Ministerstvo vnitra vypracovalo analýzu legislativních dopadů evropské směrnice o zbraních s jasným závěrem. Dopadem evropské směrnice o zbraních na ČR bude nový legislativní rámec. Nová legislativa bude složena ze čtyř nových zákonů týkajících se zbraní, munice, nakládání se zbraněmi pro branně-bezpečnostní účely a jednoho zákonu měnícího další zákony. Detaily přináší analýza na celkem 156 stranách textu.

Vláda pověřila usnesením ze 14. června ministerstvo vnitra vypracováním předmětné analýzy s termínem 31. srpna 2017. Analýza vnitra je nakonec datována datem 8. srpna 2017, což je  pouhých osm dní od účinnosti dlouho a složitě se rodícího nového zákona o zbraních a střelivu.

Nový zákon o zbraních a střelivu nabyl účinnosti dne 1. srpna 2017. Datum 8. srpna 2017 je rovněž dnem, kdy Česká republika podala žalobu proti uvedené evropské směrnici o zbraních k Evropskému soudnímu dvoru.

Podle analýzy právní úprava nepředstavuje přímé promítnutí konkrétních ustanovení směrnice,  je tímto „výchozím harmonizačním předpisem Evropské unie do značné míry ovlivněna a musí na ni tím či oním (dále pokud možno vysvětlovaným) způsobem reagovat“.

Zahraniční srovnání výjimek

Mohlo by vás zajímat

Budoucí legislativní rámec, který je dále předmětnou Analýzou do detailů rozpracován, by tak měl zahrnout čtyři nové zákony. Analýza srovnává jednotlivá ustanovení platných zákonů se směrnicí a ke každému ustanovení přiřazuje doporučení, jak bude nebo nebude třeba české zákony změnit. Některá ustanovení přináší materiál ve variantních řešeních.

Rovněž obsahuje u jednotlivých ustanovení srovnání se zahraničními úpravami s odkazem například na Finsko, Švýcarsko nebo Německo. V rámci srovnání německé legislativy pak rozebírá zákony Bavorska, Saska, Hesenska nebo Badenska – Württenberska, kde je v současnosti zpracováván koncept dobrovolnické policejní služby.

K zahraničním úpravám se analýza odkazuje například v souvislosti se zákazem palných zbraní a výjimek při nakládání se zbraněmi pro branně-bezpečnostní účely nebo výjimek v muzejnictví nebo sportovně střeleckých organizacích, jejichž činnost bude muset být podle analýzy upravena zcela nově.

Nový legislativní rámec má obecně vypadat takto:

  • nový zákon o zbraních, který bude z větší části provádět implementaci směrnice a

bude představovat základní obecný právní předpis v oblasti nakládání se zbraněmi

v civilní sféře v České republice; tento zákon nahradí dosavadní zákon o zbraních,

  • nový zákon o nakládání s municí, který vyčlení koncepčně novou právní úpravu

nakládání s municí do samostatného zákona,

  • nový zákon o nakládání se zbraněmi pro branně-bezpečnostní účely, který bude

představovat svého druhu legislativní „nadstavbu“ vůči novému zákonu o zbraních a

bude upravovat nakládání se zbraněmi v případech majících vztah k bezpečnostní

oblasti, přičemž bude současně důsledně zakazovat a postihovat jakékoli zneužití

zbraní či protiprávní osobování si účasti na zajišťování bezpečnosti České republiky,

  • doprovodný zákon současně provede některé důležité změny dalších zákonů,

oproti současnému již takřka nepřehlednému stavu by měl být výrazně zjednodušen

a zpřehledněn systém prováděcích právních předpisů v dané oblasti

O dalším postupu rozhodne vláda

Česká republika podala 8. srpna 2017 k Soudnímu dvoru EU žalobu na evropskou směrnici o zbraních. Země požaduje zneplatnění směrnice a s žalobou podala také návrh na odklad účinnosti směrnice, kterou by měly členské státy EU zavést do svých právních řádů nejpozději do září 2018. Žaloba však nemá odkladný účinek a český stát musí novou evropskou regulaci držení zbraní a střeliva zavést. Česká justice o tom obsáhle informovala.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) uvedl, že není stoupencem zavedení směrnice i za cenu možného postihu ze strany EU. O případném dalším postupu kolem zavedení směrnice však musí rozhodnout vláda. V říjnu 2018 končí transpoziční lhůta, tedy termín, do kterého je členský stát povinen evropskou směrnici zavést do svého právního systému.

Irena Válová