Kromě výrazné kritiky Nejvyššího správního soudu čelí návrh vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, která má upravit výběrová řízení a přípravu budoucích soudců – justičních čekatelů, kritice zejména od ministersva vnitra, zemědělství a od ombudsmanky. Resortům vadí, že šéf spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) změny neřeší zákonnou úpravou. Vadí také například přesunutí psychotenstů až na závěr praxe justičních čekatelů.
Ministerstvo chce obnovit systém justičních čekatelů, kteří mají u soudů prvního stupně nahradit asistenty soudců. Evidenci zájemců o funkci čekatele bude spravovat Justiční akademie, u níž také zájemci absolvují centrální písemný test k ověření základních odborných předpokladů. Z této skupiny pak budou krajské soudy zvát k výběrovým řízením zájemce o práci ve svých obvodech. Česká justice o návrhu obsáhle informovala.
Česká justice získala meziresortní připomínky k návrhu vyhlášky o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních čekatelů a o odborné justiční zkoušce.
Nežádoucí, nepřijatelné
Vnitro upozorňuje, že ministerstva mohou podle Ústavy vydat právní předpisy na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem výslovně zmocněny. Prováděcí právní předpisy tedy musí být secundum et intra legem. „V nyní posuzovaném případě je tak nutné zkoumat, zda se navržený prováděcí právní předpis pohybuje v mezích prováděného zákona a zda tento zákon skutečně provádí, nebo zákonnou úpravu doplňuje, což by bylo z ústavního hlediska nežádoucí, resp. nepřijatelné,“ píše resort vnitra u zásadní připomínky s tím, že vytvoření evidence zájemců o funkci čekatele zákon o soudech a soudcích spíše doplňuje, než provádí. Podobný zásah je tak podle ministerstva vmitra nutno řešit zákonem.
A přidává se i resort kultury, podle kterého se přes navrhované změny se nadále jeví jako výrazně jednodušší zaměstnávat asistenty soudců než justiční čekatele. „Klademe tak otázku, zda je vůbec v moci pouhého prováděcího předpisu prosadit takto zásadní systémovou změnu a nahradit zavedenou praxi,“ uvádí v připomínce.
Podle vnitra je také nezbytné vyjasnit role Ministerstva spravedlnosti a Justiční akademie. Zákon o informačních systémech veřejné správy zavádí v § 2 pojmy správce informačního systému veřejné správy, provozovatel informačního systému veřejné správy a uživatel informačního systému veřejné správy. Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na popis jeho role v odůvodnění návrhu vyhlášky bude podle připomínek správcem evidence zájemců o funkci čekatele, Justiční akademie pak jejím uživatelem. Krajské soudy budou uživateli tohoto informačního systému veřejné správy. „S ohledem na uvedené požadujeme uvést ustanovení do souladu se zákonem č. 365/2000 Sb. Tuto terminologickou změnu bude rovněž nutné zohlednit v odůvodnění návrhu vyhlášky a v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA),“ uvádí resort Milana Chovance (ČSSD) v další zásadní připomínce.
Ztráta třech let života
Vnitro, ministerstvo zemědělství, ale i ombudsmanka Anna Šabatová pak namítá, že psychotesty kandidátů na soudce byly nelogicky nově přesunuty až na závěr tříleté přípravné služby. Čekatelova odborná erudice, pracovní motivace a lidské vlastnosti již tedy budou prověřeny každodenní prací na soudě. „Do jeho přípravné služby budou investovány nemalé finanční a lidské zdroje, které by se v případě negativního výsledku psychotestu nezhodnotily v další práci čekatele jako soudce. Domnívám se, že by psychotesty měly být buď v současném nastavení přípravné služby vypuštěny, jelikož čekatelé budou v pravidelných obdobích hodnoceni poradním sborem, nebo by měl být psychotest přesunut na počátek výběru justičních čekatelů,“ uvádí úřad Veřejného ochránce práv. Vnitro v této souvislosti píše o potenciálně třech letech ztraceného života pro čekatele, pokud v psychotestech neuspěje.
Ombudsmanka zdůraznila, že ač je pro transparentní výběr soudců, měl by způsob být uveden v praxi v zákonu o soudech a soudcích a to zejména z toho důvodu, že se jedná o koncepční změnu systému výběru a přípravy budoucích soudců, kteří jsou ústavními činiteli.
A podobně jako předseda NSS Josef Baxa Šabatová namítá, že praxe justičních čekatelů bude příliš úzce profilovaná. „Nedomnívám se, že navrhovaný výkon přípravné služby čekatele, která má být vykonána zpravidla u jednoho soudce – školitele, zaručí, že se čekatel optimálně seznámí se všemi procesy uvnitř soudu a osvojí si dovednosti ze všech soudních agend, které jsou v rámci prvoinstanční agendy u soudů vykonávány. Takto nastavený výkon přípravné služby bude vychovávat úzce profilované čekatele (vazba na rozvrhem práce určenou agendu soudce – školitele), kteří nebudou mít hlubší znalosti z praxe na jiných úsecích soudu, než působí jejich školitel,“ dodává ombudsmanka v zásadní připomínce.
Rodinnému lobingu se nezabrání
Stejně jako v připomínkách NSS a ministerstva kultury se u resortu zemědělství v připomínkách objevuje otázka, zda změny povedou k deklarovanému záměru, tedy preferenci justičních čekatelů jako budoucích kandidátů na soudce a větší transparentnost a objektivita výběru jak justičních čekatelů, tak soudců samotných. „Ani navrhovaná úprava totiž žádným způsobem nezavazuje krajské soudy k tomu, aby místa justičních čekatelů obsazovaly. V materiálu též postrádáme jasné mechanismy, kterými má být zaručeno, že již nebude „prostor pro nejrůznější výběrová řízení a uplatňování „subjektivních“ vlivů na obsazování funkce soudce“ (viz 4. strana obecné části Odůvodnění). Skutečnost, že kandidát na funkci soudce prochází dvojím výběrovým řízením (na pozici justičního čekatele a na funkci soudce), sama o sobě nezaručuje, že celý proces bude transparentní a prostý „rodinného lobbingu“,“ uvádí resort.
Otázkou také podle ministerstva zemědělství je, zda vyhláška o justičních čekatelích nejde proti liteře zákona. Opomíjí se totiž skutečnost, že zákon umožňuje „prolínání“ jiných právnických profesí právě tím, že za odbornou justiční zkoušku se považuje též advokátní zkouška, závěrečná zkouška právního čekatele, notářská zkouška a odborná exekutorská zkouška. „Máme za to, že pokud chce Ministerstvo spravedlnosti dosáhnout deklarovaného cíle, mělo by se spíše než na úpravu v oblasti výběru a přípravy justičních čekatelů zaměřit na právní úpravu oblasti vlastního výběru a ustanovování soudců. S návrhem vyhlášky tedy nesouhlasíme a doporučujeme připravit změnu po širší diskuzi s odbornou veřejností formou zákona,“ uzavírá úřad lidovce Mariana Jurečky.
Novinky chce ministerstvo zavést od 1. ledna 2018. Souhlas vlády k podzákonným předpisům nepotřebuje.
Eva Paseková
