Advokátní koncipienti budou moci v trestním řízení bez obav nahlížet i do trestních spisů u všech krajských soudů, vrchních soudů a u Nejvyššího soudu. Ministerstvo spravedlnosti toto právo koncipientů respektive advokátů dát se zastupovat kvůli jednoznačnému výkladu doplnilo do novely trestního řádu. Nahlížení do spisu není úkon trestního řízení.

Novela trestního řádu je navrhována v návaznosti na novelu trestního zákona. O některých změnách jako je nový trestný čin maření spravedlnosti a navazující změna trestního řádu Česká justice již dříve informovala.

Na první pohled nenápadná změna spočívající ve větě, že „nahlížet do spisů může koncipient i v těchto řízeních“, je ve skutečnosti významná, jak vyplývá z důvodové zprávy. Nahlížení do trestních spisů totiž neumožňovaly Nejvyšší soud, Vrchní soud v Olomouci a Krajský soud v Brně.

Dosavadní právní úprava obsahovala právo koncipientů respektive advokátů dát se zastoupit advokátním koncipientem v trestním „pro jednotlivé úkony, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem a před Nejvyšším soudem“, aniž by bylo konkrétně zmíněno nahlížení do spisů. Tímto mohlo být pouhé nahlédnutí do spisu považováno za „úkon trestního řízení“.

Tři soudy nedovolovaly koncipientům nahlížení do spisů

Mohlo by vás zajímat

Důsledkem toho byl nejednotný postoj soudů k nahlížení do spisů, tři soudy neumožňovaly nahlížení do trestních spisů. „Navrhuje se vyřešit rozdílný přístup soudů k otázce umožnění nahlížení koncipientům do spisů podle § 65 tr. ř. v trestních řízeních před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem nebo Nejvyšším soudem. Na základě vyjádření soudů bylo zjištěno, že většina soudů, s výjimkou Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Olomouci  a Krajského soudu v Brně, umožňují nahlížet do spisu koncipientům i v řízeních, na které dopadá výjimka z obecného pravidla, že obhájce se může dát zastoupit koncipientem (§ 35 věta druhá tr. ř.),“ uvádí k tomu důvodová zpráva ministerstva spravedlnosti.

Jak dále ze zprávy vyplývá, skutečně jde o vyjasnění toho, zda nahlížení do spisu je nebo není úkonem trestního řízení. Ministerstvo rozhodlo, že není: „Při užití výkladu, že nahlížení do spisu je úkonem trestního řízení, by koncipient nebyl oprávněn do spisu nahlížet. Není však věcně dán důvod k tomu, aby koncipient i v takovýchto případech do spisů přístup neměl. Navrhované řešení bylo konzultováno i se zástupci České advokátní komory,“ uvádí se v důvodové zprávě.

Novelizované ustanovení trestního řádu bude vypadat takto:

  • 35

Obhájce

(1) Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát. Pro jednotlivé úkony trestního řízení, s výjimkou řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem a nejvyšším soudem, se může obhájce dát zastoupit koncipientem. Pro jednotlivé úkony trestního řízení se může obhájce dát zastoupit svým koncipientem. Koncipient nemůže obhájce zastupovat v řízeních před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem nebo nejvyšším soudem; nahlížet do spisů může koncipient i v těchto řízeních.

(2) Obhájcem nemůže být advokát, proti kterému je nebo bylo vedeno trestní stíhání, a v důsledku toho v řízení, ve kterém by měl vykonávat obhajobu, má postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné osoby.

(3) V trestním řízení nemůže být obhájcem advokát, který v něm vypovídá jako svědek, podává znalecký posudek nebo je činný jako tlumočník.

Irena Válová