Když v roce 2000 odoperovali lékaři v Hradci Králové na základě chybného označení v dokumentaci pacientovi zdravou ledvinu, potrestal soud podmínkami a zákazy činnosti jednotlivé zdravotníky. Dnes by možná byla situace jiná. Soud by se už nemusel ptát jen na to, kdo pochybení udělal, ale také proč – zda například nebyl chybný zápis dán přepracováním či personálním podstavem nebo jestli měla nemocnice nastavenu kontrolu ze strany dalších zdravotníků. Výsledkem by tak mohlo být, že potrestáni nebudou lékaři, ale samotná nemocnice jako právnická osoba. Na novinku, která u nás platí od loňského roku, si policie i soudy budou chvíli zvykat, je ale jasné, že jde o veliký zlom. Zkoumání se totiž nově bude soustředit i na systém fungování nemocnice a to, jakou hrál při spáchání činu roli. Problematika trestně právní odpovědnosti nemocnic byla tématem 9. odborné konference Spojené akreditační komise ČR s názvem Výzvy pro kvalitu ve zdravotnictví 2017, která se konala v červnu v Praze.
Co se tedy mění pro nemocnice? Zákon 418/2011 o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim v podobě, v níž platil do loňského roku, vyjmenovával trestné činy, za které mohla být odpovědná právnická osoba. V kontextu poskytování zdravotních služeb se ovšem žádný z těchto činů netýkal újmy na zdraví – šlo zejména o trestné činy hospodářské povahy (např. pletichy ve veřejné zakázce či podvod). Za tyto činy tedy bylo možné stíhat nemocnici jako právnickou osobu už v minulých letech, v praxi se tak ale nedělo. Úprava, která začala platit loni, však opustila pozitivní výčet trestných činů a nahradila ho výčtem negativním. Právnická osoba se tak nemůže dopustit trestného činu zabití, vraždy novorozeného dítěte matkou či účasti na sebevraždě. Dalších trestných činů zasahujících do integrity člověka se ale už dopustit může. Jde hlavně o usmrcení z nedbalosti, těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, ublížení na zdraví z nedbalosti či neposkytnutí pomoci. Mezi dalšími trestnými činy v souvislosti s poskytováním zdravotní péče pak přichází v úvahu také zbavení osobní svobody, neoprávněné nakládání s osobními údaji, týrání svěřené osoby nebo padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu.