Premiér stojí proti prvnímu vicepremiérovi ve sporu, který hýbe jihovýchodním cípem Moravy. Starostové na Hodonínsku mají strach, aby kvůli plánované těžbě štěrkopísku nezůstalo 140.000 obyvatel bez pitné vody a děkují za podporu Bohuslavu Sobotkovi. Ministr životního prostředí a první vicepremiér Richard Brabec však opakuje, že hornické práce by neznamenaly přílišné riziko.
Na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje leží prameniště Bzenec, odkud získává pitnou vodu zhruba 140.000 obyvatel hodonínského, částečně taky břeclavského a kroměřížského okresu. Nedaleko, v Uherském Ostrohu najdeme také ložisko štěrkopísku, jejž chce těžit soukromý podnikatel František Jampílek. Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko o vlivu stavby na životní prostřední (EIA), kde mimo jiného stojí: “Při dodržení celé řady navržených opatření je riziko negativního ovlivnění vodního prostředí včetně blízkého jímacího území Bzenec-komplex nevýznamné či akceptovatelné.” Dokumentaci naleznete ZDE.
Vodárenská společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, ve které drží velkou většinu akcií zastupitelstva měst a obcí, kontrovala jinou studií. Potenciální rizika těžby hodnotí naopak jako nepřijatelná. Kvůli odkryté hladině podzemní vody by údajně hrozily havárie, černá skládka, sinice apod. Obě strany sporu – Ministerstvo životního prostředí a hodonínská vodárenská společnost – přidaly ještě další analýzy, ve kterých spolu polemizují a nadále trvají na svých pozicích (například ZDE a ZDE). Představitelé zainteresovaných obcí mezitím sbírali podpisy pod protestní petici a získali podporu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Obce a premiér odmítají plánovanou těžbu štěrkopísku
Starostové argumentují následovně: Vodní zdroje jsou stále vzácnější, většina obyvatel těžbu štěrkopísku odmítá a soukromý zájem musí ustoupit veřejnému. “Věřila jsem, že povolovací dokument, takzvaná EIA, shrnuje fakta. V tomto případě byla však ohýbána a upravována, než vyhověla záměru,” říká Martina Bílová (nezávislá), starostka Tvarožné Lhoty. “Těžaři uvádějí 57 podmínek těžby, jejichž plnění ale stát nemůže v praxi uhlídat,” tvrdí Bílová.
Podobně pokračuje Hana Habartová (ČSSD), starostka Moravského Písku: “Těžba štěrkopísku má probíhat jenom 500 metrů od vodního zdroje, v aktivní záplavové zóně, v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje, v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Proč tedy stát takové lokality stanovuje, když potom jde proti nim?”
Oslovení starostové vítají podporu premiéra. Sobotka údajně otevřel revizi původního stanoviska EIA a zefektivnil komunikaci mezi různými orgány státní správy. “Myslím, že se nenajde nikdo na celém našem okrese, kdo by plně nesouhlasil se stanoviskem pana premiéra: Bylo by absurdní, kdyby významné prameniště pitné vody ohrožovaly soukromé zájmy jedné firmy,” shrnuje Václav Tvrdý (ČSSD), starosta Lovčic.
Ministerstvo životního prostředí nevidí objektivní překážky
Sobotka není jediným zapojeným politikem. První vicepremiér a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) musel několikrát obhajovat svoje podřízené před Poslaneckou sněmovnou. “V nejbližším okolí, dokonce ještě blíže jímacímu území Bzenec probíhala těžba štěrkopísku mnoho let, a nedošlo tam žádným způsobem k poškození spodních vod,” prohlásil mimo jiného Brabec: “V procesu EIA byly oponentní připomínky prověřeny nadstandardním způsobem. Souhlasné stanovisko bylo podáno, protože tam není nekompenzovatelný vliv, který by ohrožoval spodní vody.” Záznamy rozprav z Poslanecké sněmovny najdete například ZDE, ZDE, ZDE a ZDE.
Podle žadatele o těžební povolení, Františka Jampílka, nechtějí některé obce ztratit svoje výsadní postavení. Proto prý organizují protiakci, a ostatní se přidávají kvůli neinformované solidaritě. “Moravský Písek v poslední době prosadil svou obecní pískovnu Podluží, do které ústí Kladíkovský potok, takže veškeré splachy zemědělských pesticidů a hnojiv z okolních polí zasakují do podzemních vod,” uvádí příklad Jampílek. Odkazuje také na záměr samotné obce, popsaný ve zpravodaji Moravského Písku 4/2011: “k zahájení těžby štěrkopísku je připravena lokalita Podluže, přičemž z této těžby očekáváme nezanedbatelný finanční přínos do obecní pokladny v dalších letech”.
Hornické práce nakonec povolí, nebo nepovolí Český báňský úřad. “Rozhodnutí bude vydáno pravděpodobně do několika týdnů. Z procesní opatrnosti čekáme na výsledek případného přezkumu jednoho podkladu. S hornickým pozdravem Zdař Bůh!,“ uzavírá Bohuslav Machek, tiskový mluvčí báňského úřadu.
Petr Woff
