Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že budoucí soudci absolvují po složení justiční či jiné odborné zkoušky ještě výběrové řízení a dvouletou přípravu završenou simulovaným soudním jednáním. Vyplývá to z instrukce, kterou úřad rozeslal do připomínkového řízení. Předsedové krajských soudů minulý týden oznámili, že s plánovanou podobou změn v oblasti odborné přípravy a výběru soudců nesouhlasí.
Ministerstvo uvádí, že pomocí instrukce chce výběr soudců sjednotit a zobjektivnit. Současná praxe není podle úřadu transparentní a systém může působit nedůvěryhodně. „U některých krajských soudů probíhá výběrové řízení na budoucí soudce, které je otevřené všem, kteří splňují zákonné podmínky ke jmenování. Jiné krajské soudy vybírají budoucí soudce z řad asistentů soudců, a to bez otevřených výběrových řízení. U jiných krajských soudů není známo, jak probíhá výběr osob, které předsedové překládají ministrovi jako podnět ke jmenování,“ popsalo ministerstvo v odůvodnění instrukce.
Úřad proto chce, aby od příštího roku všichni zájemci o pozici soudce – ať už justiční čekatelé, nebo uchazeči z jiných právnických profesí – prošli výběrovým řízením organizovaným Justiční akademií. Přihlášku s životopisem a motivačním dopisem si budou moci podat čekatelé, kteří složili justiční zkoušku, nebo například advokáti či notáři s obdobnou profesní zkouškou. Konkurz se má skládat z písemné a ústní části, přičemž k pohovoru se dostanou jen uchazeči, kteří projdou psychologickým vyšetřením.
V písemné části budou zájemci řešit praktický a právně složitý příklad inspirovaný aktuální judikaturou, a to podle své volby v oboru trestního, civilního nebo správního práva. Zadání připraví skupina složená primárně ze soudců, své zastoupení v ní chce mít i ministerstvo. K pohovoru před komisí postoupí trojnásobek zájemců, než kolik bude nabízených pozic. Úřad zdůraznil, že i komisi budou tvořit zejména soudci. Kolegium předsedů krajských soudů se nicméně i tak obává, že soudce bude možné vybírat na politickou objednávku.
Mohlo by vás zajímat
S uchazeči, kteří získají v písemné i v ústní části nejvíce bodů, uzavře předseda příslušného krajského nebo okresního soudu pracovní smlouvu. Justiční čekatelé budou moci pokračovat jako čekatelé i nadále, právníci s jinou než soudní praxí se stanou asistenty soudců nebo vyššími soudními úředníky. Všichni se budou další dva roky připravovat na výkon funkce soudce – měli by například absolvovat „kolečka“ po jednotlivých soudních úsecích či stáž u krajského soudu. Na závěr pak mají vést soudní jednání nanečisto před komisí, která je bude slovně hodnotit.
Podle představ ministerstva by předsedové krajských soudů měli pro jmenování soudcem vybírat jen ty kandidáty, kteří prošli výběrovým řízením a absolvovali odbornou přípravu včetně stáže a simulovaného jednání. Ministr Robert Pelikán (ANO) chce jejich nominanty navrhovat Hradu, pouze pokud budou splňovat podmínky stanovené v instrukci. Předsedové krajských soudů však poukazují na to, že takto zásadní problematiku nemůže upravovat pouze podzákonný předpis. Změny by měl podle nich zavést zákon přijatý po odborné diskusi.
Vedle instrukce ministerstvo připravilo také vyhlášku, kterou chce sjednotit přípravu justičních čekatelů. Zájemci o tuto pozici by měli nově procházet centrálním písemným testem a poté konkurzem u příslušného krajského soudu. Vyhlášku už otevřeně zkritizovalo kolegium předsedů krajských soudů.
(čtk, epa)
