Pokud orgán činný v trestním řízení dospěje k názoru, že je účelné informovat veřejnost o probíhajícím trestním řízení nad rámec běžné informovanosti, měl by to dělat oficiálně. Tedy v podobě tiskové konference nebo například na svých webových stránkách, nikoliv tajně tyto informace předávat pouze vybraným médiím, říká v rozhovoru pro Českou justici dlouholetá státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze Dagmar Máchová. Tu loni policie obvinila ze zneužití pravomoci úřední osoby, obvinění souvisí s kauzou vynášení informací z trestních řízení a ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) dočasně zprostil výkonu funkce.
Andrej Babiš obvinil opakovaně vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila, že spolu s vámi v minulosti spolupracovali s kmotry v kauze, při níž byl podnikatel Vladimír Sitta připraven o papírnu Neograph. Co na taková nařčení říkáte?
Jako státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze jsem nikdy nevykonávala dozor v žádné trestní věci, ve které by byl pan Babiš procesní stranou a ani jsem s ním nikdy nepřišla do žádného kontaktu. Přesto jsem zaznamenala jeho vulgární vyjadřování vůči mně a to zejména poté, co zjistil, že jsem vykonávala dozor nad prověřováním podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s povolením internetového sázení, a které se týkalo Miroslava Kalouska.
Další jeho slovní výpady se týkaly i jiných trestních věcí, ve kterých jsem vykonávala dozor. Vzhledem k postavení státního zástupce, který je součástí soustavy státního zastupitelství a jeho činnost je usměrňována a kontrolována v rámci podřízenosti a nadřízenosti a v rámci dalších kontrolních mechanismů, jako je vnější a vnitřní dohled, přezkoumání skončené věci apod., a je kdykoliv zastupitelný jiným státním zástupcem, považuji jeho vulgární vyjadřování za urážku a snižování autority celého státního zastupitelství. O to horší je, že takto se vyjadřuje pan Babiš jako poslanec a vyjadřoval se tak i jako člen vlády. Nepamatuji si za svou takřka čtyřicetiletou kariéru, že by se například recidivista takto veřejně vyjadřoval o státních zástupcích, či policistech nebo soudcích.
Není mi známo, z jakých informací pan Babiš čerpá své výroky o tom, že jsem spolupracovnicí policejního orgánu, který se zabývá jeho současnou trestní věcí. Z titulu svých pracovních pozic jsme se spolu setkali on jako policejní orgán a já jako státní zástupkyně, pokud si pamatuji, asi na dvou trestních věcech, přičemž oběma nám byly tyto trestní věci přiděleny našimi nadřízenými zcela nezávisle na sebe.
Stojíte si tedy za tím, že vyšetřování případu firmy Neograph proběhlo v souladu se zákonem? Můžete prozradit podrobnosti celé kauzy, kdy jste zajistila v rámci trestního stíhání pana Sitty jeho akcie společnosti Neograph?
Na tuto otázku vám bohužel nemohu zcela vyčerpávajícím způsobem odpovědět s ohledem na povinnost mlčenlivosti. Pouze mohu uvést, že vyšetřování probíhalo zcela zákonným způsobem v rámci našich povinností a oprávnění. Babišem označený policejní orgán byl zpracovatelem pouze případu Neograph.
Jestliže svou otázkou směřujete na to, že v případu Neograph bylo použito Babišem kritizované zajišťovací opatření na majetku obviněného, tak i tento postup byl v souladu s trestním řádem. Důvody pro takový postup byly přezkoumány v řádném řízení Městským soudem v Praze a v dalším řízení Nejvyšším soudem a Ústavním soudem. Uvedené soudy shledaly náš postup jako důvodný a zákonný.
Hodláte tedy v souvislosti s Babišovými výroky podniknout nějaké konkrétní právní kroky?
S největší pravděpodobností ano.
V Lidových novinách, které Babiš de facto stále ovládá, vyšel pro změnu článek, který propírá vaši úlohu v kauze Opencard. Stojíte si stále za tímto případem, přestože v rozsudcích byla kritizována i práce orgánů činných v trestním řízení
Ano, stojím si za všemi případy, které probíhaly pod mým dozorem. Někteří redaktoři uvedeného tisku vysloveně systematicky a negativně až dehonestačně psali od roku 2012 o mé práci na různých kauzách s tím, že čerpali svá témata i z vyšetřovacích spisů. Nyní ve zmíněném článku opět „revitalizovali“ skončenou trestní věc pod pracovním názvem Opencard.
Tento článek je však hrubě a účelově zkreslený, jak je dlouhodobým standardem tohoto média v této věci, např. v roli bývalého vrchního státního zástupce v Praze JUDr. Rampuly v této kauze.
V žádném z rozsudků v této trestní věci nebyly shledány nezákonné postupy orgánů činných v trestním řízení, ačkoliv ve věci rozhodovaly Městský soud v Praze, Vrchní soud v Praze, Nejvyšší soud ČR a domnívám se, že i Ústavní soud. Pouze Městský soud bez vyššího rozvedení konstatoval, že nebyla vyvozena odpovědnost „hybatelů“ projektu Opencard, což žádné další soudy nekonstatovaly. Soud si takovou úvahu v rámci svého hodnocení důkazů může dovolit, avšak podle obžalovací zásady pouze státní zástupce může podat obžalobu za předpokladu, že má pro takový postup dostatek důkazů.
Myslíte si, že vaše trestní stíhání může mít pozadí v tom, že se na vás zaměřil Andrej Babiš, o kterém se v kuloárech hovoří jako o nejmocnějšímu člověku ve státě?
Doufám, že z hlediska svého postavení v demokratickém státě nemá žádné, tudíž ani neoficiální, mocenské nástroje. Paralelní mocenské postavení ve státě mimo oficiálně zvolené či jmenované struktury je pojmenováváno výrazem, který Babiš dost často sám používá vůči jiným osobám a skupinám.
Zda v pozadí mého trestního stíhání figuruje Babiš, nemohu tvrdit určitě, spíše se domnívám, že jde o jiné osoby, může to být i kombinace obojího. Nicméně jsem přesvědčena, že soudy nakonec posoudí věc objektivně, odborně a bez vlivu pana Babiše či dalších osob.
V kauze Beretta jste obviněna z údajného vynášení informací. Na druhé straně unikají informace z tohoto spisu. Jak hodnotíte vyšetřování tohoto případu?
Je to paradoxní situace. Na jedné straně za podezření z dosud neprokázaných úniků informací z vyšetřovacích spisů je vedeno trestní stíhání mé osoby a spoluobviněných. Na druhé straně z tohoto spisu (jakož i z dalších spisů) unikají informace, které jsou svou povahou daleko závažnější, než které jsou kladeny za vinu mně, přičemž jejich šetření je laxní, vlastně žádné. Podala jsem trestní oznámení na úniky informací ze spisu a několik jejich doplnění. Některá oznámení byla administrativně uložena, jiná byla odňata Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Orgánu GIBS nebylo umožněno pro své šetření ani nahlédnout do spisu, řekla bych, že je ve své řádné činnosti paralyzována.
Myslíte si, že poslanecká vyšetřovací komise, která byla k únikům zřízena, je skutečně schopna odhalit pachatele úniků informací? Existují ve státním zastupitelství mechanismy, které by únikům zabránily, případně, aby se zjistili pachatelé, pokud pocházejí od orgánů činných v trestním řízení?
Parlamentní vyšetřovací komise pro úniky informací z vyšetřovacích spisů má podle mého názoru omezené nástroje náležitě objasnit pachatele úniků ze spisů. Objasnění je na standardních vyšetřovacích orgánech. Z informací v médiích mám dojem, že komise postupuje velmi pečlivě a objektivně, získané informace si ověřuje.
Úniky informaci jsou o lidech. Stávající právní úprava je dle mého názoru dostatečná, pokud by ji příslušní pracovníci na všech pozicích v rezortech Policie ČR a státního zastupitelství důsledně aplikovali a využívali. Jedná se o vůli tyto informace neposkytovat, a když už se ve sdělovacích prostředích objeví, tak jejich úniky důsledně šetřit A pokud se nešetří, protože není vůle, zřídit zcela nový orgán nad strukturami Policie ČR a státního zastupitelství. To by ovšem vyžadovalo změnu stávajícího právního řádu.
Dělá současné vedení státního zastupitelství na poli boje s úniky dostatečná opatření?
V současné době nejsem v aktivní službě, takže nevím, zda jsou ve Vámi uvedeném směru prováděna nějaká opatření na státním zastupitelství. Ze zákonů jednoznačně vyplývá, že za úniky ze spisu je odpovědný policejní orgán a dozorový státní zástupce. Se spisy samozřejmě manipulují i další osoby v rámci administrativní činnosti, mohou do nich nahlížet další oprávněné osoby. Stalo se mi dvakrát v minulosti, že z mnou dozorovaných trestních věcí unikly informace do médií. Učinila jsem ihned příslušné opatření – spis jsem policejnímu orgánu odebrala a přidělila jinému. K dalším únikům již nedošlo.
Co je naprosto zarážející, je skutečnost, že ačkoliv se úniky ze spisu zabývá parlamentní vyšetřovací komise, tak souběžně po celou dobu unikají další a další informace do médií.
Nejde o informování ve veřejném zájmu?
Tento institut se do trestního řádu tento institut dostal, tuším, v roce 2011. Od tohoto data vnímám zvýšení rozsahu a rozšíření obsahu unikajících informací z trestních spisů. Já osobně v tom cítím hluboký rozpor mezi zásadou neveřejného přípravného řízení a zveřejňování informací v něm získaných ve veřejném zájmu ve sdělovacích prostředcích. Máme to tam. Jde o to, vyvážit tyto dvě zásady. Pokud, podle mého názoru orgán činný v trestním řízení dospěje k názoru, že je účelné informovat veřejnost o probíhajícím trestním řízení nad rámec běžné informovanosti, měl by to dělat oficiálně, nikoliv tajně tyto informace předávat pouze vybraným médiím. Dále jsem přesvědčena, že by mělo jít o podstatné informace, nikoliv o informace osobního a intimního charakteru. V žádném případě, a to ani v případě veřejného zájmu, nemůže jít o poskytování informací, na které se vztahuje zákon o ochraně utajovaných skutečností.
Dušan Šrámek
