Stát nesmí muži, který chce být ženou a jmenovat se Emílie, klást jako podmínku chirurgickou operaci s nezvratnými následky. Podmiňovat změnu pohlaví chirurgickým zásahem a sterilizací osoby je v rozporu s právem na soukromý a rodinný život, jak ho definuje článek 8 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Český občanský zákoník tuto podmínku však obsahuje.
Letos v rámci akcí Prague Pride vyjádří pořadatelé solidaritu právě s transsexuálními osobami. Anna Šabatová je členka Rady vlády pro lidská práva, jehož součástí je Výbor pro sexuální menšiny. Jeho členkou je mimo jiné také Kateřina Saparová, která je výkonnou ředitelkou Prague Pride, jehož mottem je aktuálně heslo „Tolerance nerovná se respekt“.
Zatímco respekt k menšině nelze zákonem vymáhat, pokud stát nezakotví její vedoucí úlohu v Ústavě – jako tomu bylo za diktatury pro menšinu členů KSČ, naplnění judikatury Evropského soudu pro lidská práva se domáhat lze (více viz. Aleš Pejchal, Irena Válová, Základní slova, Rozprava o právu a spravedlnosti, str. 60 – o ústavním zakotvení privilegovaného postavení vedoucí síly menšiny členů KSČ, vydavatelství Aleš Čeněk 2008 pozn. red.).
Podle dubnového rozsudku se Francie dopustila porušení článku 8 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, když trvala u žadatele o změnu pohlaví na splnění podmínky – doložení nezvratnosti přeměny, a to prostřednictvím nařízeného lékařského zkoumání a operace vedoucí s vysokou pravděpodobností ke sterilitě. Celý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který byl publikován ve francouzštině a rumunštině, je zde.
Mohlo by vás zajímat
Muži Emilie a Stefanie se nedomohli uznání, že jsou ženy
Tři občané Francie si u ESLP stěžovali nejen na porušení práva na soukromý a rodinný život, ale také na fakt, že dokazování syndromu transsexuality porušuje lidskou důstojnost. Zatímco osobě A.P. Francie zamítla úřední změnu pohlaví, protože osoba prošla procedurou v Thajsku, nikoli ve Francii, dvěma mužům francouzský stát odmítl úředně změnit pohlaví proto, že podle státu nedostatečně prokázali, že trpí poruchou generové identity.
První muž žádal soudně změnu pohlaví na ženské a změnu jména na jméno Emílie. Úkon byl zamítnut, a to přesto, že svůj stav doložil potvrzením od psychiatra z roku 2004. Druhý muž žádal rovněž změnu pohlaví na ženské a změnu jména na Stefanie, avšak soud mu nařídil doložit stav lékařským spisem o medicínské léčbě a účinnosti změny jeho pohlaví. Všichni tři podali stížnost k ESLP v roce 2012. Soud o stížnostech s totožným obsahem rozhodl 6. dubna 2017.
Podle zprávy o rozsudku, jak ji publikoval Evropský soud pro lidská práva, francouzský stát nezpochybnil, že tyto případy spadají pod článek 8 Úmluvy – právo na soukromý a rodinný život, které zahrnuje „právo na pohlavní identitu“.
Právo na soukromý život není podmíněno fyzickou integritou
Soud v rozsudku zpochybnil kritérium, které má Francie jako podmínku pro změnu pohlaví, totiž že žadatel musí projít léčbou nebo operací, zahrnující s vysokou pravděpodobností sterilitu. Soud v rozsudku dále uvedl, že podmiňovat uznání pohlavní totožnosti podstoupením operace nebo léčbou vedoucí ke sterilizaci, kterou si dotyčná osoba nepřeje, znamená podmiňovat právo na soukromý život uznáním fyzické integrity osoby. V tomto ohledu, uvedl Soud, nebyla zachována rovnováha mezi veřejným zájmem a zájmem jednotlivce Fakt, že podmínkou pro změnu pohlaví jednotlivce je nezvratnost, ve svém důsledku působí, že stát nedodržuje svůj pozitivní závazek garance práva na soukromý život. Soud konstatoval, že v tomto ohledu byl v tomto případu porušen článek 8.
Co se týče zkoumání toho, zda osoba trpí poruchou pohlavní totožnosti, které vyžadují francouzské zákony u žadatelů o změnu pohlaví, Soud konstatoval, že v tomto ohledu existuje mezi členskými státy (Rady Evropy – pozn. autorky) konsensus, že toto kritérium nevyvolává otázku fyzické integrity jednotlivce. V tomto bodě francouzský stát právo žadatelů na soukromý život neporušil, uvedl Soud.
Český zákon podmiňuje změnu pohlaví sterilitou
Nový český občanský zákoník se dubnovým rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva dostává do rozporu s judikaturou ESLP. V §29 NOZ, který se týká změny pohlaví, totiž stojí doslova: „Změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.“
Na zavedení práva volby pohlaví i bez operace už od roku 2016 pracuje již zmíněný Výbor pro sexuální menšiny při Radě vlády pro lidská práva. Česká justice o tom už loni informovala včetně stanoviska předního sexuologa Jaroslava Zvěřiny.
Podle Jaroslava Zvěřiny je pohlavní identita předem utvořená: „Sexuální identita je stejně jako sexuální orientace preformovanou vlastností. U několika málo procent – asi kolem 2% – se vyskytuje orientace homosexuální. Ve frekvenci asi 1 : 30 000 identifikace transsexuální,“ uvedl ve stanovisku pro Českou justici respektovaný lékař, podle kterého nejde o „volitelnou disciplínu.
Lékař: Bez kastrace vznikají muži matky a ženy otcové
Jak vyplývá z jeho slov, lékařský zákrok má své důvody: „Genderová dysforie či transsexualita jsou duševními poruchami, které vyžadují specifická terapeutická opatření. My jako lékaři, kteří se desítky let snažíme pomáhat těmto lidem, nepovažujeme za diskriminační, ani nelidské, když změnu matričního pohlaví podmiňujeme kastrací. Když člověk změní pohlaví v zavedeném lékařském procesu, dostává dlouhodobě hormony opačného pohlaví, kdo se pak bude o jeho původní gonády starat,“ upozornil již dříve Jaroslav Zvěřina na stále stanovisko Sexuologické společnosti.
„Pokud někdo chce vystupovat v opačné sexuální roli, ale odmítá chirurgické výkony, pak podle našeho odborného stanoviska nemá důvod přivlastnit si opačné matriční pohlaví. Státy, které to umožní, mají situace, kdy ženy jsou otcové svých dětí a muži jejich matkami,“ vysvětlil lékařské stanovisko lékař.
Irena Válová