Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost kladenského advokáta Iva Palkosky, který si k soudu nebral stavovský oděv a dostal za to pokutu 25.000 korun. S povinností oblékat při jednání talár, zavedenou v roce 2009, Palkoska od začátku nesouhlasil. V ústavní stížnosti kritizoval výši pokuty. Také navrhl zrušit spornou část zákona o advokacii, avšak neuspěl.
Podle zákona si advokáti musejí obléknout stavovský oděv v trestním řízení a před Ústavním, Nejvyšším a Nejvyšším správním soudem. Podle Palkosky je to excesivní podmínka, která vybočuje z běžných povinností potřebných pro výkon profese. Poukázal také na to, že někteří klienti mohou advokáta v taláru mylně považovat za součást státní moci. Mělo by prý být na uvážení obhájce, zda si talár vezme, anebo bude klienta hájit v civilním oděvu.
Pokutu 25.000 korun dostal Palkoska už v roce 2013 od kárné komise České advokátní komory. Poté se bránil žalobou k Městskému soudu v Praze a kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, který konstatoval, že legitimním cílem stavovského oděvu je zdůraznění důležitosti advokáta a zvýšení reprezentativnosti soudního procesu.
„ÚS shledal odůvodnění obecných soudů jako přesvědčivá,“ stojí ve stručném usnesení. Návrhem na zrušení části zákona se ÚS ani blíže nezabýval, Palkoskovi se prý nepodařilo prokázat zásah do práva na výkon povolání nebo svobody projevu.
„Ostatně legitimním účelem pro omezení svobody projevu prostřednictvím oblečení může být pro stát i ochrana důstojnosti soudního jednání (či zachování autority a nestrannosti soudní moci) a i před zavedením ‚talárové povinnosti‘ oblékání účastníků v soudní síni reguloval,“ napsali ústavnísoudci.
Už v roce 2010 soud z formálních důvodů odmítl stížnost olomouckého advokáta Iva Šotka. Tehdy uvedl, že zavedení taláru má svůj význam. Stavovský oděv prý právníkům pomůže, aby si uvědomili důležitost svého konání.
Podle Šotkova návrhu neexistoval důvod, aby zrovna advokáti museli používat „uniformu“, když jiné, srovnatelné profese tuto povinnost nemají. Právník to považoval za absurdní, podobně jako kdyby například kominíci museli při čištění komínů povinně nosit černé čepice. ÚS ale tehdy uvedl, že nošení taláru navazuje na tradici úředního roucha, které advokáti používali do roku 1948.
„Maje tuto uniformu či dres na sobě, každý její nositel spíše pocítí význam okamžiku, pro který si talár oblékl a své úlohy při něm, jakož i cti profese, k níž přísluší a kterou reprezentuje. Tím spíše se pak své role chopí s plným nasazením a bude ji vykonávat skutečně tak, jak to podle svého nejlepšího vědomí pokládá za prospěšné,“ stálo tehdy v usnesení.
(čtk)
