Sněmovní komise k únikům informací z vyšetřovacích spisů dnes ukončila výslechy svědků. Za týden se poslanci sejdou a začnou pracovat na závěrečné zprávě, kterou by měli dokončit do 8. září. Potom ji vyslechne plénum dolní komory. Novinářům to dnes řekl předseda komise Martin Plíšek (TOP 09), jehož podjatost dnes neúspěšně namítal jeden ze čtveřice vyslýchaných, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Šéf žalobců zároveň vyloučil, že by za úniky z trestních spisů stáli státní zástupci.
Komise nejprve vyslechla bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila. I po dnešním slyšení však podle Plíška zůstaly v jeho a dalších výpovědích rozdíly. „Při závěrečné zprávě to budeme chtít vyhodnotit a nějak se k tomu postavíme,“ řekl Plíšek. Zatím nechtěl předjímat, zda například poslanci podají na Přibila trestní oznámení kvůli křivé výpovědi.
Zeman vypovídal jako poslední a poslancům řekl, že opatření proti únikům na státních zastupitelstvích jsou velice striktní. Členy komise i novináře vyzval, aby přemýšleli nad motivem lidí, kteří informace vyzrazují. Žalobci ho podle něj nemají. „Je nutné hledat, komu únik prospěje,“ dodal. Upozornil, že k únikům dochází většinou až od okamžiku zahájení trestního stíhání, kdy se o věci dozví víc lidí.
Zveřejnění informací ze spisu často může sloužit i ke snaze diskreditovat orgány činné v trestním řízení tím, že nejsou schopné informace utajit, poznamenal Zeman. „Ponechám na vaší laskavé úvaze, odkud mohou informace unikat,“ řekl. Upozornil na to, že k únikům dochází většinou až od okamžiku zahájení trestního stíhání, kdy se o věci dozví více lidí.
Před novináři Zeman také kritizoval šéfa vyšetřovací komise Plíška. „Opakovaně se vyjadřoval v tom směru, že bude nutné přijmout nějaké opatření směrem ke státnímu zastupitelství, zesílit zřejmě parlamentní kontrolu, tedy do určité míry zavést politickou kontrolu,“ vysvětlil důvody, proč namítal Plíškovu podjatost. S námitkou však neuspěl.
Mohlo by vás zajímat
Před komisi dnes dorazili také předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, aby vysvětlil, jak jsou spisy a informace zabezpečeny na soudech. S ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem chtěla komise mluvit mimo jiné o nastavení pravomocí a statistice případů úniků informací, kterou od něj obdržela.
S Vávrou poslanci hovořili o zákonu o svobodném přístupu k informacím. Podle informací z jednání poslanci zjistili, že jeden ze soudů na jeho základě poskytl novinářům usnesení, které se týkalo vazebního jednání v souvislosti s kauzou sportovních dotací, kde figuruje fotbalový boss Miroslav Pelta. Poslanci míní, že by soudy měly poskytovat pouze rozsudky.
Komise vyslechla celkem 21 svědků, dalších pět lidí před poslanci vystoupilo, ale postavení svědka neměli. Na závěrečné zprávě bude komise pracovat příští týden. Pokud by ji nestihla připravit, je Plíšek připraven svolat jednání i na sobotu. Na Plíškovu údajnou podjatost si Zeman dnes stěžoval u členů komise, zdůvodnil ji jeho slovy o nutnosti přijmout opatření k zesílení kontroly nad žalobci. S námitkou však neuspěl.
Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici spisy z vyšetřovaných kauz.
Komise měla mimo jiné prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Měla se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci právního státu.
