Odpor k vyhlášce, která má změnit způsob výběru budoucích soudců, sílí. Změny v přípravě a výběru budoucích soudců by se neměly přijímat pouhou vyhláškou bez diskuze s odbornou veřejností, ale změnou zákona, uvedla podle zjištění České justice většina připomínkových míst. Zatímco Nejvyšší soud byl ve svých připomínkách mírnější, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa vyslovil vážné pochybnosti o tom, zda navrhované změny mohou vůbec vést k efektivnějšímu způsobu výběru těch nejlepších.
Ministerstvo rozeslalo do připomínkového řízení dva podzákonné předpisy, které mají podle úřadu přípravu a výběr soudců sjednotit. Vyhláškou chce obnovit systém justičních čekatelů, kteří by od příštího roku měli u prvostupňových soudů kompletně nahradit asistenty soudců. Instrukcí pak hodlá upravit postup při výběru kandidátů na soudce. Ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO) se nelíbí, že současný způsob výběru kandidátů je nejednotný a netransparentní.
Česká justice má k dispozici připomínky nejvyšších soudů k návrhu vyhlášky o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy. Už dříve změny cestou podzákonných předpisů odmítlo kolegium předsedů krajských soudů.
Předseda NSS Josef Baxa ve svých připomínkách shrnuje, že Pelikánem předložené návrhy na nový způsob výběru kandidátů na soudce mu připomínají postup při „pěstování květin ve skleníku“ a neposkytují odpověď na hlavní otázky: „Proč vlastně takto?“ a „K čemu to nakonec bude dobré?“.
Navrhovaný systém je založen na preferenci justičních čekatelů, změna v jejich přípravě ale podle Baxy spočívá v tom, že „justiční čekatelé se oproti asistentům soudců „systematicky vzdělávají“ a nově jim „přibude povinnost vzdělávacích aktivit v rozsahu dvakrát měsíčně. Justiční čekatel bude tedy de facto pracovat méně“. „Skutečně tyto nepříliš patrné nuance v náplni odborné praxe, které v mnoha ohledech v praxi existují toliko „na papíře“, odůvodňují tak enormní navýšení počtu justičních čekatelů?“ táže se Baxa v připomínkách.
Podle něj Pelikán eufemisticky v důvodové zprávě zákona napsal, že justiční čekatele preferují při výběru kandidátů na soudce pouze čtyři krajské soudy.
Bude systém generovat ty nejlepší
Podle NNS je dále na místě vážně se zamyslet nad tím, zda navrhovaný systém čistě vnitrojustiční přípravy pro soudcovskou práci bude opravdu generovat ty nejlepší kandidáty. „Jakkoliv je několikaleté čekatelské období částečně odůvodněno tím, že absolventi právnických fakult mají obvykle 25 let, tj. pět let jim bude trvat, než dosáhnou minimálního věku 30 let, je vhodné zvážit, zda setrvání po celou tuto dobu toliko v justici, je skutečně tou nejlepší možnou přípravou pro výkon funkce soudce?“ uvádí předseda NSS s tím, že jeho zkušenosti svědčí o opaku. Řada soudců i asistentů NSS totiž přišla z jiné právní praxe a podle Baxy jejich znalosti přispívají ke kvalitě judikatury.
Baxa namítá, že zájem setrvat na pozici a platu justičního čekatele po dobu více než pěti let bude nejspíš atraktivní pro daleko menší počet osob, než by tomu bylo při jiném nastavení. „Navrhovanému systému tak hrozí, že si místo cílevědomých a zkušených právníků bude pěstovat spíše takové „justiční čekanky“ – uchazeče, kteří se k funkci soudce trpělivě a odevzdaně „pročekají“,“ uvádí v připomínkách.
Návrhem vyhlášky nadále zůstává zcela nedotčen obsah, organizace a průběh písemné a ústní části odborné justiční zkoušky. V tomto ohledu se podle předsedy NSS jedná o promarněnou příležitost, protože o nutnosti změny parametrů této zkoušky se hovoří již značnou dobu.
Zhoršení kvality asistentů
I podle zástuupců Nejvyššího soudu nový systém systém povede ke zhoršení kvality asistentů na vysokých soudech, kdy nejlepší absolventi právnických fakult ztratí motivaci působit na těchto místech. „Skutečností zůstává, že už v současnosti dělají asistenti svoji práci téměř výlučně s vidinou vstupu do soudcovské profese. Tato změna tak může vést k oslabení Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu,“ uvádí Pavel Šámal.
Návrh navíc předpokládá oproti asistentům značně vyššího ohodnocení čekatele II, které by mělo odpovídat v prvním roce 30.000 Kč měsíčně a ve druhém roce 35.000 Kč měsíčně, což je značně více, než mají asistenti u Nejvyššího či Nejvyššího správního soudu v současné době. Podle Šámala je ted ynutné nově řešit finanční ohodnocení asistentů.
NS dále k návrhu vyhlášky o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních čekatelů a o odborné justiční zkoušce uvádí námitky, které se týkají praktických parametrů justiční zkoušky. „Za stěžejní považujeme doplnění alespoň minimální definice způsobilosti, nezpůsobilosti a výtečné způsobilosti čekatele při hodnocení odborné zkoušky. Za současného stavu, kdy definice způsobilosti absentuje, de facto vůbec nejsou vymezeny požadavky, které uchazeč musí splňovat, aby mohl být považován za způsobilého k zastávání funkce soudce. Za závažný nedostatek v tomto ohledu lze považovat také absenci vymezení alespoň minimálního metodologického postupu při hodnocení této způsobilosti. Negativní dopad této skutečnosti je umocněn tím, že rozhodnutí zkušební komise je konečné. Z hlediska zachování důvěry veřejnosti v soudnictví je přitom důležité zamezit i zdání netransparentního jednání,“ uvádí Pavel Šámal.
Nová pravidla pro výběr soudců by měla platit od ledna příštího roku.
(epa)
