 let. Jde především o Švýcarsko, a proto se výjimka nazývá švýcarská. České republice nijak nepomůže, protože diktatura trvala 40 let a stát nepřeváděl zbraně při odchodu do zálohy ani na členy Svazarmu pod ministerstvem obrany ani Lidových milicí pod vnitrem. Historicky v ČR ani v Československu takový systém po dobu 50 let neexistoval.
Diskriminace: ČR neexistuje 50 let jako Švýcarsko
Evropská směrnice o tom hovoří jasně: „Členské státy, které mají vojenský systém založený na branné povinnosti a které po dobu posledních 50 let uplatňovaly systém převodu vojenských palných zbraní osobám opouštějícím vojsko poté, co vykonaly vojenskou službu, mohou těmto osobám jakožto sportovním střelcům, pokud jde o palné zbraně zařazené do kategorie A bodu 6, udělit povolení k tomu, aby si ponechaly jednu palnou zbraň, kterou používaly během povinné vojenské služby. Odpovědný orgán veřejné moci přemění tyto palné zbraně na samonabíjecí palné zbraně a pravidelně kontroluje, že osoby používající tyto palné zbraně nepředstavují riziko pro veřejnou bezpečnost. Použijí se ustanovení prvního pododstavce písm. a), b) a c).“
Analýza ministerstva vnitra je takové ustanovení diskriminační, a proto právě toto ustanovení směrnice použila jako argument v žalobě u Evropského soudního dvora: „Výjimky vyplývající z posledního pododstavce (tzv. švýcarská výjimka) nebude v současné době moci Česká republika využít s ohledem na zcela voluntaristický a arbitrární požadavek existence takovéhoto systému po dobu přinejmenším 50 let. Toto ustanovení je vzhledem ke skutečnosti, že např. Česká či Slovenská republika podobně jako pobaltské státy po takovouto dobu ani právně (a mezinárodněprávně) neexistují, otevřeně diskriminační a Česká republika se domáhá (mimo jiné také) jeho zrušení v rámci žaloby předložené Soudnímu dvoru Evropské unie,“ uvádí k tomu doslova analýza ministerstva vnitra.
Irena Válová