Zaměstnavatel nesmí ženu vyhodit jen proto, že má děti, varuje ombudsmanka Anna Šabatová. Praxe je však často velmi odlišná, jak ukazuje příopad, na který úřad Veřejného ochránce práv upozornil.
Matka dvou dětí se po skončení rodičovské dovolené vrátila zpátky na pozici asistentky jedné finanční instituce. Ještě před ukončením rodičovské dovolené se ji zaměstnavatel snažil přesvědčit, aby přistoupila na ukončení pracovního poměru a do práce se nevracela. To si však žena, která se sama starala o dvě děti, nemohla dovolit a ani k tomu neměla důvod.
Po návratu do práce se jí zaměstnavatel podle ombudsmanky snažil podmínky znepříjemnit natolik, aby raději sama podala výpověď. Po půl roce, kdy žena tlaku odolávala, jí zaměstnavatel oznámil, že jí bude dána výpověď z důvodu zrušení pracovní pozice. „Žena se na nás obrátila a nám se podařilo jí pomoci dosáhnout řešení, které vyhovovalo oběma stranám,“ uvedl úřad ombudsmanky v tiskové zprávě.
Stěžovatelka poté čelila po návratu do práce ze strany zaměstnavatele různým nepříjemnostem. Její místo bylo například přesunuto do nevhodných prostor v jiném patře budovy, kde byla izolována od ostatních kolegů a zatěžována hlukem. Na rozdíl od zbylých dvou – bezdětných – asistentek jí byly přidělovány úkoly, které se mezi zaměstnanci netěšily oblibě.
Na jaře letošního roku jí bylo oznámeno, že v důsledku organizačních změn bude její místo zrušeno. Předchozí jednání společnosti však ukazovalo na účelové jednání vedené snahou zbavit se matky dvou dětí, protože nebyla natolik časově flexibilní jako její bezdětné kolegyně. Pokud by bylo důvodem k rozvázání pracovního poměru, že má malé děti, naplňovalo by takové jednání znaky diskriminace podle antidiskriminačního zákona. „Ženu jsme vyrozuměli o jejích možnostech, například o podání podnětu k inspektorátu práce a především o možnosti bránit se v dané situaci soudní cestou podáním antidiskriminační žaloby. V dalším jednání se zaměstnavatelem došlo k přehodnocení výpovědi. Žena se dohodla na ukončení pracovního poměru, kdy přijala nabídku pro ni výhodného odstupného,“ popisuje úřad veřejného ochránce práv případ, který není ojedinělý.
Zkrácený úvazek si lze vyjednat
V jiném případě Šabatová pomohla stěžovatelce, která je zaměstnankyní jednoho ministerstva. Protože složitě zvládala kombinovat plný úvazek a péči o dítě, požádala zaměstnavatele o zkrácení úvazku na pět hodin denně, aby se mohla starat o dítě a také chodit do práce. Nadřízení jí však zkrácení úvazku nepovolili, přestože to podle stěžovatelky situace v úřadu umožňovala.
„Pokud tomu nebrání potřeba řádného plnění úkolů, mají zaměstnanci pečující o děti dle podmínek zákona o státní službě právo na zkrácenou pracovní dobu. Na základě konzultace s námi podala stěžovatelka proti rozhodnutí odvolání, v důsledku kterého bylo rozhodnutí změněno a stěžovatelce byla pracovní doba zkrácena tak, aby zvládla péči o dítě i práci, byť si musela jeden rok počkat,“ uzavírá úřad ombudsmanky.
(tz vop, epa)
