Okamžitě po zaslání žádosti předsedovi Poslanecké sněmovny o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka se rozpoutala přestřelka mezi policií a státním zastupitelstvím o to, zda a v jaké míře byl o žádosti o vydání informován dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch. Ten se údajně měl o záměru policie dozvědět na poslední chvíli. Vyšetřovatelé v čele s Pavlem Nevtípilem o tom Šarochovi řekli, až když už o vydání poslanců žádali.
Pražská policie v reakci na článek uveřejnila na svém webu prohlášení, podle nějž vyšetřovatel kauzy v pondělí osobně projednal s dozorovým státním zástupcem aktuální důkazní situaci v kauze Čapí hnízdo a seznámil ho s dalším postupem, okruhem a počtem osob, u kterých zvažuje zahájení trestního stíhání, a že státní zástupce k navrhovanému postupu neměl žádné výhrady.
K postupu při vydání se vyjádřil i prezident Unie státních zástupců Jan Lata, který v této souvislosti prohlásil, že není běžné, aby policie podobný zásadní krok neprobrala dopředu s dozorovým státním zástupcem. Lata ovšem patří k předním protagonistům myšlenky, aby si státní zástupci uzurpovali co největší moc včetně řízení policie, a z tohoto úhlu pohledu se mu pochopitelně nelíbí, když policie jedná samostatně.
Žádost policejního orgánu
Skutečnost je ale daleko prostší. Vyšetřovatel podle Trestního řádu nemusí tento krok konzultovat se státním zástupcem, Z ustanovení paragrafu164 odstavec 1 Trestního řádu vyplývá, že policejní orgán při vyšetřování postupuje samostatně s výjimkou těch úkonů, pro které potřebuje souhlas státního zástupce a dále s výjimkou úkonů, které je oprávněn provést pouze soud.
Rozhodnutí policejního orgánu o zahájení trestního stíhání obviněného dle § 160 odst. 1 Trestního řádu nevyžaduje předchozí souhlas státního zástupce, tomuto se pouze zašle rozhodnutí do 48 hodin. V daném případě však šlo o žádost do sněmovny Parlamentu ČR o vydání poslanců k trestnímu stíhání. Žádost podává orgán činný v trestním řízení, nevyžaduje se, aby to byl výhradě státní zástupce. Státní zástupce podává žádost sám v případě, že vzniknou pochybnosti o tom, zda je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a činí tak Nejvyššímu soudu ČR. Je to podle čl. 9 pokynu obecné povahy č. 12/2003.
Jestliže dozorový státní zástupce sdělil, že byl o postupu policejního orgánu informován, tak bylo zákonu učiněno zadost a policejní orgán nijak nepřekročil svou pravomoc.
Nemluvě o tom, že je to on, kdo bude rozhodovat o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Pokud by se nyní jakkoli subjektivně vyjádřil, či podpořil kroky policie, ocitl by se pod palbou kritiky, že je podjatý. Stejně tak i Městské státní zastupitelství. To by se muselo vyloučit, a o stížnosti by pak rozhodovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, které by je delegovalo na některé jiné krajské zastupitelství.
Věcná a místní příslušnost SZ
Eventuální spor by se mohl vést případně i o to, zda je k dozoru nad věcí příslušné Městské, respektive krajské státní zastupitelství. Jak vyplývá z novely vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, ze dne 23. srpna 2000, uvedenou novelou publikovanou pod č. 311/2000 Sb., byly zřízeny odbory závažné hospodářské a finanční kriminality (OZHFK) na Vrchním státním zastupitelství v Praze a na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci s pobočkami v Brně a v Ostravě, přičemž dohled nad činností OZHFK působících u Vrchních státních zastupitelstvích v Praze a Olomouci vykonává ve všech uvedených případech Nejvyšší státní zastupitelství, OZHFK NSZ v Brně.
Touto a dalšími novelami byl determinován předmět činnosti těchto specializovaných odborů, a to jednak co do druhu trestně postižitelného jednání a případných subjektů trestní odpovědnosti, jednak co do výše způsobené škody. V souvislosti s přijetím zákona č. 40/2009 Sb. (nový Trestní zákoník) stanovila novela § 15 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, ze dne 31. prosince 2009 věcnou příslušnost odborů ZHFK tak, že státní zástupci uvedených specializovaných odborů vykonávají dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech úmyslných trestných činů mimo jiné i ve věcech, které se týkají ekonomických zájmů EU. Podle písmene (e) vykonávají dozor v případech, „jimiž byly dotčeny finanční nebo ekonomické zájmy Evropské unie, pokud jimi byla způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč“. Musí být tedy splněny obě podmínky zároveň, tedy o co do výše způsobené škody, a o škodu, která byla způsobena zájmům EU.
Podle dalšího ustanovení, „vyžaduje-li to závažnost, skutková či právní složitost věci, může vrchní státní zastupitelství s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce rozhodnout o tom, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení rovněž ve věcech uvedených v § 15 odstavci 1 písm. a) až c) a e) vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, i když jimi byla způsobena škoda nižší než 150 mil. Kč, nebo pokud na majetku jiného subjektu vznikne škoda alespoň 150 mil. Kč. VSZ v Praze si tak mohlo na základě tohoto ustanovení delegovat dozor nad kauzou Čapí hnízdo pod sebe, což ale neučinilo, ani když letos na jaře ve spisu provádělo dohledovou prověrku.
Místní příslušnost MSZ v Praze pak byla dána tím, že sídlo Krajského úřadu Středočeského kraje, kde mělo dojít ke spáchání trestného činu podáním nepravdivé žádosti o dotaci, je v Praze.
Trestní kvalifikace
Pokud bude nakonec Babišovi, Faltýnkovi a případně dalším osobám sděleno obvinění, je otázkou, jaká právní kvalifikace by byla v tomto případě byla použita. Základem skutkové podstaty trestného činu dotačního podvodu dle § 212 trestního zákoníku je klamavé jednání při předložení žádosti o dotace, nebo použití získané dotace k jinému účelu, než k tomu, který žadatel uvedl. Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Pachatel tohoto trestného činu tak nemusí jednat úmyslně, může uvést byť z nedbalosti nějaký údaj, který nebude pravdivý. Háček je i v definici toho, že stačí, aby zamlčel podstatné údaje. Například tedy, že v žádosti neuvede skutečnou majetkovou provázanost a ovládání jedné malé firmy stamiliardovým holdingem.
Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel. I tady vzniká otázka, do jaké míry dotace splnila účel, že má směřovat k rozboji cestovního ruchu, tedy zda splňuje podmínky, že má jít o projekt sloužící především veřejnosti.
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny. Vedle Babiše a Faltýnka hodlá policie obvinit ještě další osoby, včetně Babišových nejbližších příbuzných, takže se dá předpokládat, že půjde právě o tento případ – o organizovanou skupinu. Ta je charakterizována rozdělením úloh a hierarchizací skupiny pachatelů. Právě Faltýnek by měl být údajně obviněn jako organizátor.
Takzvanou kvalifikovanost trestného činu vedle organizovanosti zvyšuje i výše způsobené škody. Pokud vycházíme z padesáti miliónů, což je výše dotace, jednalo by se o škodu velkého rozsahu. V takovém případě obviněným hrozí od pěti do deseti let vězení.
Podle médií žádost o dotaci podala Jana Mayerová, dnes náměstkyně jihlavského primátora. Ovšem v případě této právní kvalifikace je příprava trestného činu trestná stejně jako jeho provedení. Pokud se tedy podaří OČTŘ prokázat, že Andrej Babiš s Jaroslavem Faltýnkem stáli na počátku celého podvodu, byli by trestně odpovědní i oni, ačkoli se nepodíleli na dokončení tohoto trestného činu, ani na konkrétních následných právních úkonech.
Jestliže se ale jedná o dotační podvod, v němž šlo o poskytnutí prostředků EU, jednalo by se o trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie dle § 260 Trestního zákoníku. Podle znění se tohoto trestného poškození dopustí ten, kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo v takových dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje vztahující se k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo takové doklady nebo údaje zatají, a tím umožní nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z některého takového rozpočtu nebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu. Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně zkrátí nebo použije finanční prostředky, které tvoří příjmy nebo výdaje souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem. Stejně jako v případě dotačního podvodu odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.
Jaký paragraf bude nakonec použit, záleží na to, zda celá dotace byla poskytnuta z evropských prostředků, a v jaké výši došlo k proplacení ze strany EU. Pokud by se jednalo výhradně o dotaci z fondů EU, uplatní se paragraf 260, který je speciální právní úpravou, pod kterou lze podřadit u dotační podvod. Souběh s paragrafem 212 v tomto případě není možný.
Otázkou je, podle které právní úpravy budou dotyční stíháni. Do roku 2009 totiž platil starý Trestní zákon č. 140/1961 Sb., kde ještě neexistoval ani jeden z možných paragrafů, které byly přijaty až v souvislosti s novým Trestním zákoníkem č. 40/2009 Sb. Platná úprava v roce 2008, kdy došlo k žádosti o dotaci, znala pouze podvod a úvěrový podvod. Na druhou stranu trest odnětí svobody v nejvyšší hranici byl až do výše dvanácti let. Proto by se mělo přihlédnout k úpravě, která je pro pachatele příznivější.
Dušan Šrámek
